Galerie moderního umění v Hradci Králové otevřela dvě nové výstavy. V prostoru Černé kostky je představen výběr z tvorby Michaely Vélové Maupicové. V expozici uvidíte mimo jiné video práce, které byly doposud veřejnosti představeny jen okrajově. V prostoru Bílé kostky uvidíte tvorbu královéhradeckého rodáka a signatáře Charty 77 Jana Šafránka, jenž ve svých malbách mnohofigurálních kompozic rozvíjí série nesouvisejících mikropříběhů.
První z otevíraných výstav představí tvorbu pohyblivého obrazu a kresby multimediální umělkyně Michaely Vélové Maupicové.
Michaela Vélová Maupicová (1982–2018) absolvovala v roce 2001 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově a byla přijata do ateliéru prof. Jitky Svobodové na Akademii výtvarných umění v Praze. Své umělecké studium zakončila v roce 2008 v ateliéru intermediální tvorby prof. Milana Knížáka. O rok později se stala finalistkou Ceny 333 Národní galerie v Praze a v mezinárodní soutěži Kunstpreis 2009 berlínské nadace Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst získala cenu pro mladé umělce.
Její práce byly dříve prezentovány v Národní galerii Praha, v pražském Topičově salonu či v kutnohorském GASKu. Stěžejním dílem královéhradecké výstavy bude video Kry (2007), které je záznamem performativní instalace v krajině(dokumentace akce), kde na vodní hladině plují dva záhadné duté bílé objekty – úkryty, z jejichž útrob se ozývají neidentifikovatelné, zdánlivě zvířecí zvuky.
„Absurdita situace nastolené ve videu Kry je navíc umocněna názvem, který vyvolává lehký údiv nad smyslem výskytu ledových ker uprostřed léta na hladině českého rybníka.“ dodává kurátorka Jitka Hlaváčková.
Druhá výstava Jana Šafránka s názvem Kavárna Kubišta návštěvníkům prezentuje průřez tvorbou tohoto malíře a světoběžníka, který svou fascinaci viděným světem s jeho nonsensovou poezií přetavil do nezaměnitelné malířské oslavy společnosti lidí. Už název výstavy odkazuje na podobný námět v díle Bohumila Kubišty, který je vystaven v úvodu výstavy. Návštěvníkům jsou představena díla jednotlivých dekád, které jsou dále doplněny rozsáhlým souborem kreseb na nichž lze sledovat postupnou krystalizaci autorovy obrazové poetiky.
První malířské pokusy jsou u Šafránka spojeny s vytvářením drobných variací modernistických krajin a kopiemi slavných portrétních obrazů se silným psychologickým akcentem. Již velmi záhy však svou pozornost zaměřil na zobrazování nereálně reálných situací – žánrovým výjevům plným svérázných postav rodících se z autorovy fantazie živené podivnou realitou divadelních, tanečních a hospodských společností. Autor následně z jednotlivých nalezených typů sestavuje novodobou burleskní frašku.
„Šafránkova plátna navazují na řadu předchůdců – od malířů italské renesance, kteří zachycovali nejrůznější slavnosti, biblické příběhy a filozofické disputace v reáliích své doby, přes staré holandské mistry, s nimiž ho spojuje smysl pro grotesknost lidského počínání, dále žánrovou malbu 18. a 19. století, společenskou satiru a karikaturu 1. poloviny 20. století až po americký regionalismus a evropský civilismus meziválečného období,“ vysvětluje kurátorka výstavy Petra Příkazská.
Jan Šafránek se narodil v Hradci Králové, kde působil do roku 1974. Pro Bio Central (původně Kino Jas) dříve ručně maloval sedmimetrové poutače, které byly instalovány ve veřejném prostoru. Šafránek posléze odešel do Prahy, kde se stal součástí disentu a podepsal Chartu 77. V té době zrealizoval několik neoficiálních bytových výstav. V roce 1979 byl donucen emigrovat do Rakouska, kde studoval Akademii užitého umění ve Vídni (Universität für angewandte Kunst Wien). Následně se usadil v Austrálii a postupně procestoval Nový Zéland, USA, Mexiko, státy Jižní Ameriky a Tichomoří. Od roku 1990 střídavě pobývá v České republice a Rakousku.
Výstavy budou přístupny do 11.června.
Doprovodné programy naleznete na https://www.ghmp.cz/doprovodne-programy/
Zpracoval s použitím TZ Petr Ondrášek
Fotografie © Petr Ondrášek
