Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Kultura Výtvarné umění Praha

V MUSEU KAMPA VYSTAVUJE EDUARD OVČÁČEK

Eduard Ovčáček: Z expozice

Museum Kampa uvádí výstavu s názvem GROTESKA (70. – 90. léta), na které představuje pozoruhodný okruh tvorby mnohostranného umělce, Eduarda Ovčáčka. 

Tvorba Eduarda Ovčáčka je od počátku vymezená zájmem o dva tematické okruhy – vizuální a básnickou reflexi písma a znaků, pro niž se ustálil název lettrismus, a o možnosti výtvarné interpretace lidské figury.

Otec Ubu ještě králem,1980,akryl,plátno, Museum Kampa
Otec Ubu ještě králem,1980,akryl,plátno, Museum Kampa
Strašidlo na Hradě,1981,Koláž,kresba,akryl,plátno, Museum Kampa
Strašidlo na Hradě,1981,Koláž,kresba,akryl,plátno, Museum Kampa

Obě motivické linie rozvíjené v celé škále výtvarných médií – od grafiky, malby, kresby a koláže, přes fotografii a fotografiku až po sochu a instalaci – se vzájemně prolínají a vypovídají o mnohostrannosti a invenčnosti Ovčáčkovy osobnosti a o jeho bytostném zájmu o technologický i výtvarný experiment.

Zajímavý a doposud ne příliš často vystavovaný okruh Ovčáčkovy tvorby představují obrazy a kresby, v nichž se ve figurálním tématu prosazuje prvek grotesky. K výrazným příkladům se řadí obrazy a asambláže vytvořené v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let, do nichž umělec promítl šeď a absurditu reality, zvrácenost nomenklatury, tupost a prázdnotu veřejných projevů. K typickým příkladům patří obrazy Strašidlo na hradě (1981) nebo Dva na tribuně (1979) ze sbírek Musea Kampa, v nichž umělec s využitím citací národních symbolů vyjádřil bizarnost a marast tehdejší doby.

Ovčáčkův specifický jazyk humoru a nadsázky, mnohdy opředený notou tragikomiky, sarkasmu a bodavého veselí, ovšem necílí pouze na pohlaváry tehdejších režimů a na klíčové momenty temné éry československých dějin, ale zrcadlí i běžné mezilidské vztahy a poměry, a to nejenom v tíživých časech normalizace a komunistického režimu, ale i v dobách překotně nabyté svobody v počátcích devadesátých let.

Výtvarné působení „smutně veselých“ děl Ovčáček umocňoval jemu příznačnými experimentátorskými přístupy. Vedle malby akrylem rozvíjel metodu asamblážování různých textilií, vrstvení hmoty z ručně mletého papíru, propalování, rytí a otiskování.

Poetický rýč,1993,dřevo,kov,soukr.sbírka
Poetický rýč,1993,dřevo,kov,soukr.sbírka
Hlava s mříží,1972,dřevo,soukr.sbírka
Hlava s mříží,1972,dřevo,soukr.sbírka
Adam a Eva, 1985,akryl,plátno,soukr.sbírka
Adam a Eva, 1985,akryl,plátno,soukr.sbírka

U kreseb se neostýchal využít surovou estetiku asfaltových skvrn. Svým liberálním nakládáním s výtvarnými technikami a svébytnou stylizací tvarů lidského těla, v jejímž rámci se vracel až k pradávným archetypům a antropomorfnímu tvarosloví primitivního umění, Ovčáček uchopil osud člověka druhé poloviny 20. století nejen v dobových společensko-politických souvislostech, ale také v nejširším kontextu duchovní, historické a kulturní tradice.

Všestranný umělec Eduard Ovčáček minulé pondělí 5.12. ve věku 89 let svoji pozemskou pouť ukončil. Ať je současná výstava připomínkou na jeho tvorbu.

Výstavu můžete v Museu Kampa shlédnout do 8.ledna.

Zpracoval s použitím TZ Musea Kampa Petr Ondrášek

Fotografie © Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Poletíme? a Mucha odstartují koncertní léto na Střeleckém ostrově.

Šebík

Ze zpěváků se stane divá zvěř!

Jaroslav Hauer

Vítěze Zlatého lva z festivalu v Benátkách, venezuelsko-mexické drama DESDE ALLÁ, uvidíte příští rok na Be2Can 2016 .

Afri