Podle úvodních měsíců roku to vypadalo na slibnou sezónu. Teď je ale jasné, že léto gastro podnikatelům rozhodně nevyšlo podle jejich představ. Prázdninové tržby, které pro většinu provozů představují vrchol celého roku, zaostaly 2 % za loňskými čísly. A to se přitom meziročně zdražilo o 8 %, takže výdělky měly být o to vyšší. Na vině je nižší návštěvnost i změna spotřebitelského chování. Vyplývá to ze zjištění společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší podíl tuzemských gastro zařízení.
Gastro počítá ztráty: Letní vrchol sezóny vůbec nevyšel
Prahu zachránili až turisté
Prakticky všude jinde se letní výkon ponořil do mínusu. Ať už z pohledu velikosti obcí nebo srovnání krajů či jednotlivých gastro segmentů. Bližší pohled na jednotlivé formáty pak ukazuje, že utrpěly především ty, které se orientují na noční život.
Zdroj: Dotykačka
Zatímco kavárnám a bistrům se podařilo udržet v plusových hodnotách, ostatní formáty se v létě propadly. Nejkritičtější situace byla v klubech a diskotékách, které ve srovnání s loňskem přišly o pětinu výdělků.
Na skleničku raději už odpoledne
„Populární jsou zejména trendy letní drinky a šumivá vína, která si zákazníci rádi vychutnávají třeba na letních zahrádkách, často hned po práci. Od roku 2019 jsme zaznamenali výrazný posun prodejů těchto drinků právě do odpoledních hodin,“ upřesňuje Menclík.
„Z vývoje na trhu lze usuzovat, že formáty kaváren a bister si berou to nejlepší z hospod, restaurací a barů. Na menším prostoru v autentické atmosféře dokáží stále lépe naplňovat všechny potřeby zákazníků. K tomu benefitují ze své akčnosti a rychlosti, což se naplno osvědčilo v covidu a tento trend dál pokračuje,“ říká Luboš Kastner, zástupce gastronomických podniků v rámci AMSP ČR. „Tyto formáty jsou čím dál úspěšnější i mimo města, kam přinášejí určité oživení do monolitické hospodské nabídky. S růstem sazby DPH u piva a očekávaným dalším poklesem konzumace piva tak představují určitou šanci pro aktivnější společenský a gastronomický život na vesnicích a v menších obcích,“ doplňuje.
Změny ve vyplácení spropitného
Když už se někdo rozhodne spropitné zaplatit, jsou to častěji muži než ženy. Což ovšem souvisí i s tím, že obecně v gastru častěji platí muži. V pracovním týdnu vytahují peněženku ve dvou ze tří případů, a o víkendech dokonce ve čtyřech z pěti případů. Mimochodem, o víkendech má obsluha šanci na spropitné vyšší. Zákazníci ho dávají v 90 % plateb.
Dobrou zprávou je, že podniky můžou jít vyššímu spropitnému naproti zaváděním moderních technologií. „Dříve panoval, a možná ještě stále panuje mýtus, že spropitné zákazníci vyplácejí pouze při platbách v hotovosti. Není tomu tak. Při bezhotovostních platbách naopak mnohdy bývají štědřejší. Dokazují to i statistiky z našich platebních terminálů, které platící nenásilně motivují k započítání spropitného. To pak bývá až dvakrát vyšší než u hotovostních plateb,“ říká ředitel Dotykačky.
Věra Kubátová
Dotykačka ČR s.r.o. je poskytovatelem řešení a služeb v oblasti pokladních systémů pro malé a střední podnikatele v oblastech horeka, obchodu a služeb. Společnost vznikla v roce 2017 a navázala na činnost společnosti Dotykačka, s.r.o., která působila na českém trhu od roku 2015. Z dynamicky se rozvíjejícího start-upu postupně vznikl jeden z evropských lídrů na trhu moderních pokladních systémů.
Dotykačka aktuálně provozuje na třech trzích víc než 20 tisíc pokladen a naplňuje svou misi šetřit podnikatelům čas a peníze, aby se oni mohli naplno věnovat svému podnikání. Poskytuje spolehlivé nástroje, které usnadňují digitalizaci procesů ve firmách a zefektivňují jejich řízení i rozvoj. Hodí se do každého pohostinství, prodejny či zařízení poskytující služby.
Věra Kubátová