Životopisné drama o synovi prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se 14 nominacemi patřilo k favoritům 24. ročníku. Dvě prestižní ocenění České filmové a televizní akademie získal film Já, Olga Hepnarová režisérů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy. Drama Jana Hřebejka Učitelka s devíti nominacemi vyšlo naprázdno.

Česko-slovenský koprodukční film Masaryk se odehrává v letech předcházejících druhé světové válce. Českým divákům se krátce představil už loni v prosinci, do širší distribuce se dostane ale až 9. března. Toto datum je přitom symbolické. V noci z 9. na 10. března 1948 totiž za dosud nevyjasněných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk zemřel na následky pádu z okna Černínského paláce.

Diplomata a politika ve filmu hraje Roden, prezidenta Edvarda Beneše ztvárnil Kaiser. V dalších úlohách se představil Jiří Vyorálek jako Konrád Henlein a Robert Jašków jako Emanuel Moravec. V roli jedné z Masarykových přítelkyň se na filmové plátno vrátila modelka Eva Herzigová.

Drama Masaryk měli možnost v polovině února ve světové premiéře zhlédnout diváci mezinárodního filmového festivalu Berlinale, kde příliš nenadchlo. Vyplývá to z recenzí na serverech Screen Daily a The Upcoming. Kritici vytýkají snímku například ustrnulost či laciné sexuální scény.

Snímek Masaryk scenáristů Ševčíka, Petra Kolečka a Alexe Koenigsmarka zvítězil v kategoriích Nejlepší film, Nejlepší scénář a Nejlepší režie. Českého lva dostal i kameraman Martin Štrba, střihač Marek Opatrný, scénograf Milan Býček a kostymérka Katarína Štrbová Bieliková. Práce na filmu Masaryk přinesla také České lvy pro zvukaře Viktora Ekrta a Pavla Rejholce, autory hudby Michala Lorence a Kryštofa Marka a autora masek Lukáše Krále.

Dramatický film o známé české vražedkyni Já, Olga Hepnarová získal dva České lvy za výkon v hlavní ženské herecké roli Michaliny Olszańské a za vedlejší roli Kláry Melíškové. Černobílé drama uspělo na konci ledna na Cenách české filmové kritiky,

kde získalo cenu za režii. Polská herečka Olszańská dostala za ztvárnění titulní role cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Zároveň se snímek stal díky polskému kameramanovi Adamu Sikorovi nejlepším audiovizuálním počinem.

Ocenění za mimořádný přínos české kinematografii dnes na Českých lvech převzali Jiří Bartoška a Eva Zaoralová. Nejlepším dokumentem byl vyhlášen snímek Normální autistický film režiséra Miroslava Janka.

Vyhlášeni byli také vítězové nestatutárních cen. Cenu filmových fanoušků si odnesl režisér Ellis za film Anthropoid. Ocenění za nejlepší filmový plakát získal Lukáš Veverka, tvůrce plakátu filmu Já, Olga Hepnarová. Nestatutární cena Magnesia za

studentský film byla udělena snímku Kyjev Moskva, jehož autorkou je Anna Ljubynecká.

Za nejlepší televizní film nebo minisérie akademici označili Zločin v Polné (Česká televize) režiséra Viktora Polesného. V kategorii Nejlepší dramatický televizní seriál uspěla Pustina (HBO) režisérů Ivana Zachariáše a Alice Nellis.

O výsledcích rozhodlo hlasování akademiků České filmové a televizní akademie (ČFTA). Celkem 112 hlasujících akademiků vybíralo ze 42 celovečerních hraných a animovaných filmů a 29 dokumentů uvedených do distribuce v roce 2016.