K letošní stejnojmenné výstavě vydala Galerie Klatovy / Klenová monografii našeho významného umělce Jana Hendrycha, sochaře, malíře, grafika, restaurátora, medailéra, a emeritního profesora Akademie výtvarného umění v Praze, který se letos dožívá 85 let.
Autoři Petr Krátký a Ilona Víchová mapují na 320 stranách česko-anglického textu a 190 reprodukcích životní dílo Jana Hendrycha. Text publikace rozdělili do třech oddílů.
V prvém díle představují jednotlivá období tvorby umělce.
Jan Hendrych patří k umělecké generaci, která svůj výtvarný názor formovala v tíživém klimatu propagandistických padesátých let a velkou část svého života tvořila v nehostinných dobách normalizace a komunistického režimu.
Není divu, že tito umělci hledali pevné body v meziválečné avantgardě a navazovali zpřetrhané souvislosti nejen s myšlenkami zakladatelů moderny, ale i s odkazy více než tisícileté evropské kultury. Respekt k minulosti přinášel Hendrychovi podněty nejen pro sochařské úvahy, ale podněcoval i zájem o restaurování sochařských památek, zejména barokních. V dobách politických represí, kdy představitelé neoficiálního výtvarného proudu tvořili bez možnosti veřejné prezentace, stejně jako bez příležitosti pedagogicky působit, se Jan Hendrych intenzivně věnoval restaurátorské praxi. Ovšem restaurování pro něj neznamenalo jen zdroj obživy, ale především cennou zkušenost, z níž paralelně čerpal poznatky pro své dílo.
V okruhu generačních souputníků, kam patřili zejména Jan Koblasa, Aleš Veselý nebo Karel Nepraš, představuje Jan Hendrych osobitou polohu figurálního sochařství, vystavěnou na modernistické tradici a výrazovém a technologickém experimentu. Zájem o figuru a navození nového vztahu skutečnosti a člověka, který se v evropském kontextu označuje jako nová figurace, byl Janu Hendrychovi přirozeně blízký a svojí tvorbou se do tohoto proudu také řadí. Ovšem samotná lidská figura či portrét nejsou hlavním cílem Hendrychova sochařského sdělení. Umělec ji vnímá jako prostředníka pro vyjádření životní situace člověka a stavu jeho mysli v konkrétním okamžiku. Je pro něj symbolem lidské mytologie, přičemž všedním úkonům z každodenního života dodává závažnost a soustředění.
Ilona Víchová shrnuje informaci ve slovu editorky: „ … Důraz na tradici, duchovní a etické principy byly v Hendrychově ateliéru vždy utužovány. V dobách příznivých i v časech (politicko-společenského) marastu. A nejinak je tomu i dnes, kdy přeskupení hodnot, ztráta respektu k druhému, přírodě i zvířatům nebezpečně znejistily svět.“
V druhém díle jsou publikované statě dalších autorů k okruhům umělcovy činnosti. Mosty a brány od Josefa Kroutvora, O figuře od Václava Erbena a od Ivy Mladičové rozhovor s Janem Hendrychem a stať V krajině. Závěr druhé části tvoří vzpomínání k letošnímu jubileu od Jana Placáka.
Třetí oddíl monografie od Petra Krátkého obsahuje přehledy a fotografickou dokumentaci realizací ve veřejném prostoru, symposia, kterých se Jan Hendrych sochařsky účastnil, soupis autorských a kolektivních výstav a zastoupení ve sbírkách. Následuje bibliografie a biografie umělce se soupisem získaných cen za uměleckou tvorbu.
Graficky pěkně upravenou publikaci od Anežky Hrubé Ciglerové můžete za základní cenu objednat na:
https://www.gkk.cz/cs/eshop/detail/?jan-hendrych-156
Foto nad textem: Monografie Jan Hendrych
Zpracoval Petr Ondrášek
Foto © Petr Ondrášek
