Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Bydlení

Revitalizace parků je klíčem ke kvalitnímu veřejnému prostoru

OCR park v ČR v rámci areálu Praha Louka

Parky by měly být nedílnou součástí každého urbanistického celku, zejména pak měst – jejich význam pro městský veřejný prostor je zásadní a mnohovrstevnatý. Jde o plochy, kde mohou místní obyvatelé trávit svůj volný čas a relaxovat, zároveň ale také významně spoluvytvářejí kulturní městskou krajinu a plní důležitou estetickou i ekologickou funkci. Tím vším přispívají ke zvýšení kvality života v urbanizovaném prostředí, kde bezprostředního kontaktu s přírodou dlouhodobě ubývá.

Revitalizace parků je klíčem ke kvalitnímu veřejnému prostoru

Barrandezvous_parkPři rychlé urbanizaci posledních dekád se na přírodu často zapomínalo a až s odstupem se ukazuje, jaká byla překotná výstavba bez vyváženého celkového konceptu chyba. Zbylé městské parky nebývají v dobré kondici, roky zanedbané péče se na nich podepsaly, čímž pozvolna ztrácejí i schopnost plnit své funkce. „Jedním z našich cílů je citlivou kultivací a revitalizací přeměnit místa, která byla doposud nepřístupná, nebo byla v takovém stavu, že se je lidé báli navštěvovat, na kvalitní veřejný prostor, kde lidé budou rádi trávit svůj volný čas,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA.

Na kvalitní veřejný prostor s dostatkem zeleně je potřeba myslet také při navrhování nových rezidenčních objektů. „Kdykoliv začínáme s novým projektem, naše první myšlenka směřuje k tomu, že součástí návrhu by měl být park. Dostatek zeleně považujeme, především u projektů ve větších městech, za zcela zásadní. Nicméně je potřeba myslet na to, že park musí do projektu dobře zapadnout, aby se stal jeho přirozenou součástí a místní obyvatelé měli zájem ho využívat,“ říká Jana Mastíková.

Zrevitalizované parky = kvalitní veřejný prostor

lesoparkPodle Jany Mastíkové ze studia LOXIA, které stojí například za návrhem aktuálně probíhající revitalizace parku Folimanka pod Nuselským mostem na Praze 2, jsou dobře naprojektované městské parky klíčem ke kvalitnímu a plnohodnotnému životu v dané čtvrti či městě. Právě okolí bytových domů je stále častěji věnována pozornost při nákupu nemovitostí a významně ovlivňuje i jejich cenu. „Kvalitní veřejný prostor je nesmírně důležitou a nepostradatelnou částí každého urbanistického celku, protože je zdrojem volnočasového dění a života. Potřeba lidí sdružovat se, potkávat se, vyměňovat si zboží či názory, nebo prostě trávit společně volný čas je v nás hluboce zakořeněná a stav veřejného prostoru je rozhodující pro to, aby tato potřeba byla naplňována. Spokojený život nelze vést jen za vchodovými dveřmi bytu nebo domu. Přitom ale stále vídáme propastné rozdíly mezi kvalitou prostředí uvnitř a vně,“ vysvětluje architektka a dodává: „cíl je spojovat bydlení a veřejný prostor do jednoho funkčního celku, a přidávat tak městům další rozměr.“

Příkladem velmi vkusně zrevitalizovaného parku, který povznesl veřejný prostor na Praze 6, je park Kajetánka. Revitalizace tohoto parku byla součástí komerčního projektu bytových domů. Revitalizace parků tak zdaleka neleží jen na bedrech zastupitelů obcí a měst a jejich rozpočtech. Projekt z pera architektonického studia LOXIA byl dokončen v roce 2015.

Jde o projekt výstavby rezidenčních objektů, díky kterému byly zrekonstruovány zchátralé historicky významné objekty. Součástí návrhu byla kromě rekonstrukce zámečku a výstavby nových rezidenčních objektů také obnova oranžerie a zahradního domku a rozsáhlá úprava parku, rybníka a přilehlých pěších cest a komunikací,“ popisuje Jana Mastíková. V parku se podařilo zachovat velké množství původní zdravé zeleně, která byla doplněna nově vysazenými stromy, keři a popínavou zelení na opěrných stěnách. Došlo také k sanaci stávajícího rybníka, který tvoří významný přírodní prvek, a byly zrestaurovány a nově rozmístěny také četné kamenné sochy. V Praze na Břevnově tak vznikla oáza klidu, která místním obyvatelům i dalším návštěvníkům (park je přístupný veřejnosti) poskytuje místo k relaxaci.

Podobu veřejného prostoru je potřeba vždy dopředu dobře promyslet. Nemusí být nutně velký, ale musí nabízet aktivity a služby, které obecně lidé vyhledávají, aby se nestal jen botanickou zahradou nebo expozicí nápadů či jednoúčelovým prostorem pro minoritu, ale aby byl přínosem pro rezidenty i lákadlem pro návštěvníky z okolí,“ říká Jana Mastíková. Toto měli architekti ze studia LOXIA na paměti při návrhu revitalizace části parku Folimanka, tzv. „plácku“ pod Nuselským mostem, který připravili pro Městskou část Praha 2.

Jedním z hlavních prvků volnočasového areálu je víceúčelová plocha v podobě velkého modrého oválu. Jde o částečně zapuštěný „bazén“ z probarveného betonu, který bude během teplých letních měsíců sloužit jako sportovní, rekreační nebo i taneční plocha s interaktivními prvky pro děti. Během chladnějších zimních měsíců se pak ovál promění na kluziště pro veřejné bruslení. Chladicí technologie kluziště bude mobilní, a instalována tak bude jen na zimu. Součástí areálu bude i hřiště s herními a vodními prvky, plocha na cvičení, plocha pro grilování, stoly na ping-pong, hřiště na pétanque, stoly se židlemi a lavičkami pro příjemné posezení, knižní stánek, kiosek s občerstvením, půjčovnou grilů a sportovního nářadí (v zimě bruslí) a s veřejnými toaletami. Do parku se po repasování vrátí také socha skateboardisty, která tam dříve stála, ale vandalové ji poničili. Návrh dále přináší také řešení aktuálně nelogicky umístěných vstupů do parku.

Cílem našeho návrhu byla přeměna málo využívaného „plácku“ pod Nuselským mostem v atraktivní veřejný prostor v podobě volnočasového areálu, který bude nabízet celoroční využití díky plochám a zázemí pro řadu aktivit a sportů, a stane se místem, kde budou všichni Pražané, tedy nejen obyvatelé bezprostředního okolí, rádi trávit svůj volný čas. Na zanedbaném prostoru, kam roky nebyl důvod jít, se začne konečně žít,“ říká architektka.

Zeleň jako nezbytná součást nových rezidenčních projektů

Klára Suchá / PR Manager

Podobné příspěvky

Druhá vlna pandemie může zlevnit nemovitosti

Afri

Hloubětín obohatí LAPPI

Afri

SPOLU chce stavět 40 tisíc bytů ročně

Afri