Obsáhlá publikace vyšla u příležitosti výstavy Lubomíra Přibyla v Museu Kampa. Kniha navazuje na autorovu monografii připravenou Jiřím Valochem (Gallery, Praha 2006). Doplňuje práce z posledních let a více jsou v ní zastoupena díla z padesátých a šedesátých let. Texty Jany Šindelové, Adama Štěcha, Ilony Víchové a Martiny Vítkové jsou doplněny dobovými texty z let 1964 – 2019. Tvorbu přibližuje nespočet reprodukcí, řada dobových fotografií a závěrem pohledy do aktuální expozice v Museu Kampa.
Lubomír Přibyl se narodil v červnu 1937 v Praze. Po střední výtvarné škole byl přijat na Akademii výtvarných umění, do stejného ročníku jako Kateřina Černá, Zdeněk Beran, Antonín Málek či Jiří Načeradský. Po roce byl ze školy vyloučen a nastoupil do propagačního oddělení ČKD Vysočany. Zde se mimo jiné seznámil s Vladimírem Boudníkem, který v tamní jídelně organizoval výstavy členů závodního výtvarného kroužku. Jednu ze svých prvních výstav tak měl Přibyl v roce 1959 společně právě s o třináct let starším Vladimírem Boudníkem.
Před třemi lety v Konírně Musea Kampa měl menší výstavu zaměřenou na práce z 60. let, nynější výstava ukáže kontinuitu a vnitřní sevřenost Přibylovy tvorby napříč více než šesti desetiletími. Ačkoliv má autor na svém kontě několik stovek výstav doma i v zahraničí, pro širší veřejnost bude Přibylovo dílo do značné míry objevem. Po většinu života stál poněkud stranou domácího výtvarného provozu. V českém kontextu výjimečná je i důslednost, se kterou pokračuje v rozvíjení uměleckých přístupů a konstrukčních principů vycházejících z geometrické abstrakce a minimalismu.
Museum Kampa se rozhodlo pro velký zájem prodloužit retrospektivní výstavu Lubomíra Přibyla o dva týdny do 19.listopadu.
Foto nad textem: Publikace
S použitím TZ zpracoval Petr Ondrášek
Foto © Petr Ondrášek