Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kaleidoskop

Jak a podle jakých kritérií se dělí naše společnost

PETR PITHART

Do nedávna jsme měli povinně tři třídy: „dělnickou“, „družstevních rolníků“ a „pracující inteligence“. Dohromady „pracující lid“. Byl to ideologický konstrukt, sociologicky vzato žvást. Realita byla jiná. Jak jsme na tom dnes?

Jak a podle jakých kritérií se dělí naše společnost

Napříč poněkud již stereotypní dikci politiků a médií, malá skupinka sociologů z různých akademických, pedagogických a mediálních pracovišť pod patronací Českého rozhlasu (Daniel Prokop, Paulína Tabery, Martin Buchtík, Tomáš Dvořák a Martin Pilnáček) klade už nějaký čas vzorkům veřejnosti nebanální otázky a dostává z nich rovněž nebanální, často překvapivé odpovědi.

V posledních letech se sociologům „urodilo“ až příliš mnoho skvělých témat. Nepravidelnosti (krize 2008, nástup populismu ve střední a východní Evropě, coronavirová pandemie) jsou paradoxně vždycky mimořádnými příležitostmi k sebepoznání…

Na jaké třídy jsme rozděleni? 

Tramvaj-Masarykovo_nadraziPřed dvěma lety upoutaly výsledky výzkumu „Rozděleni svobodou, Česká společnost po 30 letech“. Pět uvedených sociologů zkoumalo současnou sociální strukturu české společnosti. Autorům vyšlo šest společenských tříd: “zajištěná střední třída“, „nastupující kosmopolitní třída“, „tradiční pracující třída“; „třída místních vazeb“. Poslední dvě nazvali „ohrožená třída“ a „strádající třída“ – ty obnášejí dohromady 40% populace!

Následoval výzkum „Rozděleni klimatem.“ Po nástupu pandemické krize se pracuje na projektu „Rozděleni očkováním.“  Sociologové se zkrátka ptají: kudy a proč a s jakými důsledky vedou štěpné linie české, moravské a slezské společnosti…

Jaké že odpovědi jsou například nebanální? Třeba tato: chybí u nás „elity“! O,6% populace je na samostatnou třídu příliš málo! Více lidí tu totiž nemá zároveň ekonomický, sociální i kulturní kapitál („kulturní kapitál“ je pro nás relativně nový, velmi vypovídající koncept).

Praha-lidéTřída místních vazeb“ je zřejmě naší specialitou – takové ty dovedy, které známe z míst, kam jezdíme na chalupu, kteří umí všechno spravit a zároveň se vyznají, aniž by byli bohatí, jako třídu jinde nenajdete. Jsou to odpovědi, které nečekáme, které překvapují, které nabízejí jiná řešení nejen v sociální politice. Užitečnější, praktičtější. Pro stát, samosprávu, neziskovky. Pro kohokoli.

V této ofenzivě vynalézavého sebepoznání sehrává roli iniciátora a „reproduktora“ Český rozhlas, který výsledky výzkumů posléze sdělně prezentuje v řadě znovu a znovu opakovaných publicistických pořadů. Iniciátoři a spoluautoři projektu jsou Václav Hradecký, Petr Šabata a Ondřej Suchan.

Náplavka-PrahaVypadá to na to, že střízlivé neobrázkové médium v dnešním vizualizovaném a emočně přetíženém světě se překvapivě dostalo na špici celonárodní sebereflexe. Přitom jde jen o nápad a odvahu dát dohromady pár otevřených hlav se schopností neotřelých pohledů, neobvyklých pojmenování!

Víme dnes, jak a podle jakých kritérií se naše společnost dělí. Je to o hodně cennější poznání, než že jsme nějak fatálně „rozděleni“.

Petr Pithart / 22.7.2021

Zdroj: https://www.pritomnost.cz/

Podobné příspěvky

Permanentní tetování pomáhá onkologicky nemocným pacientům

Afri

Jak na nevhodné chování hostů na svatbě

Afri

V KOUPELNĚ JAKO V PROFESIONÁLNÍM BARBER SHOPU

Afri