Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Krimi Kultura Reportáže Zajímavosti

Eposovy "lovy billboardů", aneb brutální umění v akci

perexVe druhém patře Tančícího domu v Praze v těchto dnech probíhá výstava billboardových „obrazů“ člena umělecké skupiny Ztohoven a kontroverzního umělce, který si říká Epos 257. Výstava představuje eposův projekt, jehož terčem jsou reklamní nosiče a místo štětců používá převážně střelbu.

Epos 257 na svůj “svatý boj” proti reklamě, vyrazil již v roce 2009 s paintballovou puškou. Jeho terčem se nestala žádná konkrétní reklamní kampaň, nýbrž prázdný billboard, který mu zároveň posloužil, jako obrovské plátno. Střelba do billboardů pro něj představuje určitou formu protestu a zároveň abstraktní akční malbu. Tento svérázný umělec od té doby přistupuje k billboardům jako k obrazům. Později sestrojil stroj na výrobu speciální munice a začal pálit také na reklamní vizuály. Z těch po jeho zásazích zůstávaly jen části grafiky a náhodné útržky reklamních sloganů, které tím ztratily svůj původní význam a získaly úplně nový, umělecký rozměr. Jeho bizarní akce pokračovaly v podřezávání noh u dálničních billboardů a vyvrcholily vyříznutím tváří prezidentských kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana v průběhu přímých prezidentských voleb na počátku roku 2013. Epos 257 tehdy svým zásahem poukázal na směšnost politických hesel, která bez odkazu ke konkrétním lidem, odhalila svoji prázdnotu.

Rozsah jeho tvorby je široký – od akční malby paintballovou puškou až po prostorové instalace na principu land artu. Kromě Urban Shoot Paintings , patří mezi jeho nejvýraznější projekty Fukaria Monuments (2007) – monumentální sochy nafukované větráky z metra, Seno (2009) – ilegální rozmístění válcových balíků sena v „městské krajině“ nebo 50 m² veřejného prostoru – zřetelně bezúčelný zábor části náměstí v centru Prahy. Epos 257 je zastoupen v Národní galerii v Praze. Osobní profil má v knihách Urban Interventions, Personal Projects in Public Spaces (Gestalten Verlag, Berlin, 2010) a Raffael Schacker: The World Atlas of Street Art and Graffiti (Yale University Press, USA, 2013).

Kontroverzní umělec si již při vstupu na svou současnou výstavu, nebral servítky a hned u vchodu nasprejoval nápis “Who cares” – (Koho to zajímá). Epos 257 ve svých kontroverzních “obrazech”, na jednu stranu reaguje na problematiku všudypřítomné reklamy a tím se dotýká firemních strategií a současného veřejného prostoru. Na druhou stranu však jeho díla jasně naznačují určitý antisystémový postoj, který se nezastaví ani před hranicí zákona, jelikož aktivně napadá společenské stereotypy a reklamní průmysl. Výstava Who cares, obsahově navazuje na autorovy předchozí výstavní projekty. V rámci expozice autorské výstavy Nemůžu jinak (Trafo Galerie, 2012) se objevily jeho bazuky a stroj na výrobu munice. Do kolektivní přehlídky Shoot  when you can (Chemistry Gallery, 2012) zařadil první tři adjustované části postřílených billboardů, které tak zpětně účelově “recykloval” v obchodní artikl. A na loňském festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, představil monumentální instalaci s podobiznami prezidentských rivalů. Jeho současná výstava v Tančícím domě spojuje všechny jeho předchozí projekty v jeden souvislý celek. Prostřednictvím dokumentačních videí navíc zprostředkovává i příběhy z eposových bizarních “lovů billboardů”. Jeho výstava v Tančícím domě je tak zajímavým a originálním odreagováním od zažitých stereotypů.

 

Text / foto:                                                                                             Vít Hassan

Podobné příspěvky

 Blanka Matragi zítra opět otevírá výstavu s názvem Timeless v Obecním domě

Redakce

Vzniká nový film o Josefu Myslivečkovi. Byl slavnější, než Mozart!

Redakce

Divadlo pod Palmovkou představí grotesku Žena filmového kritika

Redakce