Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura

Městské muzeum Františkovy Lázně II

Při návštěvě výstavy Neprakta jsme v muzeu vyšli do 1.patra na výstavu “Osudy, lidé, události”.  Výstavu můžete navštívit do 10.prosince.  

Představují se dosud nezveřejněné fotografie zachycující významné návštěvníky lázní a zajímavé události ve 20. a 30. letech 20. století. Co fotografie, to zajímavý osud umělce, herce, sportovce, politika, vědce. Někdy dramatický a někdy bohužel i tragický, zejména u osob židovského původu. Některým se podařilo uprchnout, řada však byla zavražděna v koncentračních táborech. K výstavě byl vydán i katalog těchto fotografických událostí. Muzeum kolekci snímků získalo na sklonku loňského roku darem od chebského spisovatele, historika a sběratele Emila Hrušky, který jej měl v soukromé sbírce. Kdo je autorem fotografií slavných, je zatím velkou neznámou. Snímky jsou sice popsané, ale jméno fotografa se zjistit nepodařilo. Muzeum bude dále po autorovi pátrat. Lázně se staly vítaným místem odpočinku pro hvězdy českého, německého i rakouského filmu. Fotky jsou dokladem „zlaté éry Františkových Lázní“. Návštěvníci najdou v muzeu nejen snímky, ale díky Emilu Hruškovi také informace o známých i dnes už pozapomenutých osobnostech. Vzhledem k době mezi dvěma světovými válkami lázeňští fotografové mohli zachytit jak budoucí přisluhovače nacistického režimu, tak jejich oběti. O jejich osudech se dozvědí návštěvníci muzea nejen díky popiskám k fotografiím, ale také díky katalogu k výstavě.

E. Beneš u pramene

Edvard Beneš navštívil v roce 1922 ve Františkových Lázních svou manželku, která tam byla na léčení. Při té příležitosti navštívil Aš a připomněl si tak místo kde 1.září 1915 překročil se svým přítelem dr. Amerlingem hranice do Bavorska. Pokračoval pak do Švýcarska za hlavou zahraničního odboje T.G. Masarykem. Dnes je místo u hraničního kamene nazýváno „Benešův palouček.“ V roce 1922 byl Edvard Beneš ministrem zahraničí a zároveň byl pověřen výkonem předsedy vlády. Na dalších snímcích je na tenise a na procházce s manželkou. V roce 1936 je zachycen při slavnostním obědě. Jména rakouských herců z éry němého filmu už nám nic neříkají.

Herec Hugo Thimig sbíral dokumenty a předměty týkající se divadla, jeho sbírka se stala základem sbírek Rakouského divadelního muzea. Snímek houslového virtuosa Jaroslava Kociana je z roku 1937. Londýnská hvězda společnosti Marie Xenia Comtes od Lathom a kněžna Dolgorukova jsou zachyceni na fotografiích z roku 1937. Operní zpěvák Leo Slezák se zde léčil v roce 1933. Lída Baarová se svým partnerem Gustavem Fröhlichem byla zachycena na fotografii v září 1936.

ída Baarová a Gustav Fröhlich

Ve Františkových Lázních začala velká aféra s říšským ministrem propagandy.  Baarová se tady s Fröhlichem pohádala. Poté, co Fröhlich odešel, zavolal Baarové Goebbelsův tajemník. Ve stejném roce zde pobýval prvorepublikový herec Rolfa Wanka, je známý z filmů: Matka Kráčmerka, Lízin let do nebe, Sextánka, Irčin románek, Páter Vojtěch.

V roce 1938 musel v českém filmu nedobrovolně skončit. Veřejnost mu vyčítala spolupráci s německou nacistickou kinematografií, a proto už raději v českém filmu nikdy nevystupoval. Sportovce zastupuje Willi Böckel, rakouský krasobruslař, čtyřnásobný mistr světa, dvakrát byl druhý, na ZOH vybojoval dvakrát stříbrnou medaili. První na světě skočil dvojitého Rittbergera, Františkovy Lázně navštívil v roce 1936. Ve Františkových Lázních se zrodila myšlenka uspořádat společné rokování českých a německých gynekologů z ČSR.  

Svěcení pramenů 1935

Ve zdejších lázních se léčila neplodnost, a právě proto se zde uskutečnil již na konci června roku 1935 kongres gynekologů. Byla to vůbec první společná akce českých a německých lékařů. Před tím na začátku června se konal V. lékařský kongres Župního svazu německých lékařů Chebsko věnovaný srdečním chorobám.

Svěcení pramenů k zahájení lázeňské sezóny se uskutečnilo v roce 1935. Procesí směřovalo od katolického kostela Národní třídou(tehdy Goethova) k Františkovu prameni. V roce 1936 uspořádal františkolázeňský Svaz Němců Slavnost chebských lidových krojů, které se zúčastnilo mnoho lidí z blízkého i vzdáleného okolí. Městem prošel velký krojovaný průvod se 40 selskými jezdci a voly taženým povozem, který symbolizoval rolnictví na Chebsku.

Slavnost chebských lidových krojů

Každoročních oslav svatodušních svátků se vždy zúčastnilo tisíce návštěvníku. V roce 1934 došlo k provokaci, kdy někdo v noci pomaloval střed města hákovými kříži včetně dvorany Glauberových pramenů a Františkova pramene. Ráno se vše zamalovávalo a přelepovalo. Město vyhlásilo odměnu 500 Kč za informace vedoucí k odhalení pachatele. Do Lázní jezdili i monarchové například v roce 1933 španělský král Alfons XIII., který pobýval během svého exilu v letech 1931-1938 několikrát na zámku Kynžvart. Z fotografii zjistíme, že se zde roku 1934 konala výstava psů a v roce 1937 zde byly jezdecké závody. Unikátem jsou i fotografie z propagačních akcí Františkových Lázní v Praze ale i v zahraničí-Drážďany, Hamburg a Budapešť.

pokoj Pontiniho

Pontiniho pokoj

Nenechali jsme si ujít návštěvu Pontiniho pokoje. Rodina hoteliérů Pontini přišla do Františkových Lázní na začátku 19. st. z Chebu.  Když v březnu 1927 zemřel významný a bohatý občan Františkových Lázní Hans Pontini, odkázal téměř veškerý svůj majetek ve prospěch obce. Ve své závěti pamatoval na četné spolky a nadace stejně jako na samotné město, jemuž odkázal desetinu dědictví. Kromě finančních prostředků město obdrželo také rozsáhlou knihovnu, cennou sbírku nábytku a kompletní pozůstalost jeho syna, akademického malíře Fritze Pontiniho, jenž tragicky zemřel roku 1912.

Na počest tohoto významného františkolázeňského umělce byl roku 1928 v budově někdejšího zasilatelství léčivých vod zřízen „Pontiniho pokoj”, který byl roku 2021 obnoven v Městském muzeu Františkovy Lázně. Fritz Pontini v letech 1892 až 1901 vystudoval vídeňskou akademii. Ve Vídni se oženil s Gusti Schachner, neteří slavného vídeňského architekta Friedricha Schachnera a usadil se zde natrvalo. Pro nás je zajímavé, že Schachner je autorem dostavby pražské budovy Spořitelny české (nyní sídlo Akademie věd ČR) v Praze z roku 1861 od architekta Ignáce Ullmana. Dostavba se uskutečnila v letech 1894–1896. Inspiraci pro svá díla nalezl Pontini i v okolí Františkových Lázní, v nichž se často zdržoval. Pontini prakticky objevil historické Chebsko pro tehdejší uměleckou tvorbu a jeho díla z něj učinila „krajináře Egerlandu“. Těžištěm Pontiniho tvorby byly obrazy krajiny a zvířat stejně jako portrétní a žánrová malba. Fritz Pontini i jeho žena zemřeli 21. června 1912. Byli nalezeni zastřelení ve svém bytě ve Vídni. Okolnosti a motivy jejich dobrovolné smrti zůstávají dodnes nevyjasněny: důvodem nemohly být profesní ani finanční problémy. Patrně k činu vedly deprese způsobené narozením mrtvého dítěte v roce 1911. Sebevražda ukončila život mezinárodně uznávaného umělce na vrcholu kariéry.

dr. Beneš na tenise 1922Rolf Wanka 1936Fritz Pontini Das Seebachtal u Fr. Lázní (údolí potoka)

Jaromír Hampl       Foto: Muzeum Františkovy Lázně, Jaromír Hampl

 

 

Podobné příspěvky

Gabriela Gunčíková ve finále Eurovize 2016

Redakce

Chantal nám představuje na novém CD podmanivé šansony

Jaroslav Hauer

Zažijte výstavu Tutanchamon RealExperience v Národním muzeu

Jaroslav Hauer