Když architekt Petr Všetečka, autor úvodní fáze projektu na přestavbu hlavní budovy Automatických mlýnů, vyhrál veřejnou soutěž na zpracování projektové dokumentace, otevřela se před jeho týmem TRANSAT architekti obrovská výzva. Uvést všechny prvotní myšlenky a vize do života a funkčně je propojit pro optimální provoz sbírkotvorné kulturní instituce.
Tak šel čas a tři roky od zahájení přestavby hlavní budovy Winternitzových automatických mlýnů zde zahajuje provoz ve svém novém sídle krajská galerie. S tvůrcem budovy, architektem Josefem Gočárem se identifikuje i v novém názvu – Gočárova galerie. Přestavba stála celkově téměř 400 milionů korun. Galerie otevírá přes léto ve zkušebním provozu, na ten běžný najede po „Velkém otevření Automatických mlýnů“ na konci září. To se k ní připojí i další účastníci ojedinělého projektu v jednom areálu – vzdělávací Sféra a výstavní GAMPA, což jsou organizace města Pardubice, a také Silo včetně veřejných prostor pod taktovkou manželů Smetanových a jejich nadace.
Budovy automatických mlýnů pro bratry Winternitzovy vyrůstaly na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích postupně od roku 1910. Díky místní firmě Prokop měli pardubičtí průmyslníci k dispozici nejmodernější mlýnské vybavení a pro návrh budovy angažovali tehdy začínajícího mladého architekta rodem z Pardubicka, Josefa Gočára. První budova vznikla v období rané moderny v letech 1910-11, rozšířená pak byla v letech 1920-24, kdy k ní byla obloukem připojena i budova sila. Mouka se zde mlela až do roku 2012. O tři roky později areál koupili manželé Smetanovi. Východočeská galerie do té doby sídlila z velké části na pardubickém zámku. V rámci generelu jeho rozvoje bylo rozhodnuto o jejím přesídlení a Pardubický kraj hledal vhodné prostory. Ty za podpory architektů Josefa Pleskota, Ladislava Lábuse a Petra Všetečky našel právě v Automatických mlýnech. V roce 2018 Pardubický kraj odkoupil od manželů Smetanových hlavní budovu mlýnů, zažádal o evropskou dotaci a rozběhl přípravy na zahájení stavby. Ta byla spuštěna pole dokumentace TRANSAT architekti v květnu 2020 a ukončena v červnu letošního roku.
Ve zkušebním provozu galerie nabízí několik výstav.
Výstava Z domácích archivů je vzpomínkou na mlýnský provoz a vznikla ve spolupráci s veřejností a partnerskými institucemi. Svými příběhy do projektu přispěli zvláště bývalí zaměstnanci mlýnů, také pamětníci z řad Pardubáků a firma Chládek a Tintěra. Nejstarší fotografie pochází ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích a úvodní velký snímek je zvětšeninou fotografie od Jiřího Tomana ze sbírky Gočárovy galerie. „Výstava je koncipovaná jako dorůstající, kdokoliv z návštěvníků ji může obohatit o obrazový nebo textový materiál vztahující se areálu Automatických mlýnů nebo k jeho původní funkci,“ vysvětluje Michaela Johnová Čapková.
Výstava Architektura paměti představuje české i zahraniční současné umělce, kteří reflektují vztah paměti a architektury. „V minimalistické instalaci do prostoru expozice uvidíme převážně videa, která reagují na různé budovy a vzpomínky na ně. Lidská paměť proměňuje význam místa a touha po proměnlivosti vnímání architektonicka instalaciých prostor,“ představuje koncept výstavy kurátor galerie Filip Jakš.
Výstavní projekt Gočár Digital realizovaný v roce 2020 byl spojen s připomínkou 140. výročí narození českého architekta Josefa Gočára (1880–1945), které se zároveň stalo příležitostí k oslavě jeho architektonické tvorby charakterizované hledáním nových forem, materiálů a výrazových prostředků. Studenti prvního a druhého ročníku oboru Grafická tvorba – multimédia Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové se pod vedením MgA. Petra Hůzy pokusili na fenomén Gočár nahlédnout neotřele a inovativně. Výsledkem studentských semestrálních prací jsou plakáty a autorské knihy inspirované samotnou osobností Josefa Gočára a především jeho stavbami.
Výstava Markéta Magidová & MXTXCM je inspirována místem Gočárových automatických mlýnů a jejich industriální atmosférou. Stroje a prvky továrny zakomponovala autorka do námětů svých obrazů. Hlavním motivem je skupina dětí poslouchajících Velkou mušli, fantastický objekt spojující organické a mechanické – přírodní a technické. Tato mušle rezonuje jako paměť místa a děti ji bez námahy drží v rukou. Každé z nich se svým způsobem noří do světa, který není přístupný očím, ale pouze sluchu.
Areál Automatických mlýnů se po celkové rekonstrukci otevře veřejnosti již na konci září 2023. Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny se tak k pomyslnému 10. výročí od ukončení provozu promění na kulturní, společenský i znalostní středobod východních Čech. Třídenní slavnostní otevření Automatických mlýnů se uskuteční ve dnech 29. 9. – 1. 10. 2023 a vstup bude po všechny tři dny pro veřejnost zdarma.
Foto nad článkem: Winternitzovy automatické mlýny po přestavbě
Zpracoval s použitím TZ Gočárovy galerie Petr Ondrášek
Fotografie © Petr Ondrášek
