Výstavní síň Masné krámy se na několik měsíců proměnila v salon umění z konce 19. století. Výstava Epocha salonů s podnázvem České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914 patří k nejrozsáhlejším prezentacím českého i zahraničního umění v Západočeské galerii v Plzni.
Náročná instalace podle vzoru pařížských Salonů dává návštěvníkům možnost vidět díla významných autorů v širším kulturním kontextu. Autoři výstavy Roman Musil a Aleš Filip se tímto tématem zabývají již mnoho let a z jejich badatelského výzkumu vzešla také stejnojmenná publikace, která získala ocenění v soutěži Gloria musaealis jako Muzejní publikace roku 2021. Výstava obsahuje přes 140 děl, přičemž nejvíce zastoupená jsou malířská díla, ale je zde k vidění i několik soch, kreseb a grafik. Záštitu nad výstavou převzal ministr kultury Martin Baxa a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Salonní umění patří doposud k málo známým a nedostatečně zkoumaným tématům českého výtvarného umění. Jeho základnu tvořily především výroční výstavy Krasoumné jednoty v Praze. Tyto prezentace nabízely návštěvníkům seznámení s aktuální výtvarnou scénou domácího i zahraničního prostředí včetně širšího kulturního kontextu. Na výstavách bylo žádoucí co nejširší žánrové spektrum, vystavovala se díla od historické a náboženské tematiky přes zátiší, portréty a krajinomalby až po díla mravoličného a anekdotického žánru.
Ač převažoval střední proud dobové produkce mezi akademismem a modernou, nechyběla na nich ani vyhraněná díla progresivních uměleckých směrů – realismu, naturalismu, symbolismu, secese a dalších.
Výstavy instalované ve výstavních síních na Žofíně a v Rudolfinu se od počátku těšily velkému zájmu publika a měly značný vliv na rozvoj výtvarné kritiky a obchodování s uměním. Klíčová byla především umělecká výměna mezi Prahou, Vídní, Mnichovem a Paříží.
Výstava Epocha salonů představuje české salonní umění v jeho evropském rozměru, jak to mezi léty 1870–1914 bývalo běžnou praxí na tehdejších salonech, se snahou prezentovat i díla největších hvězd evropského salonního umění. Ze zahraničních výtvarníků jsou zastoupeni např. Jean-Léon Gérôme, Hans Makart, Jan Alojzy Matejko, Giovanni Segantini, Walter Crane, Frans Courtens a další.
Architektonického řešení výstavy se ujal Jaroslav Bárta, který připravil barevně jednotné prostředí, jež dává vyniknout dílům a zároveň evokuje salon. Část expozice je koncipována jako měšťanský pokoj pro uvítání hostů, který se označoval stejným pojmenováním. Výstava je členěna do několika tematických oddílů (Ohromná podívaná, Sugesce příběhů, Momentky ze života, Básně a písně a Doma v salonu), které přibližují různé žánry děl a zprostředkují orientaci v tématu i v expozici. Nevšední zážitek umocňuje koncentrovaná instalace ‚rám na rám‘, což je typické uspořádání salonních výstav na přelomu 19 století. Výstava je ve výstavní síni Západočeské galerie v Plzni Masné krámy k vidění do 5. března 2023.
K výstavě byla vydána obsáhlá publikace Epocha salonů České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914. Autory textů jsou Roman Musil a Aleš Filip, graficky knihu zpracoval Jiří Mičkal. Obálku navrhl Matěj Bárta. Publikaci vydala Galerie a nakladatelství Stará pošta ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni.
Aktuální programy k výstavě naleznete na: http://www.zpc-galerie.cz/cs/aktualni-programy.
Zpracoval Petr Ondrášek za použití TZ ZČG Plzeň
Fotografie © Petr Ondrášek
