Hvězdě polské literární reportáže Witoldu Szabłowskému vychází v českém překladu už pátá kniha: RUSKO POHLEDEM Z KUCHYNĚ. Autor v ní navazuje na svůj mrazivý bestseller Jak nakrmit diktátora (česky 2021), v němž se vydal po stopách kuchařů, kteří pekli maso a dorty pro celou galerii tyranů 20. století. Nyní nám servíruje další kulinářský cestopis, tentokrát z ruských kuchyní, dač a kantýn. Aby ji napsal, prošel křížem krážem Rusko, Ukrajinu a další bývalé sovětské republiky. Hovořil s kuchaři z Kremlu i s účastníky válečných konfliktů, s kuchařkami z Černobylu, ale i s lidmi, kteří pamatují hladomor vyvolaný Stalinem. „Jsem přesvědčen, že prostřednictvím kuchyně se dá velice spolehlivě odhalit mechanismus moci,“ píše autor v úvodu k českému vydání své knihy. „Chutě lidí, kteří prošli peklem, se nemění, stejně jako se nemění politika Ruska; země, která svou moc buduje nožem, naběračkou, vidličkou a… hladem.“ V překladu Jaroslavy Jiskrové vydává Dokořán.
RUSKO POHLEDEM Z KUCHYNĚ je hořká lekce dějepisu podaná s humorem a empatií
Autor střídá vyprávění s rozhovory (a recepty), aby se v originálním společenskohistorickém díle ponořil do některých zapomenutých a často apokryfních příběhů lidí, kteří vařili pro ruskou elitu, od Ivana Charitonova, kuchaře popraveného s carem Mikulášem II. v roce 1918, až po Polinu Ivanovnu, jež připravovala „poslední večeři Sovětského svazu“. To, co se autor dozvěděl, lze shrnout do dvou vět ruské propagandy: „Nezáleží na tom, jestli je příběh pravdivý. Důležité je, aby mu lidé věřili.“ Příklad za všechny: dědeček Vladimira Putina, Spirodon, vařil v různých ruských sanatoriích, ale tvrzení, že obsluhoval ruské vůdce Lenina a Stalina, bylo skvělou propagandou při Putinově předvolební kampani.
Nová, opět mimořádná kniha Witolda Szabłowského
Szabłowski během let vypátral řadu aktérů včetně dlouholetého kremelského šéfkuchaře Viktora Beljajeva, jenž vypráví mrazivé historky o vaření pro Brežněva a Gorbačova, Fejny Kazetské, která chystala jídlo ve zkumavkách pro let Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961, a osudem zkoušené kuchařky pro likvidační tým jaderné katastrofy v Černobylu. Autor uvádí i děsivá svědectví Ukrajinců, kteří přežili hladomor v letech 1932–1933 („Každých sedm minut někdo na Ukrajině zemřel hlady“), a těch, kteří trpěli během dvouletého německého obléhání Leningradu. Líčí také příběh neohrožené „maminky Niny“, která vařila pro sovětskou leteckou základnu v Afghánistánu, aniž by příliš chápala podstatu války. V závěru se autor věnuje kuchyni krymských Tatarů likvidovaných Stalinem.
anotace nakladatele
Witold Szabłowski: RUSKO POHLEDEM Z KUCHYNĚ. Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou
Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Co dostávali k jídlu první likvidátoři černobylské katastrofy? Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na bestseller Jak nakrmit diktátora, tentokrát se však autor vydává po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. V osmnácti příbězích vypráví osudy lidí, kteří vařili vůdcům země od Mikuláše II. až po Putina, ale také sovětským vojákům v Afghánistánu. Setkává se s pamětníky hladomoru na Ukrajině a blokády Leningradu, zavede nás „do kuchyně“ v obležené mariupolské továrně Azovstal. Prozradí, co jedli první kosmonauti, ale také se snaží přijít na to, kolik pravdy je na Putinově historce, že jeho dědeček vařil pro Lenina a Stalina. Především je ale tato kniha o tom, jak může být zdánlivě nevinné kuchařské umění zneužito k politickým cílům a jak ruské impérium po celé věky zdatně krmí své obyvatele propagandou. Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.
Z polského originálu Rusko od kuchni. Jak zbudować imperium nożem, chochlą i widelcem přeložila Jaroslava Jiskrová.
Witold Szabłowski (nar. 1980), spisovatel, režisér a novinář, patří k výrazným představitelům polské školy literární reportáže. Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006–2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk. Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snažil postihnout rozpolcenost Turecka mezi Východem a Západem a získal za něj Cenu Beaty Pawlak a cenu Melchior. Roku 2014 vydal knihu reportáží Tančící medvědi (česky 2021), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních komunistických režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovaly reportáže Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně (česky 2018), věnované etnickým čistkám ve Volyni. Kniha Jak nakrmit diktátora (česky 2021), která představuje příběhy osobních kuchařů světových diktátorů, vyšla v roce 2019 s úspěchem zároveň v USA a Polsku a získala jednu z hlavních cen literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards).
Napsali o knize:
Witold Szabłowski vstupuje do Ruska skrze kuchyň. A dělá to takovým způsobem, že jsem se po tři dny těšil na večer, až budu moct strávit dvě hodiny s jeho knihou.
Mariusz Szczygieł
Smíchej pět kilo zvídavosti, pět bádání a deset talentu, okořeň to velkou špetkou historie a podávej horké: takový pokrm nejvytříbenějších chutí, tedy Rusko pohledem z kuchyně, nám připravil mistr reportáže Witold Szabłowski. Pokrm, od něhož je těžké se odtrhnout a kterého se nelze přejíst.
Magdalena Rudolová
www.dokoran.cz
