Návrhy na pomník Milady Horákové popravené komunistickým režimem vystavuje radnice Prahy 2. Pomník by měl stát v zahradě Ztracenka kousek nad Albertovem. Jeho vznik inicioval Klub Milady Horákové, který také na něj shání peníze a po dohodě s radnicí a památkáři zvolí jeho konečnou podobu. Soutěže se zúčastnili i známí sochaři jako Michal Gabriel, Olbram Zoubek či Ellen Jilemnická.
“Nejsem výtvarnice, ale uvědomuji si, jak je těžké vyjádřit takové téma – poděkování jí a pro další generace to, aby se to již nikdy nestalo,” řekla dnes při vernisáži Jitka Titzlová z Klubu Milady Horákové. Osud demokratické političky je podle ní třeba stále připomínat. Jakmile se historie vytratí, zapomeneme přemýšlet a čelit zlu, které u nás i ve světě stále zůstává, dodala. Klub také na pomník shání peníze a Titzlová dnes řekla, že osloví pražskou primátorku s návrhem, aby penězi, jež by jinak město vynaložilo na příští novoroční ohňostroj, přispěla do sbírky.
Do soutěže vypsané klubem před rokem se přihlásilo 25 autorů, na výstavě je 18 návrhů. Byly udělena jen dvě třetí místa, první ani druhé vyhlášeno nebylo. Návrhy jsou v drtivé většině figurální, několikrát umělci vybrali dítě, buď samotné, nebo s postavou ženy. Figurální je i jeden z oceněných návrhů, busta Daniely Kartákové, druhý oceněný projekt vytvořili sochař Ladislav Sorokáč a architekt Ondřej Tuček. Na výstavě mohou návštěvníci hlasovat o tom, který návrh se jim líbí.
Statečnost české političky, jediné ženy, kterou komunisté popravili při politických procesech v 50. letech, připomíná v Praze několik míst. U příležitosti výročního dne její popravy v pankrácké věznici se 27. červen v posledních letech připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Klub Milady Horákové organizuje v tento den vzpomínku u jejího symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově. Pamětní místo tvoří náhrobek se svazkem ostnatého drátu podle návrhu sochaře Karla Hořínka a bronzová busta od sochařky Jaroslavy Lukešové.
V roce 2015 byl u příležitosti oslav 17. listopadu odhalen pomník Miladě Horákové na Pětikostelním náměstí u Poslanecké sněmovny. Jeho autorem je sochař Josef Faltus, má podobu řečnického pultíku v soudní síni, na jehož mikrofonu sedí ptáček. K poctě Horákové stojí v Praze také od roku 2009 pomník s bustou v parku na náměstí Hrdinů v Praze 4 nedaleko budovy pankrácké věznice a soudu. Autory pomníku jsou sochaři Ctibor Havelka a Jan Bartoš a architekt Jiří Kantůrek.
Horáková se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Obvinění ze “záškodnického spiknutí proti republice” spolu s ní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Podobných procesů sice byla tehdy řada, tento byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech v Sovětském svazu.
ČTK