Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Výtvarné umění ČR

Galerie moderního umění v Hradci Králové získala unikátní sbírku Karla Tutsche

Antonín Střížek, Páv, 1988, olej na plátně

V novodobé porevoluční historii se v rámci krajských galerií jedná o nejvýznamnější přírůstek, a to nejen svým rozsahem a investovanou částkou ve výši 12 milionů korun, ale především uměleckou hodnotou.

Galerie moderního umění v Hradci Králové získala unikátní sbírku Karla Tutsche

Stanislav Diviš, Kapsáři, 1985, 202,5 x 148 cm, akryl na papíře a plátně
Stanislav Diviš, Kapsáři, 1985, 202,5 x 148 cm, akryl na papíře a plátně

Nákupem sbírky Karla Tutsche výrazně vzrostlo kulturní bohatství v našem kraji, umělecká díla pomohou rozvíjet činnost GMU a prezentovat české a československé moderní umění vybírané s unikátním vkusem a intuicí. Sbírka se stane pevnou a nepřevoditelnou součástí královéhradecké galerie moderního umění, což zaručí jejich přístupnost pro budoucí generace,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Kolekce čítající více než 800 děl je výlučným dokumentem sběratelství od 80. let minulého století a obsahuje zásadní díla českého umění z období mezi modernou a postmodernou od významných autorů jako je Jiří Načeradský, Jiří Sopko, Antonín Střížek, Naděžda Plíšková nebo Alena Kučerová. Kromě obrazů se brněnský sběratel zaměřoval také na konceptuální umění, kde mezi nejdůležitější autory patří Jiří Kovanda, Jiří David nebo Ján Mančuška.

 

Jiří Načeradský, Návrat ztraceného syna, 1966, 162x130 cm, olej na plátně
Jiří Načeradský, Návrat ztraceného syna, 1966, 162×130 cm, olej na plátně

Karel Tutsch v letech 1986–2008 provozoval Galerii Na bidýlku v Brně, nejstarší soukromou galerii u nás, v níž uspořádal celkem 169 akcí a která se ihned stala významným místem setkávání a prezentace české a slovenské neoficiální scény. Fungovala v nevelkém podkrovním bytě na Václavské ulici v Brně a její činnost byla ve své době v podstatě ilegální. Po roce 1989 významně doplňovala a mnohdy nahrazovala nerozvinutý výstavní porevoluční provoz.

Galerie Na bidýlku svou činnost zahájila výstavou Jiřího Načeradského (1986). Vedle již známých neoficiálních autorů se od počátku zaměřovala také na umělce nastupující generace, především členy postmoderní skupiny Tvrdohlaví, a solitérní umělce jako Jan Merta, Jiří Petrbok, Vladimír Kokolia nebo Vladimír Skrepl, či ještě neetablované mladé autory (Ján Mančuška, Eva Koťátková, Tomáš Vaněk). Zejména site specifik instalace Jiřího Davida a Jiřího Kovandy z konce 80. let patřily v českém kontextu k ojedinělým experimentům.

Jiří Sopko, Rozhovor, 1986, 200 x 180 cm, akryl na plátně
Jiří Sopko, Rozhovor, 1986, 200 x 180 cm, akryl na plátně

V 90. letech začal Karel Tutsch sledovat také zahraniční autory, především německé (André Butzer, Thomas Helbig, Markus Selg nebo Christian Macketanz).

Klíčová díla sbírky byla přechodně vystavena v GMU po dobu tří týdnů. V následujících letech by sbírka měla být detailněji probádána a v roce 2023 vystavena v ucelené podobě.      

S použitím TS zpracoval Petr Ondrášek

Foto nad článkem: Antonín Střížek, Páv, 1988, 162,5 x 125,5 cm, olej na plátně © Miroslav Podhrázský

Jiří Načeradský, Návrat ztraceného syna, 1966, 162×130 cm, olej na plátně © Petr Ondrášek

 Ostatní foto © Miroslav Podhrázský

Podobné příspěvky

MAXÍCI a jejich nový videoklip “Prázdninové Reagge”

Jaroslav Hauer

30 let Galerie Jiřího Jílka v Šumperku – V síti barev a čar

Petr Ondrášek

Chodúr vyměnil filharmonii za slovenskou cimbálovku

Redakce