Galerie hlavního města Prahy vystavuje v Městské knihovně retrospektivní výstavu Jitky Svobodové s podnázvem Za hranou viděného. Představuje dílo malířky, autorky kreseb a prostorových objektů, která patří mezi nejautentičtější výtvarnice domácího i světového umění. Od poloviny šedesátých let, kdy vstoupila na výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality, kterou jedinečným způsobem převádí v osobitá umělecká díla.
„…Její celoživotní tvorbu by bylo možné charakterizovat několika pojmy – kresba, předmět, senzibilita, oproštěnost, koncentrovanost, čas. Každý z nich shrnuje obrovské množství dalších sdělení a možných výkladů,“ uvádí kurátorka výstavy Helena Musilová.
Jitka Svobodová vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961–1967 ateliér monumentální malby, 1973–1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a výtvarnice ve svobodném povolání, po sametové revoluci byla v roce 1991 jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér – školu kresby.
Výstava představuje její tvorbu od dob studií na Akademii výtvarného umění, které ukončila v roce 1967, až po práce letošní. Jitka Svobodová začínala jako malířka abstrahujících krajin a přírodních živlů. V první polovině sedmdesátých let se rozhodla opustit malbu a věnovat se kresbě; skrze toto médium v plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání.
„Kresby Jitky Svobodové jsou události, jsou to samostatné děje odehrávající se v prostoru a čase; vyžadují velkou pozornost diváka. Zdánlivě vycházejí z existujícího světa, který často nenápadným způsobem rozrušují a zpochybňují tak naše schopnosti vidění,“popisuje kurátorka Helena Musilová.
Jitka Svobodová pracuje v sériích či tematických řadách, v nichž se soustavně zamýšlí nad vztahem detailu a celku, prostorovostí a plošností, zjevováním se a mizením. Autorka používá minimální výrazové prostředky, výsledné kresby působí zklidněně, úsporně, přestože samotné kresebné gesto má silnou vnitřní dynamiku. Variantní možností kresby jsou i prostorové realizace, tedy prostorová kresba – drátěné objekty akcentující vztah věci k okolnímu prostoru. Tyto prostorové kresby jsou i důležitým přínosem v kontextu mezinárodní výtvarné scény.
Jitka Svobodová pracuje v sériích či tematických řadách, v nichž se soustavně zamýšlí nad vztahem detailu a celku, prostorovostí a plošností, zjevováním se a mizením. Autorka používá minimální výrazové prostředky, výsledné kresby působí zklidněně, úsporně, přestože samotné kresebné gesto má silnou vnitřní dynamiku. Variantní možností kresby jsou i prostorové realizace, tedy prostorová kresba – drátěné objekty akcentující vztah věci k okolnímu prostoru. Tyto prostorové kresby jsou i důležitým přínosem v kontextu mezinárodní výtvarné scény. loživotní tvorba Jitky Svobodové je vzácně kompaktní. Výstava tak není postavena na klasické chronologické lince, spíše naznačuje určitá témata a myšlenkové celky, v nichž se prolínají nejstarší a nejnovější práce.
Ve vstupním koridoru se nachází kapitola Stromy, což je jediné téma, ke kterému se Jitka Svobodová průběžně vracela a kde můžeme v celku vidět i proměnu a provázanost jejího díla v čase.
V hlavních výstavních sálech je v pěti klíčových kapitolách představen stejný počet témat: Prostor a spojení, kde ukazujeme různé možnosti ztvárnění prostorových vztahů; v části Esence předmětu představujeme výběr z několika rozsáhlých cyklů, v nichž se Svobodová zabývá jednoduchými předměty jako hrnky, židle, stoly, vyjímá je z jejich přirozeného prostředí a zkoumá je z mnoha nových úhlů pohledu. Kapitoly Jevy a pohyb a Energie a světlo naznačují, že důležitou složkou tvorby Jitky Svobodové je procesuálnost a obecně zobrazení změny stavů a jevů, včetně schopnosti ztvárnit čistou koncentraci světla.
Těchto pět kapitol rozvíjí deset „případových studií“ v kójích, zabývajících se detailněji některými tématy (obydlí, krajina aj.) či připomínajících důležité události, jako například účast autorky na sympoziu Chmelnice v Mutějovicích v roce 1983.
„Dílo Jitky Svobodové je, přes svou zdánlivou křehkost, plné silných emocí a vnitřní energie. Odkazuje nás k filozofickým otázkám o povaze bytí, jednoty a celku i vztahu člověka ke světu a vesmíru,“ dodává kurátorka výstavy Helena Musilová.
Jitka Svobodvá připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha výstav kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Výstavu, ke které v průběhu výstavy vyjde katalog, můžete navštívit do 20.srpna.
Zpracoval s použitím TZ GHMP Petr Ondrášek
Fotografie © Petr Ondrášek
