Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Výtvarné umění ČR

Galerie moderního umění v Hradci Králové vystavuje Josefa Václava Škodu a Akční umění

Z expoice

Galerie moderního umění v Hradci Králové připravila na letní měsíce  výstavu Stopy z bronzu a kamene: Josef Václav Škoda, která představí autorovy práce ve veřejném prostoru Hradce Králové a výstavu Akční umění východních Čech.

Sousoší Světlonošů, 1930-1935, pískovec
Sousoší Světlonošů, 1930-1935, pískovec
Reliefy na budově Národní banky československé, 1928-1932, pískovec
Reliefy na budově Národní banky československé, 1928-1932, pískovec

Výstava Stopy z bronzu a kamene: Josef Václav Škoda prezentuje autorovu sochařskou tvorbu, která je silně spjata s Hradcem Králové a jeho blízkým okolím, do něhož se propsal především realizacemi pro veřejný prostor. Vedle pomníků významných osobností české kultury a politiky se věnoval i alegorickým plastikám a pomníkům ke dvěma světovým válkám. Rovněž se podílel na sochařské výzdobě architektury města. Zasloužil se tak o kultivaci veřejného prostoru východočeské metropole, kterou svým dílem obohatil a zhotovil tak kvalitní a silný odkaz minulosti. Přispěl tak k utvoření epochy Hradce Králové tzv. Salonu republiky.

Pomník Ladislava Jana Pospíšila, 1926-1933, bronz
Pomník Ladislava Jana Pospíšila, 1926-1933, bronz
Pomník Boženy Němcové, 1940-1941, pískovec
Pomník Boženy Němcové, 1940-1941, pískovec
Pomník AloiseJiráska na Pražském Předměstí, 1946-1949, bronz
Pomník AloiseJiráska na Pražském Předměstí, 1946-1949, bronz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„V Galerii Vladimíra Preclíka budou prezentovány přípravné modely plastik a soch, které byly osazeny v minulém století do veřejného prostoru města Hradce Králové a jeho blízkého okolí. Modelletta jsou doprovázena texty o vzniku a osazení finálních děl společně s fotografiemi historického a současného stavu,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Florentýn Báchor.

Další výstava věnovaná akčnímu umění v Bílé a Černé kostce přibližuje fenomén tohoto uměleckého proudu. V Bílé kostce jsou prezentována díla vzniklá převážně v prostoru východních Čech, která královéhradecká galerie získala během posledních dvou let. Doplňují je další důležité práce tohoto směru ze sbírek GMU, pocházející z českého prostředí. V Černé kostce budou návštěvníci moci zhlédnout filmy, videa a dokumentace akčního umění ze Sbírky pohyblivého obrazu královéhradecké galerie.

Zdeněk Merta, Dokumentace výstavy Umění akce, 1991
Zdeněk Merta, Dokumentace výstavy Umění akce, 1991
Jaroslav Richtr, bez názvu, 1977, papír
Jaroslav Richtr, bez názvu, 1977, papír
Milan Knižák, Procházka po Novém světě, 1964
Milan Knižák, Procházka po Novém světě, 1964

Výstava v Bílé kostce prezentuje především akce, jejichž dokumentace byly objeveny během přípravy monografie multimediálního umělce Milana Langera. Tato díla prozatím nebyla v odborných publikacích či výstavních projektech dostatečně reflektována a zůstávala skrytá v osobních archivech autorů a jejich přátel. Vystavené práce zahrnují rozmanité formy akčního umění, jako je performance, happening, body-art či land-art.

„Současně také představují nejrůznější druhy jejich dokumentace – například foto-performance Karla Milera, dokumentace akce pořízené samotným umělcem jako v případě Jaroslava Richtra či fotografie Zdeňka Merty, zachycující celý průběh happeningů Milana Langera. Vystavené práce mohou dokumentovat také nejrůznější předměty a artefakty použité nebo vzniklé v rámci akcí, jak je patrné například v tvorbě Vladimíra Škody,“ doplňuje kurátorka výstavy Anna Horák Zemanová.

Milan Langer, Jaroslav Richtr, Ladislav Plíva, Landscape Painting, 1970,fotodokumentace Eduard Kaplan
Milan Langer, Jaroslav Richtr, Ladislav Plíva, Landscape Painting, 1970,fotodokumentace Eduard Kaplan
Karel Miler, Dotyk, 1975, fotografie
Karel Miler, Dotyk, 1975, fotografie

Reprezentativní výběr děl prezentovaný v Černé kostce představuje tvorbu českých umělců od 70. do 90. let. Zahrnuje surové nahrávky happeningů Milana Knížáka Kamenný obřad (1971), či Materiálové události (1977) nebo záznam z koncertu Knížákovy skupiny Aktuál v Holubíně (1972), pořízený Petrem Prokešem. Výstava prezentuje rovněž filmové pásmo složené ze sedmi performancí umělce Lumíra Hladíka, realizované převážně v krajině. Část výstavy věnovaná body‑artu nabídne filmy či videa z akcí, ve kterých autoři pracují s vlastním tělem, jako v případě Autoportrétu (1984) ebo Padání (1985) Tomáše Rullera, Líčení Fata Morgány (1992) Jiřího Černického nebo Manipulace Rudolfa Němce z 80. let.

Akční umění ze sbírek GMU můžete navštívit do 10.září t.r., výstavu Josefa Václava Škody do 14.ledna 2024.

Zpracoval s použitím TZ GMU Petr Ondrášek

Fotografie © Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Když se spojí tři profesionální umělci

Šebík

Lucie Vondráčková vyjíždí na své unplugged turné

Jaroslav Hauer

The Atavists v pražském Futuru představí první klip

Aleš Fritscher