Hudební festival Antonína Dvořáka ve znamení souznění Východu a Západu
PRAHA, 29. dubna 2015 – Ve dnech od 29. dubna do 4. června se koná v pořadí již 47. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Příbram a jeho okolí čeká devět koncertů s mottem „Antonín Dvořák očima VÝCHODU“, během nichž se představí nejen umělci ze zemí na východ od České republiky, ale také vycházející hvězdy českého a mezinárodního uměleckého světa.
Ve světové premiéře zazní skladba indického charakteru inspirovaná Novosvětskou symfonií. Vstupenky na jednotlivé dny, včetně závěrečného koncertu, lze pořídit na vybraných místech konání festivalu.
„Každoročně si prostřednictvím festivalu spolu s dalšími významnými skladateli připomínáme dílo Antonína Dvořáka, který si díky dlouholetým letním pobytům ve Vysoké vytvořil s naším krajem silné pouto. Letošní dramaturgii jsme vsadili do kontextu vztahu východních kultur s Dvořákovou tvorbou. Hledáme spojitosti především s indickými kompozičními strukturami a necháme se jimi vzájemně inspirovat,“ vysvětluje programová ředitelka Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Mgr. Albína Houšková.
„Budeme svědky světové premiéry díla anglického skladatele indického původu Jonathana Mayera s názvem Hiawatha’s Song, která navazuje na melodickou linii Novosvětské symfonie a byla vytvořena speciálně pro náš festival. Obě skladby zazní na závěrečném koncertu, jejich provedení se zhostí Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou indického dirigenta Debashishe Chaudhuri. Symfonický zvuk obohatí tradiční indický nástroj sitar, na který zahraje sám autor skladby,“ doplňuje Albína Houšková.
Všechny koncerty letošního ročníku spojuje motto „Antonín Dvořák očima Východu“. Diváci budou mít možnost seznámit se se skladbami Antonína Dvořáka v podání čínské sopranistky Xianyu Yuege, indického dirigenta Debashish Chaudhuri, čínského violisty Minlang Yu či slovenského Mucha Quartetu. Motto festivalu však umožňuje i druhý výklad a dává prostor vycházejícím hvězdám stojícím na startu své mezinárodní kariéry. Představí se Julie Svěcená, Václav Mácha, Hedvika Mousa Bacha a další.
„Festival nabídne výjimečné zážitky, například zahajovací recitál nejvýraznější osobnosti české operní scény Adama Plachetky, hudební projekt Antonín Dvořák v duchovním souznění Východu a Západu doplněný o indický tanec kathak, vystoupení Kühnova dětského sboru či se publikum může těšit na originální úpravy mistrových skladeb pro dvě harfy (Hedvika Mousa Bacha a Kamila Jouzová) či pro housle a kytaru (Duo Teres – Lucia Kopsová, Tomáš Honěk),“ přibližuje programová ředitelka festivalu Albína Houšková.
Součástí festivalu budou rovněž doprovodné akce věnované dětskému divákovi. Žáci základních škol mohou navštívit operu Jiřího Pauera Žvanivý slimejš v podání Divadla J. K. Tyla v Plzni. Pro všechny děti i dospělé je určen program Open air, jehož součástí bude vystoupení orchestru studentů příbramského gymnázia „GymBand“ a proběhne premiéra pohádky Čert a Káča aneb Jak šly noty do pekla na motivy opery Antonína Dvořáka. Inscenace vznikla speciálně pro Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram.
Již tradičně se návštěvníci festivalu podívají do Divadla A. Dvořáka, Kostela sv. Jakuba a Galerie Františka Drtikola. V letošním roce se koncertní prostory rozrostou o dva nové sály v Památníku Antonína Dvořáka v novorenesančním zámečku ve Vysoké u Příbrami a na Zámku Březnice. Bližší informace naleznete na stránkách www.hfad.cz.
PROGRAM 47. ROČNÍKU HUDEBNÍHO FESTIVALU ANTONÍNA DVOŘÁKA PŘÍBRAM
29. dubna 18 h Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU
Soubor svatohorských trubačů
RECITÁL BASBARYTONISTY ADAMA PLACHETKY
hostem recitálu sopranistka XIANYU YUDGE (ČÍNA)
Doprovází Plzeňská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera.
5. května 19 h Památník A. Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
Houslový recitál JULIE SVĚCENÉ
9. května 19 h Zámek Březnice
DUO TERES
14. května 19 h Galerie Fr. Drtikola Příbram
“Antonín Dvořák v duchovním souznění východu a západu”
Duchovní aspekty v díle českého mistra vyjádřeny prostřednictvím indického tance kathak.
19. května 19 h kostel sv. Jakuba Příbram
KÜHNŮV DĚTSKÝ SBOR
21. května 19 h Galerie Fr. Drtikola Příbram
MUCHA QUARTET (SLOVENSKO)
28. května 19 h Památník A. Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
Recitál čínského violisty MINLANGA YU
30. května 19 h Zámek Březnice
DVĚ HARFY ZNÍ …. Netradiční spojení dvou harf v recitálu Hedviky Mousa Bacha a Kamily Jouzové
4. června 19 h Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
„ANTONÍN DVOŘÁK OČIMA INDIE“
Účinkuje Filharmonie B.Martinů Zlín pod taktovkou indického dirigenta DEBASHISHE CHAUDHURIHO.
Doprovodné akce:
22. května 11 h Divadlo A. Dvořáka Příbram
JIŘÍ PAUER: ŽVANIVÝ SLIMEJŠ Účinkuje soubor Divadla J.K.Tyla Plzeň (určeno žákům 1.stupně ZŠ)
2. června Hořejší Obora
15 h ČERT A KÁČA aneb JAK ŠLY NOTY DO PEKLA – česká premiéra pohádky pro děti od 3 let
17 h GYMBAND
ROZHOVOR S PROGRAMOVOU ŘEDITELKOU FESTIVALU ALBÍNOU HOUŠKOVOU
Jak vznikla myšlenka propojit tvorbu Antonína Dvořáka s Indií a zvolit hlavní téma festivalu Antonín Dvořák očima Východu?
„Kouzlo živé kultury spočívá v tom, že každý z interpretů vnáší do díla své vlastní pocity, způsob práce s nástrojem i svou vlastní, osobní historii. Víme, že tvorba českých skladatelů, a zvlášť Antonína Dvořáka, má své nadšené příznivce v Asii, nicméně o tom, jak v jejich přednesu zní, se můžeme jen dohadovat. Proto jsme se rozhodli alespoň několik z nich pozvat na náš festival a jejich prostřednictvím vidět dílo Antonína Dvořáka tak, jak na něj nahlíží oni.
Konkrétní propojení s Indií pak vzniklo na základě vědomí, že Antonín Dvořák při svém pobytu v Americe uvažoval o zhudebnění slavné Longfellowy básně o indiánu Hiawathovi, a i když nedošlo na realizaci zamýšlené opery, část 9. symfonie je jejím tématem inspirována. Kryštof Kolumbus ovšem původně mířil do Indie, nikoliv do Nového světa … proč tedy dnes neudělat pomyslný hudební most, který dokončí Kolumbovu cestu, a spolu s Dvořákovou hudbou nás spojí s Indií?
Ve světové premiéře bude přednesena skladba Hiawatha´s song, která je inspirována Novosvětskou symfonií. Kdo vznik skladby podnítil?
„Indický dirigent Debashisch Chaudhuri, který je velkým ctitelem evropské hudby, poukázal na skutečnost, že modální charakter Dvořákovy Novosvětské symfonie se podobá charakteru indických kompozičních struktur se silnými improvizačními prvky zvanými rágy. Tato myšlenka zaujala anglického skladatele indického původu Jonathana Mayera, který Hiawatha´s song vytvořil. Melodicky se inspiruje Dvořákovým dílem a zároveň využívá tonalitu indických hudebních systémů. Exkluzivně ji uslyší návštěvníci našeho festivalu v přítomnosti obou umělců při závěrečném koncertu v Divadle Antonína Dvořáka 4. června.“
Na koho se diváci můžou vedle umělců z Východu těšit?
Slovo východ nám nabízí ještě druhou možnost výkladu, a to ve smyslu začátku, tedy východu kariéry. Z toho důvodu jsme na festival pozvali řadu mladých umělců, kteří jsou vesměs na počátku mezinárodní kariéry, resp. již dnes, přes své mládí, reprezentují naši kulturu ve světovém měřítku. Festival zahájí svým recitálem basbarytonista Adam Plachetka, který je členem a hostem všech významných světových operních scén a festivalů, naváže na něj např. koncert houslistky Julie Svěcené či klavíristky Jana Chaudhuri. Nesmíme zapomenout ani na koncert Kühnova dětského sboru, který je jedním z našich nejvýznamnějších českých uměleckých kolektivů.
Jaké další speciality na diváky čekají?
„Jsme rádi, že speciálně pro náš festival vznikají unikátní projekty. Letos to bude koncert s podtitulem – Antonín Dvořák v duchovním souznění Východu a Západu – v podání klavíristky Jany Chaudhuri a pěvkyně Pavly Vejmelkové zazní dva vrcholné Dvořákovy cykly – vokální cyklus Biblické písně a klavírní cyklus Poetické nálady. Duchovní aspekty díla vyjádří prostřednictvím indického tance kathak Ivana a Anežka Hessovy. Specifické jsou dále i originální interpretace klasického „dvořákovského“ repertoáru, těšit se můžete na jedinečné úpravy pro dvě harfy nebo pro housle a kytaru.
Co je cílem Hudebního festivalu Antonína Dvořáka?
„Naším cílem je připomínat dílo Antonína Dvořáka, pečovat o jeho odkaz, hledat nové souvislosti a možnosti interpretace. Chceme festival udržovat na vysoké úrovni, neustále se zlepšovat, připravovat pro diváky kvalitní program doplněný i o další tituly české a světové hudební tvorby. Naší velkou devizou je historické propojení s rodinou Antonína Dvořáka – jeho vnuk Antonín Dvořáka III. je předsedou festivalového výboru a přináší cennou inspiraci pro naši práci, navíc je nám umožněno čerpat poznatky a „energii“ z míst, která Antonín Dvořák navštěvoval a miloval.“
DIRIGENT DEBASHISHO CHAUDHURI O TVORBĚ ANTONÍNA DVOŘÁKA
„Mé první setkání s Antonínem Dvořákem bylo pouze vizuální – když jsem studoval v Kalkatě, visel obrázek Antonína Dvořáka v naší hudební škole. Můj první živý zážitek byl ale až v Praze na koncertě, který dirigoval Ashkenazy. Hrála se Dvořákova skladba V Přírodě. Byl jsem nadšený z barvy a motivu skladby, z Dvořákovy orchestrace a fascinující melodie, hudba ke mně silně promlouvala. Uvědomil jsem si, jaký měl Dvořák neuvěřitelný smysl pro melodie a s jakou geniální formou s nimi pracoval. Stejný pocit jsem měl při prvním poslechu Slovanských tanců. Od té doby, jakoukoliv skladbu jsem měl tu čest dirigovat, čerpám z nich radost a vždy uspokojí moje city.
JONATHANA MAYERA O TVORBĚ ANTONÍNA DVOŘÁKA
Dvořákova hudba je v Anglii velmi populární, a jelikož oba moji rodiče hráli na housle v orchestru, seznámil jsem se jejich prostřednictvím s některými skladbami Antonína Dvořáka už v raném věku. Hlouběji jsem se však s jeho dílem seznámil v době studií. Velmi mne tehdy zaujalo, jak silně jsou umělci střední a východní Evropy ovlivněni lidovou tradicí, která se odráží ve způsobu frázování i melodických linkách. Při poslechu mne překvapovalo, když jsem v dílech Bartoka, Smetany, Janáčka a samozřejmě Dvořáka objevil melodické linky ne nepodobné indické hudbě z oblasti Rajastanu či Persie a našel tak hudební propojení indické hudby s evropskou. Užití melodických „kroků“ oproti „arpeggio“ frázím jsem zvlášť jako sitarista velmi ocenil. Slavné téma z Dvořákovy Novosvětské symfonie krásně zní i zahrané na sitar, a to nejen proto, že notový zápis je možné prezentovat tímto nástrojem, ale rovněž proto, že samotná hudba překvapivě obsahuje dva indické „ragas“, hudební režimy – Bilawal a Yaman. Dokonce i orchestrální doprovod zní v některých pasážích jako indická hudba.
zdroj: TOP ARTMEDIA
