Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kaleidoskop

Záhadné sídlo sekty Asijských bratrů.

Z tohoto hlediska je jedním z jeho nejdiskutovanějších děl krátká povídka Neviditelná Praha.

Přišli z Indie

Meyrink v ní píše o tom, že někdy v dobách před kněžnou Libuší, tedy podle něj někdy kolem roku 700 n. l., přišlo na místo, kde dnes stojí Hradčany, sedm mnichů z Asie a za nějakým tajným účelem zde zasili rýži, což ovšem také mohl být jakýsi blíže neurčený „trpasličí jalovec”. Tito mniši patřili k sektě Asijských bratrů, označované dokonce za „dábelskou”. Též se jí prý říká zvané „bratrstvo Sat Bhajů”, resp. „Sat Bhai a Sikha”. Tato sekta údajně sídlila ve městě Allahabád v Indií, přičemž jméno tohoto města značí „práh”. Sekta poslala „své lidi” založit sedm měst a každé mělo mít v názvu „práh”.

Přečtení nápisu aktuálně znemožňuje okrasná truhlíková květena

Tato sekta podle Meyrinka existovala ještě v roce 1760 a jejím posledním velmistrem byl prý hrabě Špork. Členem sekty byl podle Meyrinka i jakýsi obchodní cestující Zahrádka, zástupce továrny na prádlo v Bílé Vodě, který do sekty vstoupil v Indii „kvůli obchodu”. Zástupci sekty dnes, tedy v Meyrinkově době, žili na několika nejmenovaných adresách v Anglii a v Uríse v Indii. V Praze se potom jejich sídlo nacházelo v Opatovické ulici, kde je prý na jednom domě k vidění kamenný znak Asijských bratrů a nad tím papežská koruna (tiára). Opravdu?

U biskupské čepice

V Praze tato ulice skutečně na Starém městě existuje a tam, kde se lomí v pravém úhlu, se nachází dům. čp. 158. Památkový katalog ho popisuje jako měšťanský dům nazývaný také „U biskupské čepice“, „původně středověký dvorec nepomuckých cisterciáků, který na konci 17. stol. přešel do majetku kláštera sv. Jana pod Skalou (…) Hodnotný je zejména barokní portál se znakem zmiňovaného kláštera, osazený r. 1719“. Zkratkou AASJ potom není nic asijského, ale zkratka slov  Aedes abbatis Sancti Joannis čili Příbytek opatství sv. Jana.

Jasně patrná písmena ASII s Asií vůbec nesouvisí

To vše si samozřejmě mohl Meyrink poměrně snadno i sám zjistit. Jenomže on nebyl badatel, ale mystik, a za jednoho z Asijských bratrů označil dokonce i sám sebe.  V závěru své povídky se přesto ptá: „Vyjde někdy najevo, jak všechny tyto věci spolu souvisejí?”

Dnes však můžeme tuto otázku považovat za čistě řečnickou, tj. takovou, na kterou tazatel neočekává odpověď. Když ta navíc podle všeho ani neexistuje.

Jitka Lenková

Foto: Jitka Lenková, wikimedia.commons: Praha Nove Mesto Opatovicka 20, JiriMatejicek, CC3.0

 

 

Podobné příspěvky

Centrum pro dětský sluch Tamtam si připomíná Světový den štědrosti

Redakce

Farmář hledá ženu

Redakce

Jdi za svým snem“ skupina Unibail-Rodamco-Westfield opět pomáhá znevýhodněným uchazečům

Redakce