Kdy by se památka v centru Prahy mohla konečně dočkat dlouho odkládané rekonstrukce? Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů.
Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké ambiciózní plány magistrát s tržnicí má?
Původně se totiž mluvilo o tom, že by se Staroměstská tržnice měla stát domovem farmářských trhů. Na ekonomickou neudržitelnost takového využití ale už dříve poukázala i pražská pobočka Hospodářské komory ČR. Dnes už se mluví spíše o variantě blízké zmíněným evropským metropolitním tržnicím, které stojí nejen na prodeji čerstvých potravin od tuzemských výrobců, ale nabízejí též příležitosti pro gastroturistiku. Praha počítá i s tím, že zde vznikne pódium, a tudíž se areál tržnice bude dát využít jako místo pro konání různorodých kulturních akcí.
Samotná Staroměstská tržnice není jedinou nemovitostí, které se výběrové řízení dotkne. „Tendr je nastavený tak, aby rovnou došlo i k rekonstrukci sousedních objektů. Ty považujeme za naprosto klíčové z hlediska bezproblémového provozu tržnice,“ vyjasňuje radní Chabr. Konkrétně jde o skladové prostory v sousední budově, druhou pasáž z Rytířské ulice a vlastní podzemní zázemí tržnice.
Areál Staroměstské tržnice se nachází na území městské části Praha 1 na průsečíku ulic Rytířská a 28. října. Neorenensanční skvost, jehož stavba byla dokončena roku 1896, je považován za vrcholné dílo pražského architekta Jindřicha Fialky. Ten se inspiroval u tradičnějších sakrálních staveb, a rozhodl se tržnici zbudovat na půdorysu typickém pro pětilodní baziliky. Dominantou stavby je prosklená kupole.
V 50. letech se zde komunistické vedení města rozhodlo zbudovat supermarket, což bylo provázeno stavebními úpravami. V jejich důsledku byl charakter stavby značně proměněn, mimo jiné zde byly instalovány sádrokartonové podhledy a ocelové konstrukce, které měly schraňovat rozvodovou kabeláž. Revitalizační projekty magistrátu usilují právě o navrácení specifického genia loci, které tato impozantní stavba měla při jejím dokončení.
Sabina Prokopcová
Michaela Celárková