Ve středu 18. ledna proběhlo veřejností dlouho očekávané představení soutěžních návrhů na novou podobu Vyšehradského železničního mostu. Tříhodinový „debatní“ večer, v režii Správy železnic, ze všech možných pozic a perspektiv představil důvody, proč je nutné most zbourat a jak a proč byl v soutěžním dialogu vybrán nový most. Oproti tomu zastánci opravy mostu prostor pro prezentaci nedostali vůbec a odborné posudky, dokazující možnou opravu mostu (Studie COWI a Prof. Brühwilera), byly ignorovány a bagatelizovány.
Názory může veřejnost házet do krabice vzadu….
Veřejnost, která v debatě nedostala v podstatě žádný prostor, a zástupci iniciativy, kterým nebylo umožněno prezentovat posudky dokládající opravitelnost mostu, byli v závěru odkázáni na výstavu šesti finálních návrhů, která bude celý měsíc umístěna v Národním technickém muzeu, a na krabici, kam bude možno házet názory. To nakolik zajímá Správu železnic a Ministerstvo dopravy názor veřejnosti, poměrně dobře vystihuje, že musela zůstat stát venku před muzeem, zatímco vstup na “debatu” byl jen na pozvánky.
V závěrečné řeči označil ministr dopravy Martin Kupka inciativu občanů proti zbourání mostu za nostalgické emoce, jednostrannou prezentaci za skvělou debatu a Správu železnic pochválil za přístup k celé této složité problematice. „Pan ministr Kupka označil hlas již více než osmi tisíců občanů, kteří podepsali petici, za emoci. Měl by ho však považovat spíše za důrazné upozornění na to, jak Správa železnic hospodaří „se svým“, resp. veřejným majetkem, a jakým způsobem se rozhoduje o miliardách z veřejných peněz. Správa železnic již 20 let zanedbává údržbu mostu a právě to zdražuje jeho možnou opravu a zkracuje dobu životnosti. Správa železnic je zralá na audit, nikoli na pochvalu,“ komentovala Kupkovo vystoupení členka petičního výboru, architektka Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Soutěžní zadání jasně upřednostňovalo návrh nového mostu na úkor jeho opravy a porota tak jasně preferovala návrhy, které potřebu ztrojkolejnění mostu řešili novostavbou, nikoli přidáním třetí koleje ke stávající konstrukci. “Zadání nastavilo taková kritéria, která teoreticky sice opravu mostu umožnila, ale nebylo dle nich možné, aby v soutěži zvítězil návrh, který most opravuje. Technické parametry, jako je životnost a bezúdržbovost mostu, dostaly v soutěži přednost před opravou kulturní památky. Podmínky soutěže prostě nebyly dobře nastaveny,” vysvětluje Vinklárková.
Pražský železniční most patří k panoramatu Vyšehradu stejně jako Karlův most k obrazu Hradčan.
Správa železnic, a dokonce ani Ministerstvo kultury v tom ale problém nevidí. Podle nich zůstane 60 % mostu zachováno a tím budou dodrženy podmínky ochrany. Těch 60 % jsou ale kamenné pilíře a pozemní část mostu na Výtoni, oblouky nýtované konstrukce budou nahrazeny novým mostem.
„Železniční most je památkově chráněn nejen díky tomu, jak funguje v rámci panoramatu historického centra Prahy, chráněného jako světové dědictví UNESCO, ale také kvůli své ocelové nýtované konstrukci, která tvoří podstatu jeho památkové hodnoty. Jak se mohou orgány památkové péče ztotožnit s názorem Správy železnic, přestože je to v jasném rozporu s pravidly uplatňovanými a vyžadovanými při obnově jiných kulturních památek?“ nechápe Richard Biegel, ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK a předseda Klubu Za starou Prahu.
Na odpor občanů k novostavbě a ke zbourání ikonického pražského mostu, reagovali přítomní zástupci Správy železnic, porotci soutěže a autoři vítězného projektu návrhem, že u nového mostu může být změněna barva a stávající mostní konstrukce může být přesunuta po proudu řeky, jako lávka pro pěší a cyklisty spojující Vltavskou ulici na Smíchově a Trojickou ulice na Novém Městě.
“Přesun nýtované konstrukce mostu do nového místa by znamenal, že by musely být vybudovány nové mostní pilíře. Správa železnic vymyslela namísto kritizovaného drahého řešení novostavby mostu řešení ještě dražší. Místo stavby jednoho mostu by tak vlastně musely být postaveny mosty dva,” uzavírá Vinklárková.
Iniciativa za záchranu mostu Nebourat.cz chystá své vlastní debaty na únor. V únoru by rovněž měla Správa železnic pod záštitou ministra dopravy uspořádat odborné kolokvium o Vyšehradském mostě. Je nutné, aby na něm byli zastoupeni i autoři odborných posudků dokládající opravitelnost mostu, jinak bude celé kolokvium v podstatě zbytečné. Arnika proto vyzývá ministra dopravy a Správu železnic, aby na kolokvium i veškeré další debaty zvali zástupce obou táborů.
Luboš Pavlovič
Záznam z debaty:
https://www.spravazeleznic.cz/-/prezentace-vitezneho-navrhu-mostu-pod-vysehradem
Petice: https://www.petice.com/petice_za_zachovani_a_opravu_kulturni_pamatky_elezniniho_mostu_pod_vyehradem
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska
