Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura v Praze Výtvarné umění Praha

Výstava Olbram ZOUBEK, Eva KMENTOVÁ: LIDSKÁ DŮSTOJNOST v Museu Kampa

Olbram Zoubek: Rodina, 1973

Museum Kampa představuje na výstavě s názvem Lidská důstojnost vzájemnou konfrontaci dvou výrazných osobností poválečného sochařství, manželského páru Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Výstava připravená ve spolupráci s Nadačním fondem Kmentová Zoubek navazuje na stejnojmenný projekt realizovaný v roce 2021 Galerií Miroslava Kubíka v Litomyšli.

O.Zoubek: Ruce ke slunci, 1960, polychromovaný cement
O.Zoubek: Ruce ke slunci, 1960, polychromovaný cement
E.Kmentová: Zrození, 1963, bronz
E.Kmentová: Zrození, 1963, bronz

Sochařka Eva Kmentová (1928–1980) a sochař Olbram Zoubek (1926–2017) představují dvě mimořádné tvůrčí individuality, oba se postupně stali ikonami českého, respektive evropského sochařství druhé poloviny 20. století. Byli spolužáky z neobyčejně podnětného ateliéru profesora Josefa Wagnera na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se vlastně obrodilo – či znovuzrodilo – české poválečné sochařství. A byli i životními partnery, manželství uzavřeli těsně po absolvování školy – partnerské, rodinné a přátelské vazby byly důležitou obranou proti demagogii totalitní doby, což se v podtextu odrazilo i v jejich práci a přístupu k ní.

E.Kmentová: Mužské torzo, 1965, olovo
E.Kmentová: Mužské torzo, 1965, olovo
O.Zoubek: Bežec, 1971, cement
O.Zoubek: Bežec, 1971, cement

Eva Kmentová i Olbram Zoubek byli autory výrazných plastik, kde důležitou roli hrál člověk, jeho postavení ve světě a době, s niterným prožitkem lidské existence.

Olbram Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha (1969) i náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit. Autor jej dal znovu odlít o dvacet let později. V letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Restaurátorské práce prováděli spolu s Václavem Boštíkem, Stanislavem Podhrázským a Zdeňkem Palcrem.

Výstava ve dvou podlažích Musea Kampa nabízí okruhy vycházející jak z děl obou autorů (témata jako figura, gesto, povrch, prázdno a jejich rozdílné či blízké ztvárnění oběma tvůrci), tak nalézající momenty vzájemné inspirace, či naopak naprosto rozdílného přístupu. Nedílně přítomný je i jejich vlastní vztah, Zoubkova Rodina (1973) či Kmentové Krajina (1969) z otisků jejich těl vypovídají hodně také o vazbách mezi nimi, podobně intenzivně se v tvorbě obou odráží období dlouhé nemoci Evy Kmentové v druhé polovině sedmdesátých let.

E.Kmentová: Lidské vejce, 1968, bronz
E.Kmentová: Lidské vejce, 1968, bronz
E.Kmentová: Stéla s otuskem prstů, 1966, patinovaná sádra
E.Kmentová: Stéla s otuskem prstů, 1966, patinovaná sádra

Přehlídka se soustředí na období od konce padesátých do začátku osmdesátých let, vystaveny jsou nejen známé práce obou sochařů (Zoubkovi Strážci, Běžec, či plastiky ze série Zastřelení; Kmentové Opuštěný prostor, Lidské vejce či stély s otisky prstů a rtů), ale i méně známá díla, reliéfy a drobné plastiky; expozice je doplněna texty z rodinných deníků odrážejících tvůrčí i každodenní život.

Po více než padesáti letech budou společně vystaveny dvě výjimečné práce Evy Kmentové: Terč – Muž a Terč – Žena, obě legendární díla české nové figurace pocházejí z roku 1968.

E.Kmentová, Terč-Muž, Terč-Žena, oboje 1968, sádra, barva, v pozadí Zatažená záclona, 1969,sádra,dřevo
E.Kmentová, Terč-Muž, Terč-Žena, oboje 1968, sádra, barva, v pozadí Zatažená záclona, 1969,sádra,dřevo

Zatímco Terč – Muž byl často vystavovaný a v současné době je ve sbírce Musea Kampa, Terč – Žena byla zhruba v roce 1969 získána Arturem Schwarzem do jeho sbírky a pravděpodobně nebyla dále veřejně vystavována. Systematickou prací se ji podařilo najít a získat do sbírky Nadačního fondu Kmentová Zoubek.

Dílo obou autorů našlo i veřejného ocenění. Evě Kmentové v roce 1976 byla udělena Cena Jiřího Koláře. V roce 1996 byl Olbram Zoubek oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně.

Výstava, kterou můžete navštívit do 2.října, vznikla ve spolupráci s Nadačním fondem Kmentová Zoubek.

Zpracoval s použitím textu Musea Kampa Petr Ondrášek

Foto © Petr Ondrášek

Foto nad textem: Olbram Zoubek: Rodina, 1973

Podobné příspěvky

Historicky první letní scéna Spejbla a Hurvínka

Afri

Svatá Ludmila – žena na rozhraní věků

Redaktor J.Hampl

Přání k Vánocům 2019 od Pražského Zpravodaje

Ilja Hynek