Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Literatura

Léta si myslel, že z jeho osudové lásky nezbylo nic než vzpomínky

Jiri Pehe Posledni utek

Osamělý, vážně nemocný muž letí z Prahy do New Yorku, aby se rozloučil s přáteli a s městem kde kdysi jako emigrant našel nový domov a prožil léta s životní láskou. V lítostivém sebezpytování si uvědomuje, že na tuto poslední cestu by se patřilo jet s někým, koho miluje a kdo miluje jeho. Jenže mu nikdo takový nezbyl. Setkání s mladou ženou však mnohé změní.

Jiří Pehe se po několika letech vrací na scénu s literárním klenotem, kterým navazuje na svůj bestseller Tři tváře anděla.

Jiri PeheSpisovatel Jiří Pehe v autobiografickém, bilančním díle POSLEDNÍ ÚTĚK ADAMA DRECHSLERA předkládá silný, mnohovrstevnatý příběh s filozofickým zamyšlením nad schopností uchopit vlastí život. Směle navazuje na svůj čtenářsky nejúspěšnější titul Tři tváře anděla (2009 a 2016), při jehož psaní rovněž čerpal z osudů vlastní rodiny a kterého se prodalo osm tisíc výtisků. Vydává PROSTOR.

Léta si myslel, že z jeho osudové lásky nezbylo nic než vzpomínky. Dokud se neobjevila ta dívka.

Ústředním tématem nové Peheho knihy je samotné vyprávění jakožto uchopení vlastního života. „Román je autobiografický, ale zároveň záměrně mystifikující. Leccos, o čem píšu, se skutečně stalo, ale je to vždy zároveň fikce, protože i hlavní hrdina Adam se opakovaně potýká s otázkou, zda lze minulost, i tu vlastní, vůbec vyprávět tak, jak se stala,“ říká autor, „Každý máme nějakou osobní historii, s ní se odebereme na věčnost, a mě zajímá otázka, co po nás zůstane, a jak bude ta historie vyprávěna, pokud vůbec. A jsem trochu skeptický, že to vůbec jde. Zda ji vlastně dokážeme uchopit, pokud dostaneme v podobě dlouhého rozhovoru šanci rekapitulovat. Co zdůrazníme, co potlačíme. A zajímá mě též otázka, jakou hodnotu má lidské myšlení jako takové, když neznáme odpovědi na ty nejzákladnější otázky. Třeba odkud a proč se vzal svět, a v něm my, kdo se pak snažíme uchopit těch několik desetiletí, které jsem v tomhle záhadném světě prožili.“

Stejně dvojznačné je pak romanopiscovo hodnocení exilové zkušenosti: „Emigrace mě navždy poznamenala a změnila. Nenazval bych to traumatem, ale určující zkušeností. Pocit, že se člověk navždy stal cizincem, v původním domově i v tom novém, se prostřednictvím hlavního hrdiny snažím uchopit.“

Poslední útěk Adama Drechslera je zároveň vyprávěním o jiném románě, který autor nikdy nedokončil: „Ano, začal jsem před časem psát jiný román, jehož osud v Posledním útěku Adama Drechslera popisuji. Mohl jsem ten román možná dokončit, ale lákala mě možnost takříkajíc ´dekonstruovat´ nejen to samotné nedokončené dílo, ale i proces jeho tvorby. Rozhodl jsem se tudíž uvažovat prostřednictvím Adama nad tím, jak pracuje lidská mysl, když něco tvoří, i nad tím, zda každá postava a příběh, které stvoříme jen v mysli, už navždy existují, zatímco autor z tohoto světa zmizí,“ vysvětluje Pehe. V románovém příběhu sehrává svou roli i pražský motiv golema, který známe mj. z románu Gustava Meyrinka. Autor Posledního útěku Adama Drechslera o této bájné postavě smýšlí po svém: „Příběh o golemovi je především pokusem dát do kontrastu lidskou smrtelnost a nesmrtelnost bytosti, která stojí nad zákony trojrozměrného světa, který se pohybuje jedním směrem po časové ose. Fascinace židovskou mystikou i otázky týkající se rodinných kořenů v něm hrají roli, ale postava golema je ve světě, v němž se přibližujeme mílovými kroky k vytvoření umělé inteligence, též pokusem vyprávět lidský svět z pozice myšlení, které není tak úplně ´naše´, protože se řídí jinou logikou a dalece přesahuje lidské znalosti.“

Poslední útěk Adama Drechslera si Vás podmaní též autorovou vzdělaností a bohatými životními zkušenostmi.

Jiří Pehe: POSLEDNÍ ÚTĚK ADAMA DRECHSLERA (anotace)

Veřejně známý intelektuál a spisovatel Adam Drechsler tuší, že brzy podlehne vážné nemoci, a vypraví se na svou poslední cestu přes oceán. V letadle se však seznámí s dívkou, která by snad jeho odcházení mohla dát ještě nový směr. V lehce mystifikačním „autobiografickém“ románu Jiřího Pehe nás vypravěč skrze rozhovor dvou lidí stojících na opačném konci životní cesty provede osobní historií českého emigranta, v níž se odrážejí dějiny naší země posledního více než půlstoletí. Sledujeme jeho dramatický útěk přes tehdejší Jugoslávii, život v New Yorku, práci pro Svobodnou Evropu v Mnichově, a nakonec pendlování mezi rodnou zemí a Amerikou. Ke klasickému motivu vykořenění exulanta, který přišel o původní domov a nový už vlastně nikdy nenašel, se tu přidává bolestná ztráta životní lásky, s níž se hlavní hrdina nikdy nesmířil.

To je však pouze jedna linie vyprávění. Zatímco mladá doktorandka Natálie dychtí po podrobnostech z Adamova života, protože by o něm ráda napsala knihu, on se ji marně snaží přesvědčit, že nejen jeho život, ale i dílo se brzy propadne do nicoty. Skepticky uvažuje nad marností lidského konání a nemožností vnější svět poznat a pochopit. Ironicky se staví i k těm, kteří se o to v dobré víře snaží. K intelektuálům, spisovatelům, tedy i sám k sobě. Neméně atraktivní jsou pasáže, kde Adam nechá Natálii a spolu s ní i čtenáře nahlédnout pod pokličku spisovatelského řemesla. Před očima nám tak vzniká – nikdy nedokončený – román o historii jednoho domu v Pařížské ulici v Praze, jehož příběh se autorovi brzy vymkne z rukou. Prostřednictvím dvou originálních vypravěčů, papouška Žaka a golema Josilleho, se postupně propadneme do fascinujících dějin pražského Židovského Města. A spolu s Adamem Drechslerem se můžeme ptát, kdo je vlastně vypravěčem onoho románového i jeho vlastního příběhu.

Odpovědný redaktor Radovan Beneš
264 stran, MOC 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2021
První vydání

Jiří Pehe (nar. 1955) je známý český politolog, novinář a spisovatel. V roce 1981 emigroval z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988–1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofii a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Píše články a analytické studie pro americká, německá a česká periodika, spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa nebo deníkem The New York Times, u nás pravidelně přispívá např. do Deníku N, do Českého rozhlasu Plus nebo na Novinky.cz. V současnosti vede pražskou pobočku New York University, přednášel též na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Je mimo jiné spoluautorem knihy The Prague Spring. A Mixed Legacy (1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (2002). V nakladatelství PROSTOR vydal monografii Klaus. Portrét politika ve dvaceti obrazech (2010), soubory esejů Demokracie bez demokratů (2010) a Na konci světa (2015), a rovněž edičně připravil sborník esejů Krize, nebo konec kapitalismu? (2012).
V témže nakladatelství vyšly i Peheho romány Na okraji zmizelého (2006), Tři tváře anděla (2009, 2016), Mimořádná událost (2013) a Průsečík (2017).

Mgr. Denisa Novotná
mediální zastoupení nakladatelství PROSTOR
www.eprostor.com

 

Podobné příspěvky

Věra Špinarová s Heidi Janků vyjedou na turné.

Jaroslav Hauer

Jonáš Ledecký: křest knihy Kapsy

Afri

Film Bába z ledu ovládl Českého lva. Sošku mají Zuzana Kronerová i Pavel Nový

Jaroslav Hauer