Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kaleidoskop

Základ šatníku Daniela Šmída

Daniel-Smid

Renomovaný lektor etikety a kultivovaného projevu a také autor pánské oděvní bible Smart Casual v naší stylové rukověti vysvětluje, co je nedílnou součástí jeho šatníku, čím jej láká sever Evropy a proč se těší, až si pořídí použitou povoskovanou bundu značky Barbour.

Rukověť stylu Daniela Šmída / Sada Made To Measure obleků je základem mého šatníku

Daniel_SmidRenomovaný lektor etikety a kultivovaného projevu a také autor pánské oděvní bible Smart Casual v naší stylové rukověti vysvětluje, co je nedílnou součástí jeho šatníku, čím jej láká sever Evropy a proč se těší, až si pořídí použitou povoskovanou bundu značky Barbour.

Daniel Šmíd vyučuje etiketu ve firmách a zanedlouho o správném vystupování vydá svou novou knihu. Na svém kontě má rovněž loňský titul Smart Casual – první ucelený manuál pánského odívání u nás.

Že ho napsala osoba na svém místě, to si troufnu tvrdit nejen z toho, že o pánských „hadrech“ také maličko něco vím, ale hlavně proto, že s Danielem se osobně známe. Spolupracovali jsme v pánském stylovém magazínu, kam Daniel dopisoval (stále i dopisuje) o pánských módních fenoménech a etiketě. Jeho oděvní styl byl vždy ve správném smyslu nepřehlédnutelný, a to pro svoji naprostou jistotu, eleganci, sehranost a současně i jistou ležérnost.

Ačkoli Danielova kniha Smart Casual vyšla již v prvním lockdownovém roce 2020, pro velký úspěch nyní přichází v aktualizovaném dotisku a s tím je spojený dodatečný křest publikace, jenž připadá na 19. září. Pokřtít knihu do Brna přijede německý guru klasického pánského stylu a autor bestselleru Opravdový gentleman Bernhard Roetzel, spolu s ním na událost přislíbila účast také brněnská primátorka.

Daniel SmidZákladním pilířem mého šatníku je oblek. Respektive sada obleků, kterou jsem si nechal ušít v krejčovství Delor. Všechny jsou vyrobeny Made To Measure. Tato technologie strojového stříhání a digitálních úprav střihů ušla za posledních pár let pěkný kus cesty a něco z toho, co bylo dříve vyhrazeno jen bespoke krejčovině, už je možné získat z MTM. Mám osm obleků, z toho více jak polovinu dvouřadých s pořádně širokými klopami. Mezi obleky vynikají dvě skupiny. Tři z nich jsou ušity z materiálů z prestižní francouzské rodinné tkalcovny Dormeuil. Tři další jsou výjimečné tím, že jsem látku na ně vytáhl z kontejneru. Byla na vyhození u jedné textilní výrobní firmy. Čistá krásná vlna. Měla nepatrné kazy i přesto, možná právě proto, mi posloužila na unikátní obleky. Oblek je pro mě oděv, který oblékám běžně, třikrát nebo i čtyřikrát týdně, a vždy mi poskytne jistotu. V ostatních dnech nosím separátní sako a krejčovské kalhoty, méně často chinos.

Velkou radost z nákupu oděvu jsem si naposledy udělal objednáním tří párů rámových bot od Allen Edmonds. Tmavě hnědé v barvě italského espressa, bordó jako těžké víno a půlnočně černé s nevýrazným brogováním na nártu. Mají skvělý střih pro moji širší nohu, a přesto vypadají velmi elegantně a štíhle. Zvolil jsem u všech tří šněrování oxford a střih Cap Toe.

Do svého šatníku bych rád zařadil použitou Barbour bundu. Můj šatník je postavený více na klasických kusech tradičního vzhledu než konkrétních značkách, a tak tam rád začlenil další klasiku. Ani zde mi primárně nejde o značku, proto chci použitou, starší, kde ještě nebylo na patce levé kapsy výrazně vyšito logo. Jsem si jistý, že skvěle doplní moje flanelové kalhoty, tweedové sako, svetr z jehněčí vlny a vzory Fair Isle. Už se vidím, že celý outfit doplním hořčicovými vysokými šněrovacími boots od Grenson, které jsem si koupil před dvěma lety. To byl také jeden z mých snů.

Svou zálibu v pánském oblečení a stylu jsem podědil. Dlouhý příběh několika slovy: jsem vnukem krejčovských mistrů, babička i dědeček z tatínkovy strany. Jsem také vnukem německé baronesy a válečného leteckého střelce. Jsem synem rodičů, kteří dbali na své oděvy.

Daniel_SmidRelativně dlouho jsem pracoval v zahraničí, poté jako obchodník v zahraničním obchodě. Upravenost a styl byl jeden z mých nástrojů komunikace a začal jsem vnímat, jak významným může být, když o něm budu více přemýšlet. Přibližně před sedmnácti lety jsem si začal uvědomovat, že se oblékám jinak než většina mužů kolem. Zjistil jsem, že o oblékání vím mnohem více, měl jsem naprosto přirozeně získané informace než mí kolegové, přátelé a známí. Pak přišel den, kdy jsem se rozhodl informace, které mám, sdílet, a začal o oblékání přednášet a mluvit. A díky přednášení přišla potřeba, nutnost, vzdělávat se dále. Měl jsem vlastní textilní firmu, pak jsem se stal ambasadorem krejčovství Delor a doslova „socializoval“ tuto službu mezi muži.

Knihu o pánském stylu jsem se rozhodl napsat asi před pěti roky, kdy jsem si uvědomil, že všechny ty publikace, které jsem přečetl přeložené od zahraničních autorů, nereflektují to, co tady v Čechách, na Moravě a na Slovensku vlastně je. Autoři z Británie, Francie, Německa ani z USA nebrali v potaz naše specifické prostředí. Navíc k tomu jsem si uvědomil, že již několik let slýchávám a čtu o Smart Casual, na pozvánkách, v časopisech i on-line, avšak nikdo není schopen popsat a určit, co vlastně tento styl znamená, co je a co v žádném případě není. Tyto dva proudy myšlenek jsem spojil a v roce 2019 začal psát. Kniha nesoucí název Smart Casual, kterou vydalo nakladatelství Backstage Books o rok později, se stala první českou knihou o oděvech mužů. Její první vydání je již až na jednotky kusů vyprodáno, na podzim tohoto roku vyjde druhé, mírně aktualizované vydání. S překvapením na Vánoce.

V Brně bydlím proto, že jsem přesvědčen o výhodné poloze města pro mé podnikání a moji práci. Jsem lektor etikety a kultivovaného projevu, přednáším napříč Českem, přednáším také na Slovensku a čas od času také v Rakousku pro obchodní komory. Z Brna je to kamkoli v dobré dojezdové vzdálenosti. Navíc je Brno „cool“ svými kavárnami, bistry a kulturou. Jak dlouho však v Brně budu, nevím.

Rád jezdím na trekovém kole, momentálně však méně často. Nedal jsem jízdě na kole v posledním roce prioritu. Stejný osud má i mé druhé oblíbené trávení volného času, kterým je golf. Také zde jsem pověsil bag na věšák a dlouho jej neoprášil. Mým největším koníčkem je nyní psaní, o čemž však dost lidí už ví.

Mojí oblíbenou činností ke které jsem v poslední době přivykl, je poslech podcastů. Je to nejčastější činnost, když jsem v autě, v tramvaji nebo se svým synem spícím v kočárku někde na dvouhodinové procházce. Mám zálibu v německých podcastech, zvláště jejich dokumentárních sériích, kde jsou díly delší jak hodinu. Rád také poslouchám ty české, například Šatníky od Radio Wave. Výjimečné místo v mém výčtu má podcast Mužom.sk Petra Podlesného. Fascinuje mě jeho vytrvalost.

Velmi intenzivně nyní prožívám rodičovství. Našemu synovi Samuelovi budou za chvíli dva roky, jeho schopnost přitáhnout na sebe pozornost je geniálně promyšlená. Jsem klidný a myslím i rozvážný otec, nemám tendence projevovat se panovačně nebo vzbuzovat strach či závislost. Jako otec mu nabízím oporu, jistotu a motivaci, aby zvládl nějaké nové výzvy. Jsem relativně pevný v rozhodnutích, rád mu poskytuji hranice. Tím nemám na mysli přísnost. Z prvního manželství mám dvě již dospělé a samostatné děti, dceru Karolínu a syna Erika. S Karolínou se, k mé lítosti, nevídáme, žije již dlouho na různých místech v zahraničí. Se synem jsem v častém kontaktu, vidíme se, navštěvujeme se a jako sportovec je mi velkou inspirací pro jeho tuhost a zarputilost.

Před několika dny jsme se přestěhovali do místa, které mě při mé první návštěvě, měsíc zpět, absolutně nadchlo. Barokní sýpka, kterou architektka Jolana Zouharová přeměnila během posledních devíti let na naprosto výjimečné loftové bydlení. Žijeme nyní v mezonetovém velkém bytě s trámovím bez jediného hřebíku, obklopuje nás luxusní design veškerého vybavení, které svého času navrhli Piero Fornasetti, Adolf Loos nebo Phillipe Stark.

Nejlepším dárkem z dovolené je můj vintage černý kožený křivák. Není to sice moje typické denní oblečení, avšak způsobilo mi výjimečně velkou radost. Svoje dospívání jsem prožíval v osmdesátkách a toužil po tomto oděvu. Moje touha si dala relativně dlouhou přestávku, před třemi lety jsem jej našel v jednom z budapešťských vintage obchodů. Nejčastěji ho nosím k čistě bílé košili z Delor, černé kravatě a šedým krejčovským kalhotám. K tomu černé Chelsea od Barker Shoes.

Neobvykle příjemný pocit zažívám na severu Evropy – v Pobaltí od německého Stralsundu až po estonský Talinn. Rád bych tam někde u toho mírně drsnějšího moře, v malém přístavu nebo i městském hotelu strávil příští delší dovolenou. Nebo tam jel za inspirací, protože mám rozepsaný román, možná novelu na motivy naší rodinné historie, která se z velké části odehrává právě tam.

Každé ráno si s sebou beru své černé plnící pero Parker, kterým píšu poznámky ze schůzek, inspirace i nápady do mého černého Moleskine zápisníku. Tímto perem vepisuji také průvodních pár vět na komplimentku a také věnování a podpis do mých knih před tím, než je posílám nebo předávám čtenářům. Čas od času se jím rozmáchnu při podepisování smluv a nechám stékat modrý inkoust po hrotu z bílého zlata.

„Sadu svých obleků jsem si nechal ušít v krejčovství Delor.“ / foto: archiv

Jím racionálně tedy s nějakým dlouhodobým plánem, a motivuje mě jíst bez lepku, bez cukru a bez laktózy. Moje strava souvisí s mým životním stylem, nechci být obézní ani nijak jinak neforemný. Chci zůstat zdravý a jídlo mi v tom každopádně pomáhá. Jsou však dny, kdy jde veškeré racio stranou, a to v případě, že se na jídelním lístku objeví spaghetti carbonara nebo fish & chips. Prostě další klasika. Každý týden v sobotu jím „za odměnu“ pořádnou porci vanilkové a čokoládové zmrzliny.

Vynikající jídlo jsem si užil v penzionu Zikmundov v buchlovských kopcích. Již dříve tam byla kuchyně jako koncept výjimečná, avšak to, co jsme tam jedli nedávno, bylo o několik úrovní zase výš. Byli jsme tam minulý měsíc na čtyři dny na oddech po skončení kampaně předprodeje mé nové knihy Etiketa domácí.

Nejlepší knihou, kterou jsem v poslední době přečetl, je jednoznačně Gentleman v Moskvě od Amora Towlese. O deset let dříve mě výrazně posunuly knihy na téma mužství. Například „Pozor. Srdce muže“ od Johna Eldridge, „Kniha o mužství“ od Steva Biddulpha nebo „Cesta muže“ od Davida Deidy.

Rád poslouchám klidnou hudbu. Pokud si udělám v kanceláři kreativní hudební pozadí, zvolím na Spotify nějakou „überdlouhou“ sérii lofi skladeb, které mě odstíní od jakéhokoli vnějšího ruchu. Naprostou změnu ve vnímání mého světa však docílím, když zvolím staré „pecky“ od Kiss nebo AC/DC. Tuto hudbu jsem nikdy dříve neposlouchal, nyní však zřídka, ale o to více ocením odlišnost a nadčasovost skladeb i naprosto signifikantní přístup.

Pokud bych nyní intenzivně nepřednášel a nepsal o chování a oděvech, měl bych pánský obchod s vintage oděvy, doplňky a obuví. Přísně, až kurátorsky bych vybíral v hromadách odloženého šatstva ve velkoskladech oděvů z druhé ruky a hledal na visačkách či jen pohledem poklady oděvní tvorby. Můj obchod by byl výjimečný svojí přehledností, čistotou a jasně definovaným stylem plným klasických oděvů.

Daniel Šmíd

Podobné příspěvky

Hana Hindráková pomáhá Africe po svém

Afri

Hovory s Bohem – Bůh hovoří ke každému z nás

Afri

Brontosauři v Himálajích otvírájí benefiční obchod

Afri