Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Umění Výtvarné umění ČR

Sochařka Eva Kmentová v Domě umění města Brna

Z expozice
Eva Kmentová a Olbram Zoubek v atelieru v Salmovské ulici, 1973
Eva Kmentová a Olbram Zoubek v atelieru v Salmovské ulici, 1973

Sochařka Eva Kmentová (1928-1980) patří k nejvýznamnějším českým umělkyním druhé poloviny 20. století. Výstava jejího díla, kterou připravil Dům umění města Brna má za cíl představit Kmentovou nové generaci diváků a divaček a originální instalací vytvořit prostor pro co nejsilnější divácký zážitek. Výstava klade důraz na společenské i osobní okolnosti. Kolik prostoru k naplňování svých snů si sochařka v prostředí tehdejšího umění, ale také své vlastní rodiny, dokázala za svého života vytvořit?

Zahájení výstavySlavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti ředitelky Domu umění Terezie Petiškové, kurátora Tomáše Pospiszyla, zástupkyně Nadačního fondu Kmentová Zoubek a dcery umělkyně Polany Bregantové a autora výtvarného návrhu výstavy Dominika Langa. Zahájení se zúčastní též předseda vlády České republiky Petr Fiala, ministr kultury Martin Baxa a primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková, kteří nad výstavou převzali záštitu.

Stopy, 1970, Galerie V.Špály, Praha, foto K.Kuklík
Stopy, 1970, Galerie V.Špály, Praha, foto K.Kuklík
Agresivní krychle, 1970, kolorovaná sádra, foto z autorčina ateliéru, léto 1980
Agresivní krychle, 1970, kolorovaná sádra, foto z autorčina ateliéru, léto 1980

Dílo sochařky Evy Kmentové tvoří oblouk od figurativního modernismu až po polohu souznící se světovými projevy neoavantgardního umění. Autorka se opakovaně vracela k otisku nebo odlitku těla či tělesného fragmentu, čímž se přiřadila ke světové vlně nového realismu. Intenzivně se věnovala kresbě, která představuje samostatnou linii její tvorby. Některé její práce hraničily s osobitou podobou konceptuálního, procesuálního či performančního umění.

Výstava je ve všech prostorech Domu umění. V Galerii Jaroslava Krále v přízemí naleznou návštěvníci „informační centrum“, jakýsi prostorový katalog, který vytvořily autorky grafického stylu výstavy Terezie Štindlová a Barbora Růžičková.

Jsou zde shromážděny výkladové texty a dokumenty k jednotlivým aspektům života a díla Evy Kmentové: chronologie jejího života, archivní fotografie, dokumentace nedochovaných děl, skicáky, kresby, zápisky, videa či ukázka práce Evy Kmentové pro architekturu, širší veřejnosti dosud neznámá realizace z bývalých

Závěsná plastika dodnes již neexistujících Oděvních závodů v Prostějově, 1968,osinkocement, kov, soukr.sbírka
Závěsná plastika dodnes již neexistujících Oděvních závodů v Prostějově, 1968, osinkocement, kov, soukr.sbírka

Oděvních závodů Prostějov. Horní výstavní prostory naopak texty příliš zatíženy nejsou. Jejich struktura nespočívá v chronologičnosti nebo formální příbuznosti, ale sochy a kresby Evy Kmentové zde budou vytvářet volné asociativní celky. Dají divákům možnost navázat bezprostřední vztah s jednotlivými díly, vytvořit si mezi nimi vlastní cesty a osobní návaznosti.

Výstavu doprovodí dvě publikace. Vedle čtyřicetistránkové brožury Domu umění o dílech zastoupených na výstavě vyjde v nakladatelství Host kniha, v níž Tomáš Pospiszyl rozebírá místo Evy Kmentové v oficiálním uměleckém životě socialistického Československa. Kapitola Zuzany Jakalové se pak zaměřuje na to, jak život a práci Evy Kmentové ovlivnila její nemoc a jak tyto poznatky můžeme využít při interpretaci jejího díla. Kniha přinese fotografie z instalace výstavy a řadu dosud nepublikovaných fotografií kreseb a skic z pozůstalosti umělkyně.

Z expozice
Z expozice
Z expozice
Z expozice

Součástí doprovodného programu bude 3. a 4. listopadu 2023 mezinárodní konference, jež se pokusí porovnat dílo Evy Kmentové s tvorbou světových tvůrkyň stejné generace. Doprovodný program dále nabídne například novou edukační procházku, vznikající ve spolupráci s Brněnským architektonickým manuálem, po stopách nejen Evy Kmentové, ale i dalších architektek a sochařek, jejichž díla lze vidět v brněnském městském prostoru. Vstupné  bude pro návštěvníky u příležitosti státních svátků 28. září a 28. října dobrovolné. Výstavu je možné navštívit do 19. listopadu.

S použitím TZ Domu umění města Brna zpracoval Petr Ondrášek

Foto mimo autorsky označených © Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Slovenské hudební hvězdy míří na festival Mezi ploty

Jaroslav Hauer

Na Trojském zámku tento víkend probíhá festival jídla FOODPARADE

Aleš Fritscher

Legendární Kamil Jasmín se koncertem v Malostranské besedě vrací na hudební scénu.

Šebík