Jaké jsou vlastně české kempy? Který je nejlepší pro rodiny s dětmi, který pro pařany nebo kde mají nejlepší sportovní zázemí či je kulturně nejbohatší? Vojtěch Říha spolu se svými přáteli na vlastní kůži zkouší kvality tuzemských rekreačních středisek.
Tak schválně! All inclusive dovolená v neskutečně buržoazním hotelu *****, nebo plátěný stan, spacák a rozvrzaný šlapadlo? Pokud volíš za bé, jsi blázen. A to se nám líbí!
Rozhodli jsme se vyrazit do kempů po celé naší vlasti a náležitě je ohodnotit. Co na tom, že jsme byli kempováním zcela nepolíbení,…
V knížce Kempiči se sice nedozvíte, jak si udělat z kovového ramínka vopejkátko na buřty nebo z plechovky od konzervy vysavač, ale i tak by měla být tato vědecká publikace povinnou četbou každého milovníka poctivého kempinku.
Svět, kde je žeton do sprchy cennější než život
„… Po zkušenostech z průzkumu areálu jsme si nedělali iluze, že místní koupelny budou nějakým výdobytkem moderní doby. Nebyly. Jako opaření jsme stáli před podivnou chýší ze zeleného plechu, která byla v plánku areálu značena jako “moderní sociální zařízení“. Naše zoufalství se prohlubovalo. Byl to ten typ umývárek, kam se bojíte jít osprchovat, abyste se neušpinili…“
Vojtěch Říha popisuje vtipnou formou zážitky a vybavení většiny českých kempů. Nedílnou součástí knihy je i přehled všech „nej“ nebo jaké vybavení se vám určitě bude hodit.
Kniha vychází ze stejnojmenného pořadu na TV Stream.
O autorovi:
Vojtěch Říha se narodil 4.7.1990 a celé své dětství prožil v Poděbradech. Po maturitě na místním EKO Gymnáziu byl přijat na JAMU v Brně, kde roku 2014 absolvoval v oboru činoherní herectví. Během studia čtvrtého ročníku hostoval v ostravském divadle Petra Bezruče, kam se od další sezóny přesunul do stálého angažmá. Po pěti letech a několika významných hereckých příležitostí opouští Ostravu a nastupuje do Klicperova divadla v Hradci Králové. Účinkoval v několika českých seriálech a stojí za vznikem populárního internetového pořadu Kempiči, který každé prázdniny vysílá televize Stream.cz.
Pavla Linhartová
O autorovi
Vojtěch Říha se narodil 4.7.1990 a celé své dětství prožil v Poděbradech. Po maturitě na místním EKO Gymnáziu byl přijat na JAMU v Brně, kde roku 2014 absolvoval v oboru činoherní herectví. Během studia čtvrtého ročníku hostoval v ostravském divadle Petra Bezruče, kam se od další sezóny přesunul do stálého angažmá. Po pěti letech a několika významných hereckých příležitostí opouští Ostravu a nastupuje do Klicperova divadla v Hradci Králové. Účinkoval v několika českých seriálech a stojí za vznikem populárního internetového pořadu Kempiči, který každé prázdniny vysílá televize Stream.cz.
Ukázka z knihy:
Červenec byl v plném proudu a stejně jako teplota rostlo i naše nadšení do další akce. Ve vzduchu jsme jasně cítili závan nového dobrodružství. Naše hodnoticí komando se chystalo vydat do Autocampu Velký Vír na Orlíku.
Vylezli jsme ze střihačského studia a zjistili, že to možná nebyl závan dobrodružství, ale čerstvě navezený hnůj tetínského JZD, které bezprostředně sousedilo se Štefiho pozemkem. Krávy se líně pásly u plotu a pozorovaly náš neorganizovaný balicí proces. Stan, spacáky, karimatky, basa lahvového, technika – vše mělo v Laguně své přesně vyhrazené místo. Konečně byl veškerý potřebný materiál v autě a my jsme se mohli vydat na cestu.
Vzhůru za dalšími zážitky!
Těsně před dálničním nadjezdem nám ještě zavolal náš kameraman Martin, zda jsme čistě náhodou něco nezapomněli. Ta možnost se zdála být reálná. Pro jistotu jsme tedy celý seznam zkontrolovali ještě jednou.
„Máme vše,“ prohlásil Štefi hrdě do mobilu a pro jistotu se otočil na zadní sedadlo, zda nám to samé potvrdí i Martin ohledně techniky. Ten nám to ale bohužel nepotvrdil. Nemohl. Toho času totiž nebyl v autě, ale stál před tetínským kravínem. „Ups,“ povzdychl jsem si nervózně a otočil vůz. Tohle by se nám stávat nemělo. Obzvláště když náš štáb tvoří pouze tři lidi. Osiřelý kolega se po několika minutách nadávání přece jen posadil na svou sedačku a my tak mohli konečně vyrazit v kompletním počtu. Abychom trošku zmírnili napjatou atmosféru uvnitř vozu, rozhodli jsme se pročíst komentáře, které se začaly hromadit pod čerstvě vysílanou upoutávkou na náš pořad. Nápad to však nebyl dobrý. V té době mohl videa na Televizi Seznam komentovat úplně každý, a to bez jakýchkoliv omezení.
Mnoho vulgarit jsme tak tehdy slyšeli úplně poprvé a bez Google překladače bychom jejich význam jen těžko rozluštili. Zbytek recenzí se nesl ve znamení míst, kam máme s naším pořadem jít, nebo všech věcí, které máme políbit. A rozhodně to nebyly věci, které jsou určené na líbání. O pár hodin později jsme tedy z auta vystupovali ve velmi ponuré náladě. Naše sebevědomí utrpělo tvrdý direkt. Řečeno boxerskou terminologií – K. O. v prvním kole. Naštěstí nás depresivní stav začal opouštět velmi brzo. Sluníčko příjemně svítilo a zdálo se, že se to v kempu hemží velmi zajímavými lidmi.
Ale dost možná to byl spíš jen odraz nás tří v oknu recepce. „Jdeme točit!“ zavelel Martin nekompromisně a vydali jsme se hledat místo pro náš stan.
…….
