Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny. Výstava představuje průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění do 9. ledna 2022.
Po nedávné výstavě ex libris představuje Národní muzeum další umělecká díla spjatá s knižní kulturou. Výstava Moderní knižní obálky z muzejní knihovny ukazuje návštěvníkům různé přístupy výtvarníků a výtvarnou proměnu obálek napříč jedním stoletím. Výstavu, kterou připravila kurátorka Veronika Karfusová z oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea není rozsáhlá (zaujímá jeden sál ve 2. patře), ale je velmi zajímavá.
Historie
Úprava obálky je nejdůležitějším úkolem knižního výtvarníka. Původně plnila obálka především ochrannou funkci. Dnes je hlavním nástrojem pro propagaci knihy. Starověké formy knihy, psací tabulky a svitky, postupně vytlačily knihy kodexové. Jejich pergamenové či papírové stránky byly chráněny dřevěnými deskami. Desky byly zpočátku bez potahu, později byli potaženy kůži či textilii. Ručně psané knihy vystřídaly knihy tištěné a dřevěné desky nahradila lepenka. Obálka v dnešním slova smyslu zhotovovaná sériově se umělecky rozvíjí na počátku 20. století. Dříve byla úprava knihy dílem sazeče, ve 20.století vzniká samostatná profese grafický úpravce.
Vyznáte se v základních pojmech?
Vazba je způsob spojení části knihy, dělíme ji na měkkou, tuhou polotuhou a podle způsobu spojení na lepenou a šitou.
Potah je polepem tuhých knižních desek, nejčastěji z papíru nebo plátna.
Přebal z papíru je volně navlečen na knižní desky. Má funkci jak ochrannou, tak informační (propagační), která bývá na zahnutých klopách.
Obálka je pevná součást knihy, bývá papírová. Obálky musí ilustrovat obsah a zaměření knihy a ladit s celkovou úpravou publikace. Bývá buď sestavena pouze z typografických
prvků, t. zve. typografická obálka, umělecká obálka je navržena malířem a podle jeho návrhu reprodukována či vyryta malířem – grafikem přímo do linolea, dřeva apod. Knižní obal může být zdoben reprodukcí fotografie vhodně či fotomontáží řady fotografií.
Výstava
Návštěvníci mohou obdivovat ukázky z období přelomu 19. a 20. století, z doby mezi světovými válkami, z produkce státních nakladatelství 50. až 80. let i z produkce soukromých nakladatelů z konce 20. století. Řada prací ze sbírek oddělení knižní kultury je originálními předlohami pro tisk obálek knih vytvořených význačnými českými výtvarníky. Prezentována jsou například díla Ondřeje Sekory, Josefa Lady, Josefa Vodrážky, Jana Rambouska, Josefa Lieslera, Cyrila Boudy, Václava Kabáta, Jaroslava Hořánka, Dany Puchnarové, Václava Fialy a
dalších. Příchozí se seznámí také s postupy práce knižních výtvarníků a s předtiskovou přípravou v době před nástupem digitalizace. Originální předlohy knižních obálek doplňují ukázky autorských tiskařských linorytových a dřevorytových štočků (matric pro tisk obálek včetně barevných soutisků) a ukázky knih s obálkami výběrově odkazujícími na prezentované originální předlohy pro jejich tisk. Výstava je určena dospělému i dětskému návštěvníkovi a zaměřena je jak na odbornou, tak na laickou veřejnost. Odborná veřejnost ocení zejména možnost prohlížet originály historických knižních prací, opatřených často technickými pokyny pro výrobu a pracovními poznámkami. Širší veřejnost může nalézt kromě vizuálně atraktivních exponátů řadu originálů obálek knih ze své oblíbené volnočasové či naopak povinné četby.
Ve 2. patře stojí za to navštívit ještě novou, moderně pojatou přírodovědeckou expozici s názvem Zázraky evoluce. Ta vypráví na ploše 2 000 m2 poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Expozice byla otevřena na počátku září. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka, která společně s 1 500 dalšími exponáty vytváří jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic. Zvířata jsou zde představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu, jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů. Expozice ukazuje v šesti sálech pojmenovaných Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu nahlédnete do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdete si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
Jaromír a Věra Hamplovi Foto: Archiv NM
