Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Literatura

Ypsilonka přítomnosti aneb Divadlo vzájemnosti

Pozoruhodná fotografická kniha Ypsilonka přítomnosti aneb Divadlo vzájemnosti, mapující nedávno uplynulé pětiletí legendární pražské scény, se po odkladech způsobených covidovou pandemií dočkala slavnostního křtu ve čtvrtek 17. března v malém sále divadla.

Křtilo se vesele, s vyprávěním, živou hudbou a zpěvem v osvobozeném rytmu swingu a bossa novy. Úvodního slova se ujal Jan Schmid, který první písničku, která na křtu zazněla, Civilizaci od V+W+J z ypsilonského představení Kostky jsou vrženy, okomentoval, „že se hodí, když se teď právě civilizace tak bortí“. Po písni Corcovado v podání Jana Jiráně k hostům dále promluvil teatrolog, editor a nakladatel Jan Dvořák, další z kmotrů vedle Jana Jiráně a Jiřího Lábuse, kteří o knize mj. nakonec už jen svorně prohlásili: „Je krásná.“

Jan Schmidt

Kniha navazuje na předchozí výpravnou publikaci Cesta Ypsilon, která historii Ypsilonky chronologicky představila v celkem sto devatenácti titulech, jež toto divadlo uvedlo od svého počátku až do roku 2014. Nová kniha jedinečným způsobem shrnuje především dění let 2015 až 2019, s pokračujícím číslováním dalších nových inscenací. Autorem většiny fotografií je Jiří Kottas. Kniha, jejíž celý název zní Ypsilonka přítomnosti aneb Divadlo vzájemnosti, s přesahem do minulosti, aby nám budoucnost neutekla, se soustřeďuje, kromě malého odkazu na minulost této scény, zejména na pět posledních let právě žité etapy Divadlo vzájemnosti. Té je věnován také úvodní zasvěcující text zakladatele Studia Ypsilon Jana Schmida, napsaný ještě v době intenzivních příprav inscenace Spálená 16 (kdy o koronaviru zatím nebylo ani vidu ani slechu). Historický kontext a přehledné uvedení i do předchozích vývojových období divadla – od počátečního Třesku (1963 až 1968) přes etapy Divadlo svět (1969 až 1974), Divadlo člověk 1974 až 1988) a Divadlo souvislostí 1989 až 2014) – nabízí závěrečná shrnující studie Historie Studia Ypsilon v kostce od Evy Kulové (též anglicky). Kniha se připravovala dosti dlouho a její dokončení přerušily události spojené s pandemií covidu-19. Vyšla proto později, než bylo zamýšleno.

Schmidt, Lábus, Dvořák, Jiráň

Nejen pro připomenutí složitosti doby, jíž divadlo během své mnohaleté existence procházelo, ale i v kontextu současného znepokojivého dění na Ukrajině stojí za to zaznamenat vzpomínky, vázané na dvě konkrétní představení Ypsilonu ještě z doby totality, které na křtu také zazněly.   Nejdříve jako absurdní, a přece skutečnou, a dnes jako by zmrtvýchvstalou stopu minulosti přečetl Jan Dvořák udání na slavné představení Erdmanova Sebevraha, se kterým byla Ypsilonka pozvána v dubnu 1988 na přehlídku studiových scén v Hradci Králové. Následně jako stejně absurdní, a přece pravdivou skutečnost odvyprávěl Jiří Lábus svou „politickou“ vzpomínku na den, kdy zemřel Brežněv: „V divadlech se ten den nemohla hrát žádná komedie, jen vážné kusy a my měli jediný vážný kus, a to byl Macbeth od Shakespeara. Hráli jsme to v Žižkovském divadle, protože naše tenkrát opravovali. Já hrál Macbetha a pamatuji si, že má první věta tehdy byla ‚To jsem ještě nezažil tak krásnej, a tak hnusnej den.‘ A byl aplaus.

Schmidt, Lábus, Dvořák, Jiráň

Jan Schmidt na závěr knižní předmluvy říká: „Proto Ypsilonka Přítomnosti aneb Divadlo vzájemnosti s přesahem do minulosti, aby nám budoucnost neutekla a v našem divadle to bylo i v nové další přítomnosti (stejně jako dříve) také o údělu. Způsob improvizace a nastavení na náhodu, s níž lze řízeně zacházet, setrvávají, podobně jako že všeobecná všímavost, bystrost a orientace jsou vždy nasnadě. Mít dobrý čich, být stopařem doby a snad i jistým stimulátorem, který se pokouší šlapat času na paty.“

Spálená 16

Na křest ve velkém sále od 19.30 hodin navázalo kmenové představení Spálená 16, jež obrazově celou knihu uzavírá. Hlavním tématem tohoto skvělého představení v režii Jana Schmidta je historie(paměť) místa jako proces odkrývání jedinečného, zároveň však také proces rozpoznávání již známého. Podtitulem této inscenace je malé motto: Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hraje Ypsilonka má své fluidum, už něco zažil jako i celá ulice.  „Rádi bychom tímto naším představením inspirovali a přiváděli k nefalšované živosti a nezatuhlosti, tedy i k širšímu všeobecnému rozhledu.“ dodal Jan Schmidt.  Ve Spálené ulici sídlí Ypsilonka již více než čtyři desetiletí.  Inscenace vypráví   o tom co se ve Spálené   a v domě číslo 16 dělo od dob Karla IV. až po listopadové události v roce 1989.   Ve hře vystupuje celkem 24 postav, to je největší počet herců a muzikantů v historii divadla.   Od počátku své existence se Ypsilonka vyznačuje určitými specifiky, která si v divadelním světě spojujeme právě s ní.    Hlavním aspektem je hudba, která vše spojuje.  Neopominutelným společníkem hudbě je tvůrčí a kolektivní improvizace, která vnáší do představení typický ypsilonský humor a nadhled.  Události nejsou řazeny chronologicky, ale je upřednostněn pohyb napříč časem. Za 2,5 hodiny   prolétnete nejen historii Spálené ale i slavnými chvilkami české historie.  Ulice, která byla spojnicí Vyšehradu se staroměstským tržištěm a Pražským hradem se původně jmenovala Kovářská. Název Spálená dostala po požáru v roce 1506.  Na jevišti se objeví naši velikáni počínaje zakladatelem Nového Města Karlem IV, rodinou Mánesů, herečkou Hanou Kvapilovou, Antonínem Dvořákem, J. E. Purkyněm i jeho synem malířem Karlem. Z novější doby pak F. X. Šalda, V. Majakovskij, A. Hoffmeister, B. Hrabal a spousta dalších. Klasickou dekoraci oživuje a doplňuje promítání obrazů z příslušné doby – třeba jak Spálená vypadala před 100 a více lety. Dokonalá choreografie je dílem Jana Ondera. Inscenace je po všech stránkách dokonalá, je to nejlepší představení, které jsme zde viděli.

Schmidt, Lábus, Dvořák, Jiráňkřesthra Spálená 16

Jaromír a Věra Hamplovi              Foto: Archiv Ypsilonky, Hampl

Podobné příspěvky

Srdce Českého krasu

Afri

Polský novinář a spisovatel Witold Szabłowski přijíždí na Svět knihy Praha

Afri

Knihu Až na (kostní) dřeň pokřtila herečka Lenka Termerová

Afri