Nezávislý soubor Spitfire Company chystá obnovenou premiéru absurdně humorného večerního zpravodajství ruské televize Konec člověka?!?, jež vychází z textů nobelistky Světlany Alexijevičové. Projekt režiséra Petra Boháče, který v polovině srpna získal na největší světové divadelní přehlídce The Edinburgh Festival Fringe ve Skotsku hlavní divadelní cenu The Scotsman Fringe First Award, se od 4. října vrátí na jeviště Paláce Akropolis. Jak vysvětlit jednání současného Ruska?
Hlavní cenou Fringe festivalu ověnčený projekt Konec člověka?!? čeká obnovená premiéra
Projekt Konec člověka?!? poprvé uvedl Spitfire Company v září 2019 na festivalu Next Wave, kde sklidil kladné ohlasy. Jeho pokračování však narušila covidová pandemie. Vzhledem k rusko-ukrajinské válce, celosvětové aktuálnosti tématu a předchozím úspěchům souboru na Fringe festivalu, byl projekt nasazen jako jediný letošní český zástupce do nabitého edinburghského programu.
Že to bylo dobře zvolené představení se ukázalo již v průběhu festivalu. Každodenně vyprodaný sál doplňovala čtyřhvězdičková hodnocení kritiků z The Guardian, The Daily Mail, The List, The Telegraph i The Scotsman. „Kritici nejvíce oceňovali angažovanost propojenou s krutým absurdním humorem vytvářející směs silných divadelních obrazů,“ objasňuje recenze Petr Boháč, režisér a spoluzakladatel Spitfire Company.
Úspěch ve Skotsku znamená pro Konec člověka?!? novou budoucnost i v České republice. „Začátkem října jej čeká obnovená premiéra. V této verzi jsou přidané obrazy, a především nově udělaný závěr. Potěšilo nás, že začínáme mít nabídky na hraní nejen v Čechách, ale i ve světě. V Edinburghu se nám potvrdilo, že pohled na Rusko, jak ho prezentujeme v představení, je stále aktuální,“ říká Boháč.
Hlavní role televizních moderátorů se ujali ruští performeři Inga Mikšina-Zotová a Roman Mikšin-Zotov, kteří již řadu let žijí a tvoří v Praze. Jejich autenticita a schopnost ostře osvětlit ruskou současnost a sovětskou minulost vnáší do inscenace uvěřitelnost a notnou dávku černého humoru.
V multižánrovém projektu o moci bezmocných se nechal Boháč inspirovat literární tvorbou nejvýznamnější současné běloruské spisovatelky a nobelistky Světlany Alexijevičové. Představení je tak divadelní adaptací literárních děl Konec rudého člověka, Válka nemá ženskou tvář, Modlitba za Černobyl nebo Zinkoví chlapci, které reflektují ruské současné dějiny v podobě ukrajinské černobylské tragédie, afghánské války nebo velké vlastenecké války. Výsledná inscenace je mrazivou zprávou o životě v dezinformačním pekle konstruovaným vládními masmédii současného Ruska nebo Běloruska.
Adéla Brabcová
