Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura v Praze Výtvarné umění Praha

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivu Jitky Svobodové

Z expozice

Galerie hlavního města Prahy vystavuje v Městské knihovně retrospektivní výstavu Jitky Svobodové s podnázvem Za hranou viděného. Představuje dílo malířky, autorky kreseb a prostorových objektů, která patří mezi nejautentičtější výtvarnice domácího i světového umění. Od poloviny šedesátých let, kdy vstoupila na výtvarnou scénu, se systematicky věnuje prozkoumávání viděné reality, kterou jedinečným způsobem převádí v osobitá umělecká díla.

„…Její celoživotní tvorbu by bylo možné charakterizovat několika pojmy – kresba, předmět, senzibilita, oproštěnost, koncentrovanost, čas. Každý z nich shrnuje obrovské množství dalších sdělení a možných výkladů,“ uvádí kurátorka výstavy Helena Musilová.

Z expozice
Z expozice
Z expozice
Z expozice

Jitka Svobodová vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961–1967 ateliér monumentální malby, 1973–1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a výtvarnice ve svobodném povolání, po sametové revoluci byla v roce 1991 jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér – školu kresby.

Výstava představuje její tvorbu od dob studií na Akademii výtvarného umění, které ukončila v roce 1967, až po práce letošní. Jitka Svobodová začínala jako malířka abstrahujících krajin a přírodních živlů. V první polovině sedmdesátých let se rozhodla opustit malbu a věnovat se kresbě; skrze toto médium v plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání.

„Kresby Jitky Svobodové jsou události, jsou to samostatné děje odehrávající se v prostoru a čase; vyžadují velkou pozornost diváka. Zdánlivě vycházejí z existujícího světa, který často nenápadným způsobem rozrušují a zpochybňují tak naše schopnosti vidění,“popisuje kurátorka Helena Musilová.

Ohnuté stromy, 1990, drát papír, akryl, GMO v Hradci Králové
Ohnuté stromy, 1990, drát papír, akryl, GMO v Hradci Králové
Stromy v zatáčce,1983, drát, papír, akryl, Museum Kampa
Ohnuté stromy, 1990, drát papír, akryl, GMO v Hradci Králové

Jitka Svobodová pracuje v sériích či tematických řadách, v nichž se soustavně zamýšlí nad vztahem detailu a celku, prostorovostí a plošností, zjevováním se a mizením. Autorka používá minimální výrazové prostředky, výsledné kresby působí zklidněně, úsporně, přestože samotné kresebné gesto má silnou vnitřní dynamiku. Variantní možností kresby jsou i prostorové realizace, tedy prostorová kresba – drátěné objekty akcentující vztah věci k okolnímu prostoru. Tyto prostorové kresby jsou i důležitým přínosem v kontextu mezinárodní výtvarné scény.

Jitka Svobodová pracuje v sériích či tematických řadách, v nichž se soustavně zamýšlí nad vztahem detailu a celku, prostorovostí a plošností, zjevováním se a mizením. Autorka používá minimální výrazové prostředky, výsledné kresby působí zklidněně, úsporně, přestože samotné kresebné gesto má silnou vnitřní dynamiku. Variantní možností kresby jsou i prostorové realizace, tedy prostorová kresba – drátěné objekty akcentující vztah věci k okolnímu prostoru. Tyto prostorové kresby jsou i důležitým přínosem v kontextu mezinárodní výtvarné scény. loživotní tvorba Jitky Svobodové je vzácně kompaktní. Výstava tak není postavena na klasické chronologické lince, spíše naznačuje určitá témata a myšlenkové celky, v nichž se prolínají nejstarší a nejnovější práce.

Ve vstupním koridoru se nachází kapitola Stromy, což je jediné téma, ke kterému se Jitka Svobodová průběžně vracela a kde můžeme v celku vidět i proměnu a provázanost jejího díla v čase.

Dveře a okno, 1981, drát, papír, akryl, GMO v Hradci Králové
Dveře a okno, 1981, drát, papír, akryl, GMO v Hradci Králové
Z expozice
Z expozice

V hlavních výstavních sálech je v pěti klíčových kapitolách představen stejný počet témat: Prostor a spojení, kde ukazujeme různé možnosti ztvárnění prostorových vztahů; v části Esence předmětu představujeme výběr z několika rozsáhlých cyklů, v nichž se Svobodová zabývá jednoduchými předměty jako hrnky, židle, stoly, vyjímá je z jejich přirozeného prostředí a zkoumá je z mnoha nových úhlů pohledu. Kapitoly Jevy a pohyb a Energie a světlo naznačují, že důležitou složkou tvorby Jitky Svobodové je procesuálnost a obecně zobrazení změny stavů a jevů, včetně schopnosti ztvárnit čistou koncentraci světla.

Jitka Svobodová ve své instalaci, sympozium Chmelnice, 1983, foto Hana Hamlová
Jitka Svobodová ve své instalaci, sympozium Chmelnice, 1983, foto Hana Hamlová

Těchto pět kapitol rozvíjí deset „případových studií“ v kójích, zabývajících se detailněji některými tématy (obydlí, krajina aj.) či připomínajících důležité události, jako například účast autorky na sympoziu Chmelnice v Mutějovicích v roce 1983.

„Dílo Jitky Svobodové je, přes svou zdánlivou křehkost, plné silných emocí a vnitřní energie. Odkazuje nás k filozofickým otázkám o povaze bytí, jednoty a celku i vztahu člověka ke světu a vesmíru,“ dodává kurátorka výstavy Helena Musilová.

Jitka Svobodvá připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se mnoha výstav kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných i soukromých sbírkách. Výstavu, ke které v průběhu výstavy vyjde katalog, můžete navštívit do 20.srpna.

Zpracoval s použitím TZ GHMP Petr Ondrášek

Fotografie © Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Nová expozice NG ve Schwarzenberském paláci

Petr Ondrášek

MIMOŘÁDNÁ AKVIZICE NÁRODNÍ GALERIE PRAHA: TAJEMNÁ MADONA Z HAVRANĚ

Petr Ondrášek

Do aukce míří mimořádně vzácný obraz Aloise Wachsmana – Figura (Hlava) z roku 1932

Afri