Loňská pandemická situace těžce dopadla nejen na oficiální sektor služeb, ale i na ten polooficiální. Konkrétně na prostituci. Obdobně neblaze pak poznamenala i obchod s drogami. Vyplývá z údajů, které za ČR nově zveřejnil Eurostat.
Útraty Čechů za prostituci i drogy klesly kvůli pandemii nejníže od roku 1995. Průměrná prostitutka si za služby Čechům přišla měsíčně jen na 39 tisíc korun, o 13 tisíc méně než před pandemií
Naposledy byly nominální celoroční výdaje českých domácností za prostituci nižší než loni v roce 2002, kdy činily 3,63 miliardy korun. Jenže po zohlednění inflace platí, že loňské výdaje jsou nejnižší minimálně od roku 1995, od kdy Eurostat danou časovou řadu zveřejňuje.
Propad zájmu o služby prostitutek nastal loni primárně z důvodu pandemických uzavírek provozoven služeb, včetně například veřejných domů. Také samotní zákazníci byli opatrnější, neboť se báli nákazy – obávali se jak nákazy sama sebe, tak také toho, že pak covid-19 přenesou na své rodinné blízké. Zřejmě také pro některé z nich mohlo být v době rozšířeného home office nebo zavřených hospod a restaurací obtížnější najít před svými blízkými zdůvodnění či záminku pro opouštění domova. Celkově pak zájem o prostituci srazilo také uzavření hranic a odchod zahraničních pracovníků z Ukrajiny nebo Balkánu, kteří rovněž patří k časté klientele prostitutek.
V Česku se prodejem vlastního těla živí v běžných časech zhruba 10 tisíc dívek a žen, často se jedná o matky samoživitelky. V předpandemickém roce 2019 české domácnosti utratily za služby prostitutek 6,28 miliardy korun. Průměrná prostitutka tedy od občanů ČR před pandemií inkasovala zhruba 52 000 korun měsíčně. K této sumě je však třeba přičíst výdělek od zahraniční klientely dané prostitutky a odečíst případné služby jejího „pasáka”. Je také třeba vzít v potaz, že jistá, poměrně však zanedbatelná suma výdajů za prostituci míří na prostituci homosexuální.
Loni se však příjem prostitutek od tuzemské klientely přepočtený na pracovnici snížil z uvedených 52 tisíc na přibližně 39 tisíc měsíčně. Výpadek příjmu za služby poskytnuté zahraniční klientele byl ovšem z důvodu uzavření hranic a omezení cestování zpravidla ještě razantnější. Z důvodu značného počtu prostituujících matek samoživitelek – je jich mezi prostitutkami zhruba polovina – představuje pokles výdajů za sexuální služby také sociální problém. Matky samoživitelky patřily během pandemie k vůbec nejzranitelnějším socio-ekonomickým skupinám.
Historicky rekordně nízké byly loni také výdaje českých domácností za drogy a narkotika. Výdaje za tyto látky činily pouze 9,4 miliardy korun. To je nominálně nejnižší výdaj za narkotika od roku 1998. Po zohlednění inflačního znehodnocení české měny jde však opět o nejnižší údaj za celou historii sledování od roku 1995. Prodeji narkotik rovněž nesvědčilo uzavření hranic, které znesnadnilo jejich pašování. Současně se ve spotřebě drog nepříznivě odrazilo uzavření barů a klubů, kde bývají poměrně běžně distribuovány a konzumovány. Spotřebě drog nenahrálo ani široké rušení kulturních a společenských typu hudebních festivalů.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)