Platforma Moje tělo je moje, která navazuje na nebývalou bouři reakcí na podcast Ridiny Ahmedové Sádlo, poprvé míří s tématem body shamingu do veřejného prostoru. Od 3. do 12. prosince v prostorách Jungmannova náměstí představí ve velkoformátových fotografiích Zuzany Lazarové portréty lidí, kteří se museli během svého života různou formou potýkat s útoky a narážkami na to, jak jejich tělo vypadá, a rozhodli se o své zkušenosti podělit s nejširší veřejností.
Venkovní výstava Moje tělo je moje poukáže na to, že tělo neurčuje hodnotu ani charakter člověka
„Body shaming, tedy urážky a posměch adresované druhému kvůli tomu, jak vypadá, je totiž každodenní realitou – v rodinách, ve školách, v osobních vztazích i v zaměstnání,” objasňuje Ridina Ahmedová, vůdčí osobnost platformy Moje tělo je moje, zpěvačka, hudebnice a performerka a dodává: „Vím z vlastní zkušenosti, že vyrovnat se s tím trvá někdy roky a některá zranění už zůstanou napořád. Ale je třeba si uvědomit, že to, jak vypadá naše tělo, neurčuje naší lidskou hodnotu.”
Výstava Moje tělo je moje bude k vidění veřejném prostoru na Jungmannově náměstí od 3. do 12. prosince a 10. prosince v 15 hodin proběhne veřejná dernisáž za účasti autorů a protagonistů. Více informací na www.mojetelojemoje.cz.
Na naší planetě nás žije více než 7 miliard. Všichni jsme narodili v lidském těle. A přesto 2 ze 3 lidí nemají rádi ani své tělo, ani svůj odraz v zrcadle. Lidé, jejichž portréty přináší výstava, zažili zraňující komentáře, týkající se jejich vzhledu. S tím se v životě setkal asi skoro každý a pokud ne osobně, tak zcela určitě v blízkém okolí. A zdaleka nejde jen o kilogramy navíc. „Moje tělo nezapadá do binárního pojetí genderu a nesplňuje třeba hodnoty BMI podle doktorů. I tak je mé tělo zdravé a cítím se v něm dobře,“ říká JaCobra, jeden z protagonistů výstavy, a objasňuje dále: „Vždy je co zlepšovat a měli bychom neustále pracovat na přijímání těla, které se neustále mění. Ale je důležité najít nějaké základní uspokojení v našich tělech – v takových, jaká jsou.“
Pořadatelé a protagonisté výstavy vyzývají k respektování trojice jednoduchých pravidel:
– Tělo druhého nekomentuju, pokud jím nejsem vyzván/a
– Každý člověk si zaslouží respekt, bez ohledu na to, jak vypadá
– Není mojí povinností vyhovovat představám druhých lidí.
Platforma Moje tělo je moje si klade za cíl upozorňovat na body shaming a jeho škodlivost a přispívat ke vzniku tolerantnější společnosti. Mezi jeho aktivity patří workshopy pro děti ve školách i semináře pro dospělé, streamy, umělecké projekty a řada dalších aktivit.
Projekt vznikl za podpory Hlavního města Praha
Partner: Hlasohled
Silvie Marková
