Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Literatura

Jaroslav V. Mareš: ATOMOVÝ PROTEKTORÁT

kniha Atomovy protektorat

Štěchovická záhada je vyřešena. Řeči o pokladu měly zakrýt skutečný plán nacistů pomoci Hitlerovi k atomové bombě.

Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani. Štěchovická elektrárna měla posloužit jako zdroj elektřiny pro separaci těžké vody. Protektorát Čechy a Morava se nejen kvůli Štěchovicím stal centrem vývoje děsivé zbraně.

Známý reportér, badatel a autor několika úspěšných knih přichází s dalším fascinujícím titulem. Zjistil například, že čeští vědci vyráběli nejdůležitější součásti německých urychlovačů částic. V Příbrami čekaly na své využití tuny složeného uranu, přestože za války se v Příbrami uran ještě netěžil. Autorovi se podařilo najít i místo, kde měla být nejdůležitější výroba Třetí říše.

Kniha zachycuje netradiční formou průběh hledání a objevování děsivého projektu, který měl zvrátit vývoj dějin a nestalo se tak jen těsně. Sám autor ke hledání dodává: „Často dostávám otázku, jestli to hledání po archivech není nuda. Ve skutečnosti neznám nic napínavějšího.

Ukázka z knihy:

Skutečný důvod nacistického zájmu o Štěchovice byla elektrárna sa­motná. Nacisté její výstavbu nejprve téměř zastavili, aby potom její důle­žitost neustále rostla. Podpořili i doplnění běžné elektrárny o elektrárnu přečerpávací, přestože tím výrazně vzrostly náklady na stavbu a kleslo celkové množství vyrobené energie. Přečerpávací elektrárna totiž spotře­buje na napuštění horní nádrže více energie než vypouštěním následně vy­robí. Pro účely zásobování pražských zbrojovek za totálního nasazení, kdy pracovaly všechny v třísměnném režimu, navíc byla přečerpávací elekt­rárna zbytečná.

V roce 1943 přidělil přilehlému výcvikovému prostoru SS nejvyšší prio­ritu v dodávkách materiálů a pracovníků generál SS Hans Kammler. Udělil ji přesto, že v oblasti výcviku neměl žádnou pravomoc. Jeho úkolem bylo připravit podmínky pro vývoj tajných zbraní. Jediné válečně využitelné místo v opuštěné zemědělské krajině byla přehrada s elektrárnou na sa­motném okraji prostoru. Jeho pokyn byl splněn. Ještě téhož roku přebírá dozor nad stavbou Úřad říšského protektora, stavba je utajena a není na ni povolen přístup bez předchozího písemného povolení. Až do samotného konce války stavba pokračuje v režimu „peníze nehrají roli.

V únoru 1943 zničili norští záškodníci za pomoci britských vojsk továrnu na separaci těžké vody v norském Vemorku. V polovině května při ope­raci Chastise zničili Spojenci přehrady v Porýní. Jedinou takto výkonnou vodní elektrárnou mimo samotné území třetí říše v držení nacistů jsou – Štěchovice. Po spuštění první turbíny na konci roku 1943 je gravitační elektrárna v jakémsi podivném poloprovozu. Přestože na její stavbě se ne­šetří a má nejvyšší prioritu, po spuštění turbín nechává obsluha bez užitku protéct víc než polovinu vody, přestože z ní mohla prakticky bez nákladů vyrobit elektrickou energii.

Na konci dubna 1945 dostávají vědci na území Protektorátu pracující na nových zbraních pokyn přivézt výsledky své práce do Štěchovic. Ve Štěchovicích se v té době scházejí i nejvyšší pohlaváři SS. Nedaleko odsud se prý 9. května 1945 zastřelil i Hans Kammler. Jeho tělo nebylo nalezeno, tudíž spíše zmizel.

V únoru 1946 se ve Štěchovicích objevují Američané a vyzvedávají ma­teriály z Frankovy štoly. K jejich obrovskému zklamání se uvnitř nena­cházejí dokumenty o vývoji tajných zbraní, ale bezcenné papíry úřadu K. H. Franka. Nejsou zabezpečené proti vlhkosti, jak by se u důležitých materiálů dalo očekávat, a tak jsou částečně promáčené. Oproti tomu jsou ale dokonale pyrotechnicky zabezpečené. Vše ukazuje na to, že Frankova štola byla jen klamný cíl. Veškeré spekulace, proč byly Štěchovice pro na­cisty důležité, co všechno sem odvezli vědci, měly skončit jedním obrov­ským výbuchem. Úkol, který tak úplně nevyšel, přitom dostal – Emil Klein.

Z dostupných materiálů nevyplývá, kdy a jak byla elektrárna připojena k rozvodné síti. Státní okresní archiv v Dobřichovicích uchovává doku­ment, ve kterém hlásí Ústřední elektrárny obci Štěchovice, že vedení velmi vysokého napětí, které prochází katastrem obce, bude spuštěno do provozu na začátku ledna 1942. Téměř dva roky před dokončením elektrárny sa­motné. Proč?

Jaroslav V. Mareš: Absolvent oboru Žurnalistika a mediální studia na FSV UK a oboru Informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě UK.  Od roku 2000 činný v médiích, především v televizních stanicích. Od roku 2014 členem reportérského týmu pořadu Očima Josefa Klímy na Prima TV, od roku 2018 pořadu Záhady Josefa Klímy na TV Seznam. Vytváří i badatelské pořady TaJeMno a TaJeMné podzemí. Provozuje webové stránky badatele.net a stejnojmenný kanál na serveru YouTube.com.

První kniha Jaroslava V. Mareše Největší záhady kriminalistiky (2018) se brzy po vydání zařadila mezi bestsellery a na její úspěch navázaly i další tituly: Přísně tajné skandály (2019), Největší záhady české historie (2019), Štěchovický poklad – konec legend (2020) a Nacistické poklady a StB (2021).

Od autora již v nakladatelství Universum vyšlo:

Jaroslav V. Mareš: Atomový protektorát – Zapomenutá účast českých firem na Hitlerově zázračné zbrani, vydává nakladatelství Universum, 308 stran, doporučená cena 399 Kč          

                                    

                                       

www.euromedia.cz   

Podobné příspěvky

Novinka Jono a Kíš zábavnou formou přibližuje dětem radosti 
i rizika spojená s virtuálním prostředím

Afri

Tatínkovu knihu dokončilo několik autorů, kvůli své nemoci ji sám dopsat nestihl

Afri

Ivan Langer uvádí hudebně-dramatické CD a audioknihu ZvukoSochobásně

Afri