Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Pozvánky na akce Výtvarné umění Praha

Svatá Ludmila – žena na rozhraní věků

Světice i kněžna, která žila ve velmi dynamické době. Tak ukazuje svatou Ludmilu další, po dlouhé době veřejnosti otevřená výstava Akademie věd ČR. Expozice přibližuje osobnost babičky knížete Václava, ale i přelomovou dobu, v níž žila, mimo jiné prostřednictvím repliky jejího kamenného náhrobku nebo tkaniny s vyšitým křížkem. Výstava je ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze do konce července 2021.

Sv.Ludmila
sv.Ludmila- pomník sv. Václava

Svatá Ludmila je jednou z významných historických postav a první konkrétně známou ženou českých dějin, od jejího zavraždění uplyne v letošním roce 1100 let. V průběhu historie se její role a postavení měnily – a na tyto různé pohledy se výstava zaměřuje. Svatá Ludmila je totiž vskutku ženou na rozhraní věků.

„Tato přemyslovská kněžna je spojena s prvními kroky země k ranému středověkému státu, k christianizaci jeho obyvatelstva a také je spjata s mnoha symbolickými body a momenty české kultury a historie,“ vysvětluje jeden z autorů výstavy Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR.

vystavaŽivot a působení sv. Ludmily úzce souvisí se vznikem českého raně středověkého státu. Ludmila se stala manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Roku 882 na Moravě oba přijali křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. V roce 921 Ludmilu zavraždili družiníci její snachy Drahomíry. Stalo se tak na hradišti Tetín a podle Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím závojem, aby nedosáhla svatosti při prolití vlastní krve.

Ludmila jako manželka Bořivoje I. je první historicky doloženou Přemyslovnou, žila na přelomu 9. a 10. století, tedy v dobách, kdy se mocensky a politicky střetával Západ s Východem, kdy si Evropou razilo cestu křesťanství a kdy se vytvářely mocenské struktury, které Evropu dodnes charakterizují.

Sv. LudmilaVýstava se zaměřuje na témata jako zrození světice v 10. až 12. století, kult Ludmiliny osobnosti v době Karla IV., její obliba v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení svaté Ludmily v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti. Osobností svaté Ludmily – významné historické postavy a posléze zemské světice – se zabývá řada společenskovědních a přírodovědných disciplín v dlouhém časovém horizontu od raného středověku do současnosti. Výhodné prostorové uspořádání výstavy chválí ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík: „Je příjemné, že na relativně malém prostoru a za krátkou dobu návštěvník získá obrázek o životě svaté Ludmily a jejím odkazu. Stojí za to přijít a vidět věci, které takto pohromadě jinde asi neuvidí.“

Zobrazení sv. Ludmily 

Sv. Ludmila je zobrazována v dlouhém šatu s hlavou pokrytou závojem, případně knížecí čapkou. Jejím hlavním atributem je stočený závoj nebo šál kolem krku, případně provaz, který drží v ruce. Ojediněle má v ruce misku s hrozny nebo staroboleslavské paladium. Často bývá zobrazována spolu s malým sv. Václavem, kterého vyučuje. Kněžna sv. Ludmila patří ke klíčovým osobnostem českých dějin. Byla první českou panovnicí, první českou pokřtěnou ženou, první českou světicí.  Její život byl v minulosti inspirací i pro výtvarné umění.

Přes tisíc let v „jedné místnosti“

„Zajímavý a zároveň náročný byl pokus o připomenutí alespoň hlavních historických, kulturních a náboženských souvislostí, v nichž kněžna Ludmila figuruje, a to na poměrně malém výstavním prostoru,“ vzpomíná Petr Sommer. „Pokusili jsme se o to odkazy na co nejširší spektrum pramenných výpovědí, které hovoří o kněžně Ludmile, o její době a o oněch jedenácti stech let.“

Návštěvníci tak mohou nahlédnout do přelomové doby Ludmilina život díky různorodým exponátům z předních tuzemských institucí: nechybí liturgické roucho (rocheta), obrazy, pohřební předměty nebo prvky z kaple v bazilice sv. Jiří, která byla zasvěcena právě Ludmile. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků.  „Mimořádným předmětem je například karolínský mešní kalich. Pochází ze souboru nálezů z takzvaného kolínského knížecího hrobu z doby po polovině devátého století,“ přibližuje Petr Sommer a dodává: „Výmluvné je také svědectví dvou mečů z devátého století. Jeden je originál z Levého Hradce, druhý je předvedený v dokonalé kovářské rekonstrukci a pochází z Mikulčic. Jsou to nástroje, o nichž náš významný historik Dušan Třeštík říkával, že jimi vznikala středověká křesťanská Evropa.“

Mezioborová spolupráce pro komplexní obraz minulosti

Sv. LudmilaNa přípravě výstavy se podílela celá řada předních českých odborníků působících v různých oblastech výzkumu, kteří osobnost svaté Ludmily a její dobu programově představují a hodnotí prizmatem interdisciplinárního přístupu. „Velmi zajímavé bylo spojit k tomuto úkolu síly společenskovědních pracovišť Akademie věd a řady mimoakademických pracovišť. Chtěli jsme totiž veřejnosti předložit co nejaktuálnější výzkumné výsledky ludmilského tématu zcela v souladu s principy programu Strategie AV21, v rámci, něhož byla výstava připravena,“ říká Petr Sommer. „Vedle archeologů, historiků nebo uměnovědců se na přípravě výstavy podíleli také přírodovědci z Národního muzea v Praze, což dokládá potřebnou mezioborovou spolupráci mezi humanitními a přírodovědnými obory.

BUSAT SV.Ludmila
busta Sv. Ludmila

Výstava svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků je k vidění v hlavní budově Akademie věd na Národní 3 v Praze od 20. května do 30. července 2021 ve všední dny mezi 10:00 a 18:00. Vzhledem k aktuálním opatřením musí mít návštěvníci nasazený respirátor a udržovat rozestupy. Před vstupem do galerie bude k dispozici dezinfekce a ve výstavním sále smí být maximálně deset lidí najednou. Vstup je zdarma. Záštitu a hlavní pořadatelský podíl na přípravě výstavy i doprovodné publikace převzal Archeologický ústav AV ČR v Praze, který na projektu spolupracoval s dalšími pracovišti Akademie věd (Filosofickým, Historickým nebo Slovanským ústavem) a institucemi paměťového charakteru. Součástí výstavy bude také stejnojmenná výpravná publikace, která vznikla ve spolupráci Archeologického ústavu v Praze a Nakladatelství Lidové noviny.

pohled do výstavypohled do výstavyFrantišek Tkadlík Sv. Václav a sv. Ludmila při mši

Jaromír a Věra Hamplovi                                 Foto: Archiv AV ČR

 

 

Podobné příspěvky

RECENZE: Dokonalý cizinec

Afri

Taneční choreografové budou čerpat inspiraci v Praze na rezidenci pod vedením mezinárodních koučů

Šebík

Speedway Grand Prix opět v Praze

Afri