Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Výtvarné umění ČR

Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948–1989 v Muzeu umění Olomouc

Ludvík Kolek Interiér kostela sv.Josefa v Senetářově

Výstava Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989 přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby nebo užitého umění ve specifických interiérech. Jde o tvorbu vzniklou v jednačtyřicetiletém období komunistické totality, v klimatu a čase cílené ateizace společnosti a mnohdy krutých restrikcí. Přesto se občas podařilo realizovat v kostelích moderní výtvarná díla špičkové úrovně.

Ludvík Kolek Učedníci emauzští, oltářní obraz, 1980, olej, plátno, Římskokatolická farnost Starý Hrozenkov
Ludvík Kolek Učedníci emauzští, oltářní obraz, 1980, olej, plátno, Římskokatolická farnost Starý Hrozenkov
Rudolf Němec Kristus přijímá svůj křž, kostel Narození sv.Jana Křtitele ve Velkém Boru, 1974, olej, plátno
Rudolf Němec Kristus přijímá svůj křž, kostel Narození sv.Jana Křtitele ve Velkém Boru, 1974, olej, plátno

Jednou z projekčních kanceláří, která se specializovala od roku 1937 na moderní sakrální architekturu a design byla Huť architekta Jaroslava Čermáka. Sdružovala historiky umění, řemeslníky i umělce. V roce 1948 musela kancelář kvůli politické situaci oficiálně ukončit činnost, ale její členové se scházeli i nadále. Hlavní teoretici Hutě, historička umění Růžena Vacková a teolog Josef Zvěřina, v rámci těchto projektů usilovali o vytvoření nového uměleckého slohu. Komunisté však jejich snahy utnuli a oba v 50. letech odsoudili ve vykonstruovaném procesu na dvaadvacet let. Nebyli zdaleka jediní. A právě těmto tvůrcům – umělcům, architektům, teoretikům, kněžím a jejich dílům patří výstava Muzea umění Olomouc.

Návštěvníci uvidí na sto sedmdesát pečlivě vybraných děl od takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup, Jaroslav Šerých či například Vojmír Vokolek. Výstava nabízí pestrou škálu artefaktů: obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty. Prostřednictvím architektonických plánů, kreseb a modelů se zájemci seznámí s uskutečněnými stavbami i s těmi, které se postavit nepodařilo.

Jan Koblasa Život mučedníka, 1962, asambláž, dřevo, kov, MUO Olomouc
Jan Koblasa Život mučedníka, 1962, asambláž, dřevo, kov, MUO Olomouc

„Ve zvláštní sekci představujeme také české umělce působící v zahraničí: Jana Koblasu, Zbyňka Sekala, Josefa Simona. Zhlédnout můžete návrhy vitráží Josefa Šímy, které vytvořil pro kostel sv. Jakuba ve francouzské Remeši. Je zde také něco jako pokladnice se vzácnými relikviáři a dalšími liturgickými předměty,“ vyjmenovává spoluautorka výstavy Šárka Belšíková.

Po únoru 1948 a nástupu komunistů k moci se církev dostala do role hlavního odpůrce nového režimu. Začaly zinscenované soudní procesy, likvidace mužských a výrazné omezení ženských řádů, vyloučení teologických fakult ze svazku univerzit. Tento tvrdý přístup se poněkud zmírnil koncem 50. let, ale ke skutečnému uvolnění došlo až v období tzv. pražského jara koncem 60. let, které vzápětí přerušila sovětská okupace a nástup „normalizace“. Navzdory době však vznikaly některé bohoslužebné realizace vysoké výtvarné úrovně.

Mikuláš Medek Studie k oltářnímu obrazu pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, 1963, olej, plátno
Mikuláš Medek Studie k oltářnímu obrazu pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, 1963, olej, plátno

Pozoruhodným a zásadním počinem v rámci prosazování moderního umění v sakrálních interiérech je spolupráce jedovnického faráře Františka Vavříčka s pražskými umělci Mikulášem Medkem a Janem Koblasou. Tito autoři vytvořili v 60. letech v jedovnickém kostele mimořádné dílo, které se stalo precedentem pro další realizace v jedovnické farnosti, a to novostavbu kostela sv. Josefa v Senetářově (interiér viz foto nad článkem) a úpravu kaple Božského Srdce Páně v Kotvrdovicích.

Jednou z novostaveb z Hutě Jaroslava Čermáka byl domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně, která se dodnes nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde slouží jako přednáškový sál.

„Kapli představujeme prostřednictvím architektonických plánů, které se podařilo dohledat v archivu Národního technického muzea v Praze v pozůstalosti architekta Čermáka. Tyto plány dosud neměla veřejnost možnost spatřit stejně jako návrh na vitráž, která zdobí předsíň kaple a která se z bohaté výzdoby jako jediná dochovala dodnes,“ říká spoluautor výstavy Ivo Binder.

Ernst Gisel evangelický kostel U Jákobova žebříku v Praze-Kobylisích, 1967-71, dostavba R.Schaufler a J.Roskovec 1995-2001
Ernst Gisel evangelický kostel U Jákobova žebříku v Praze-Kobylisích, 1967-71, dostavba R.Schaufler a J.Roskovec 1995-2001

Z uskutečněných sakrálních novostaveb, kromě již zmíněných, jsou ve výstavě připomenuty kostel sv. Mikuláše v Tiché od Lubomíra Šlapety, kostel sv. Václava v Mostě, jehož autorem je Michal Sborwitz a evangelický kostel U Jákobova žebříku v Praze-Kobylisích, který navrhl švýcarský architekt Ernst Gisel. Připomenuty jsou v dokumentech i nerealizované návrhy architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka a Tomáše Černouška.

 „Uskutečněné projekty jsou spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící. Takovouto osobností byl vedle již zmíněného Františka Vavříčka stále činný kněz Pavel Kuneš z Klecan u Prahy či Pavel Procházka dnes působící ve šluknovské farnosti,“ popisuje dobovou situaci Šárka Belšíková.

 

Josef Šíma, vitráž pro kostel sv. Jakuba ve francouzské Remeši (Francie), 1959, olej, plátno, Musée des Beaux-arts de Reims, Centre national des arts plastiques © Adagp, Paris/Cnap
Josef Šíma, vitráž pro kostel sv. Jakuba ve francouzské Remeši (Francie), 1959, olej, plátno, Musée des Beaux-arts de Reims, Centre national des arts plastiques © Adagp, Paris/Cnap

Spoupráce s ÚSTR

Výtvarné umění vznikající pro sakrální interiéry ve sledované době silně ovlivňovala politická situace. Proto také Muzeum umění oslovilo ke spolupráci Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), konkrétně historika a teologa Michala Sklenáře, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá a na dané téma chystá vlastní samostatnou knihu. ÚSTR se díky němu stal významným partnerem, a dokonce spoluvydavatelem katalogu výstavy. Spolupráce funguje i na lektorské úrovni a společné přípravě doprovodných edukačních programů.

Publikace

K výstavě vychází publikace, která je sondou do českých, moravských i slezských kostelů a kaplí, výběrově představuje umělecká díla vznikající v letech 1948–1989. Hlavním kritériem výběru byla především výtvarná kvalita. V knize jsou představeny jak církevní novostavby, tak jejich architektonické úpravy, malby, sochy, vitráže či díla z oblasti uměleckého řemesla. Publikace obsahuje devět desítek medailonů realizací a obdobný počet krátkých medailonů autorů a zadavatelů. Svým rozsahem kolem 300 stran a vybavením asi 300 barevnými fotografiemi pořízenými v terénu především muzejními fotografy Markétou Lehečkovou a Zdeňkem Sodomou je kniha významným příspěvkem Muzea umění Olomouc k poznání duchovně orientované umělecké tvorby v nedávné historii naší země.

Miroslav Rada Jákobův zápas s andělem, 1985, olej, plátkové zlato, papír , sololit, farnost ECM Praha 2
Miroslav Rada Jákobův zápas s andělem, 1985, olej, plátkové zlato, papír , sololit, farnost ECM Praha 2
Otmar Oliva Sv. Leopold Mandič, 1986-87, olovo, bronz, Římskokatolická farnost Šternberk
Otmar Oliva Sv. Leopold Mandič, 1986-87, olovo, bronz, Římskokatolická farnost Šternberk
Jan Koblasa Zmrtvýchvstání, 1981, bronz, Muzeum umění Olomouc
Jan Koblasa Zmrtvýchvstání, 1981, bronz, Muzeum umění Olomouc

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nad výstavním projektem i doprovodnou publikací převzal záštitu ministr kultury ČR Martin Baxa a arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

Pogramy pro školy a veřejnost naleznete na https://www.muo.cz/vzdelavani/

Výstavu můžete navštívit do 9 dubna 2023.

 

Foto na textem: Ludvík Kolek Interiér kostela sv.Josefa v Senetářově

Zpracoval s použitím TZ Petr Ondrášek

Foto ©  Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Režisér Tomáš Magnusek vydává knihu o tom jak si zachránil život a točí další pokračování Bastardů

Jaroslav Hauer

Skupina Wohnout představuje Umění ve svém pojetí

Afri

Celebrity a krásné šperky

Jaroslav Hauer