Galerie umění Karlovy připravila výstavu pod názvem “Quo vadis homine“ Malířská cesta Alfreda Justitze (1879–1934). Alfréd Justitz byl český malíř, grafik, ilustrátor, kynolog a představitel zakladatelské generace českého moderního malířství.

Alfréd Justitz se narodil v Nové Cerekvi u Pelhřimova v rodině lékaře jako jeden ze tří jeho synů. První kontakt s malířstvím zažil v Jihlavě, kde se setkal s malířem Romanem Havelkou a jeho práce mu učarovala. Cestu za uměním začal studiem architektury na České vysoké škole technické v Praze u profesora Jana Kotěry, pak přešel na pražskou akademii k profesorům Pirnerovi a Thielemu. V malířském umění si zdokonaloval v  německém Karlsruhe u profesora Ludwiga Schmid-Reutteho a v Berlíně u Wilhelma Trübnera. Roku 1910 odešel do Paříže, kde jej okouzlila díla Cézanna, Derainova, Daumiérova a dalších velikánů. V roce 1928 vstoupil do SVU Mánes, vystavoval se skupinou Tvrdošíjných.

Byl také významným grafikem a ilustrátorem. Jeho ilustrace zdobí například román V. Huga Chrám Matky Boží v Paříži vydaný roku 1927. Mnoho galerií uchovává i jeho plakátovou tvorbu. Justitz byl rovněž aktivním svobodným zednářem, členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Zemřel v únoru 1934 po téměř ročním onemocnění v Bratislavě. Poslední rozloučení se konalo v Brně. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která nesnesla osamění a rok po manželovi zvolila dobrovolnou smrt.

Od poslední soubornější výstavy Alfreda Justitze, jednoho ze zakladatelské generace českého moderního umění, uplynulo více jak dvacet let. Po zásluze již byla oceněna autorova role v tehdejším česko-německém kulturním životě (vedle Otto Gutfreunda to byl právě Justitz, kdo se v okruhu židovských umělců pocházejících z Čech nejvíce angažoval na domácí umělecké scéně) a tato uměleckohistorická pozornost se promítla také do situace na trhu s uměním: autorovy obrazy zažily prudký finanční vzestup a zařadily se k nejvyhledávanějším sběratelským položkám. Aktuální výstava si klade za cíl opětovně nalézt odpověď na otázku, jaký malíř Alfred Justitz skutečně byl, jak dokázal propojit podněty německého i francouzského postimpresionistického malířství s vlastním tvůrčím cítěním a co ho finálně přivedlo k tomu, že na přelomu dvacátých a třicátých let dospěl k velmi svobodnému laborování s kubismem i moderním klasicismem.

Současná výstava předstabuje reprezentativní výběr prací z mnoha galerijních i soukromých sbírek vykresluje mimořádně ryzí a noblesní uměleckou tvář Alfreda Justitze.

Kurátorkou výstavy je Rea Michalová. Výstavu v Karlových Varech můžete navštívit do 5.listopadu.

S použitím textu GVU Karlovy Vary zpracoval Petr Ondrášek

Foto © Petr Ondrášek