Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Výtvarné umění Praha

Nový depozitář Národní galerie

Národní galerie Praha vybrala architekta pro nový depozitární areál, který postupně vyroste na pozemcích v pražských Jinonicích. Areál podle návrhu studia JIKA-CZ s.r.o. nabídne, mimo péči o umělecká díla, také prostory pro odbornou prezentaci děl a veřejné edukační programy.Výstavba bude trvat minimálně sedm let od zahájení projektu.

Národní galerie Praha (NGP) jako sbírkotvorná instituce dlouhodobě řeší řádné ukládání uměleckých děl. Kapacita stávajících depozitářů je již zcela vyčerpána, proto se přistoupilo k výstavbě moderního depozitárního areálu. Nový depozitární komplex bude obsahovat vedle prostor pro uložení uměleckých děl, technologického zázemí a zázemí pro odbornou správu sbírky, i veřejně přístupnou část – otevřený depozitář a prostory pro edukační programy, výtvarné dílny a přednášky. Nedílnou součástí komplexu budou také pracoviště pro systematickou péči o umělecká díla – restaurátorské ateliéry, laboratoře a digitalizační centrum. Vybraná umělecká díla budou umístěna i v exteriéru, ve veřejnosti přístupném sochařském parku. „Nové multifunkční centrum se stane srdcem instituce, kde bude probíhat většina činností týkajících se odborné správy sbírky a uskladňování děl.

NG-vystava
výstava Realita a vize

Projekt má tři základní cíle: poskytnout co nejkvalitnější manipulační a výzkumné zázemí pro sbírky, nechat veřejnost nahlédnout do zákulisí galerie, což bude možné díky specifickému uspořádání depozitárních prostor, restaurátorských ateliérů a laboratoří, a vytvořit veřejné místo setkávání pro lokální komunitu. Usnadní se tím a zefektivní řízení aktivit, které jsou v tuto chvíli rozptýleny. Právě jejich soustředěním na jedno místo bude galerie schopna urychlit proces katalogizace a výzkumu sbírek. To je zásadní pro dlouhodobou stabilizaci podmínek uchovávání uměleckých děl,“ řekla  generální ředitelka NGP Alicja Knast. Areál vyroste na pozemcích v Jinonicích, kde NGP vybuduje moderní komplex budov s pracovišti pro všestrannou péči o umělecká díla, který bude dominovat danému území a dotvoří jeho urbanismus. Předpokládaná doba realizace je sedm let od zahájení projektu, celkové odhadované investiční náklady dosáhnou 1,3 miliardy Kč. Pro první fázi, která zahrnuje již realizovaný výkup pozemků a zpracování projektové dokumentace pro urychlenou výstavbu první budovy, bylo vyčleněno 64 milionů Kč. „Jsem přesvědčen, že celý depozitární komplex  zajistí dostatečný prostor pro uložení uměleckých děl, poskytne technické zázemí, ale i prostory, které budou otevřeny veřejnosti, což je mimo jiné v souladu i se zahraničním trendem. Pevně věřím, že zde během sedmi let vznikne dílo, které bude schopné archivovat veliký poklad, který má česká kultura k dispozici,“ sdělil ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Jeremiášova ulice

Výběr architekta proběhl formou soutěžního dialogu, v němž tři finalisté (JIKA-CZ, sdružení AED PROJECT a CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS & URBAN DESIGNERS a VPÚ DECO PRAHA) řešili jak návrh celého areálu, tak rozpracovanou koncepci první depozitární budovy. Vedením soutěžního dialogu a konečným hodnocením byla pověřena odborná porota. Porota, v čele s předsedou doc. Ing. arch. Radkem Kolaříkem, doporučila návrh předložený uchazečem JIKA-CZ s.r.o. Zejména bylo kladně hodnoceno moderní urbanistické řešení umožňující bezproblémové fungování první budovy i bez návaznosti druhé etapy. Porota ocenila mimo jiné velmi dobrou kvalitu konceptu technologického řešení s ohledem na specifika provozu depozitáře. „Náš návrh má potenciál stát se katalyzátorem změn v doposud zanedbávaném území, výchozím bodem cesty do Prokopského údolí a přestavbou okolních prostor. Budova je navržena jako abstraktní socha, která přinese do prostoru zaplněného grafickým smogem novou čistotu. Hmota domu se tak z uzavřené kostky postupně drolí a otevírá veřejnosti,“ vyjádřil hlavní myšlenku projektu architekt Jan Kubát.

depozitář model

Dům bude využívat nejen nejmodernější technologie, ale je navržen také s důrazem na současné trendy ve výstavnictví a uložení uměleckých sbírek. „Vnitřní prostředí bude těžit ze vzájemné kombinace těch nejmodernějších systémů, ale také bude využívat i tradičních materiálů, jako jsou třeba nepálené cihly, které mají skvělé akumulační vlastnosti. Dům tak bude navržen nejen s ohledem na citlivost a hodnotu exponátů, ale zároveň bude šetrný k životnímu prostředí,“ doplnil hlavní inženýr Jiří Slánský.Výsledný návrh slibuje, že naplní záměr Národní galerie Praha a vznikne depozitární komplex, který se stane v daném území dominantou. Zároveň bude symbolizovat účel, postavení a prestiž Národní galerie jako naší nejvýznamnější sbírkotvorné instituce.Všechny tři soutěžní návrhy budou vystaveny v mezaninu Veletržního paláce a návštěvníci je budou moci vidět po znovuotevření galerie.

model

Historie Národní galerie Dějiny Národní galerie Praha začínají v  roce 1796. Tehdy skupina významných představitelů vlastenecky zaměřené české šlechty společně s několika vzdělanci z řad měšťanů založila Společnost vlasteneckých přátel umění. Historie sbírky NGP ale sahá už na počátek 17. století, kdy se součástí umělecké sbírky Rudolfa II. stala v roce 1606  Růžencová slavnost Albrechta Dürera. Slavný obraz jako jeden z mála zůstal v Praze dodnes. Roku 1902 přibyla ⁠ Moderní galerie Království českého, která  začala budovat sbírku současného umění 19. a posléze i 20. století. Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se v roce 1918 proměnila v ústřední uměleckou sbírku Československé republiky pod vedením Vincence Kramáře.

Dnes má Národní galerie Praha v hlavním městě  šest  budov  se stálými expozicemi nebo výstavami: Klášter sv. Anežky České, Šternberský palác, Schwarzenberský palác, Salmovský palác, Palác Kinských, Veletržní palác. Výstavy pořádá také ve Valdštejnské jízdárně jež patří Senátu Parlamentu ČR. Mimo Prahu jsou sbírky NG ještě na zámku  ve Žďáru nad Sazavou a zámku Fryštát. O potřebě depozitáře uvažovalo vedení galerie dlouho a je rovněž podmínkou přestavby Veletržního paláce, který nyní slouží zčásti jako depozitář. Od 1. ledna letošního roku je novou generální ředitelkou Národní galerie Alicja Knast bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích s mandátem na šest let.

Jaromír a Věra Hamplovi                                    Foto: archiv NGP

 

Podobné příspěvky

Americká kapela Larkin Poe mění termíny světového turné

Redakce

Američtí rockeři Our Last Night na podzim rozpálí SaSaZu!

Redakce

Česká televize připravuje minisérii s Rodenem, seriál s Bartoškou i sériil o zkáze Dejvického divadla

Jaroslav Hauer