Rozhodnutí vlády zaplatit společnosti Michelin přes 51 milionů korun za zařazení do jejího gastroprůvodce je nešťastné. A to zejména z hlediska symboliky takového roku. Kabinet na jednou stranou veřejnosti říká, jak je třeba si táhnout opasky, na stranu druhou ale utrácí z evidentně zbytnou záležitost.
Ať si restaurace platí Michelina samy, skrze fond či nadaci. Není třeba do toho vtahovat daňového poplatníka, zvláště když po něm vláda žádá utažení opasku
Michelinský průvodce pokrývá zhruba 13 procent zemí světa. Nemalou čási zbývajících 87 procent zemí turisté navštěvují rovněž hojně. I přesto, že vlády těchto zemí nebyly nezaplatily za avízo, kde přesně se vybraně a zpravidla velmi draze najíst.
České restaurace, které aspirují na to oslovovat zákazníky, kteří se řídí legendárním gastroprůvodcem francouzského výrobce pneumatiky, ať si Michelinu platí samy. Mohou se na to složit, třeba i anonymizovaně prostřednictvím nadace, fondu či jiné podobné organizace, kterou si za tím účelem zřídí a budou financovat. Zmíněné miliony na to jistě restaurace najdou, pokud jim to zviditelnění v průvodci vskutku stojí za to a navýší jejich ziskovost. Není třeba do toho zatahovat stát a vytahovat peníze daňového poplatníka. Zvláště ne v době, kdy vláda říká, jak by si ten samý daňový poplatník měl utáhnout opasek.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
