Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Výtvarné umění Praha

Dvě výstavy fotografů inspirovaných sochařkou Hanou Wichterlovou (1903–1990)

Jiří Thýn - Expozice výstavy

První výstavu představuje Galerie havního města Prahy v Domě fotografie pod názvem Jiří Thýn: Mlčení, torzo, přítomnost.

Jiří Thýn, expozice
Jiří Thýn, expozice
Jiří Thýn, prostorová morfologie
Jiří Thýn, prostorová morfologie

Jiří Thýn narozený r.1977 vystudoval UMPRUM (Ateliér fotografie, prof. Pavel Štecha) a také absolvoval stáž na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II / škola Vladimíra Skrepla). Má za sebou několik zahraničních stipendijních programů, například pobyt v Ateliéru fotografie na TAIK University v Helsinkách, PROGR v Bernu nebo FONCA v Mexico City. Svou fotografickou tvorbu často propojuje s instalací, malbou, textem a videem. Zabývá se jak samotným médiem fotografie a jeho přesahy, tak dalšími tématy jako je prostor a kompozice a tradiční fotografické postupy propojuje se současným post-konceptuálním přístupem. Tematizuje a zkoumá i různé fotografické techniky, například fotogramy. Působil jako vedoucí Ateliéru postkonceptuální fotografie na pražské FAMU, nyní vyučuje na Scholastice v Praze a na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je zastupován galerií hunt kastner v Praze.

A-Jiří Thýn, prostorová morfologie (zdrojH. Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021
A-Jiří Thýn, prostorová morfologie (zdrojH. Wichterlová, Portrét Vincence Makovského, 1928), 2021
Jiří Thýn, prostorová morfologie (zdrojH. Wichterlová, Pupen, 1932), 2021
Jiří Thýn, prostorová morfologie (zdrojH. Wichterlová, Pupen, 1932), 2021

Autora inspirovala jednoduchá forma, organičnost, dynamika a vnitřní integrita čtyř soch Hany Wichterlové – Portrét Vincence Makovského (1928), Kompozice (1929–1930), Pupen (1932) a Pecka (1964). Jsou Thýnovi zdrojem pro jeho multiexpozice a fotogramy.

 „S fotogramy jsem začal pracovat v době, kdy jsem prožíval skepsi z inflace fotografických obrazů. V té době jsem neměl chuť a ani mnoho důvodů fotit. Řešil jsem to tím, že jsem začal budovat svůj vztah k fotografii od úplného začátku. Hledal jsem nové vyjadřovací možnosti a začal jsem experimentovat s fotogramy. Přišel jsem na techniku práce s osvitem fotografického papíru, umožňuje mi používat světlo v podstatě jako tužku,“ říká autor a pokračuje: „Podstatný je pro mě právě její symbolický podtext. Pro vznik fotografického obrazu je zásadní vztah světla a času, který by měl být v harmonii.“

K výstavě vyjde česko-anglická publikace. Informace o doprovodných programech naleznete na https://www.ghmp.cz/doprovodne-programy/. Výstavu je možné navštívit do 3.října

Druhou výstavu naleznete v Ateliéru Josefa Sudka pod názvem Wichterlová – Sudek / Na návštěvě  s podtitulem Přátelský dialog originálů plastik sochařky Hany Wichterlové s fotografiemi Josefa Sudka

Josef Sudek
Josef Sudek

Avantgardní sochařka Hana Wichterlová (1903–1990) obývala zahradní ateliér pod úpatím Petřína na adrese Újezd 29. Jejím sousedem, i když přes tramvajové koleje, byl Josef Sudek se svým fotografickým ateliérem a adresou Újezd 30. Oba újezdské ateliéry srůstají s přírodou stejně jako jejich bývalí samotářští majitelé, kteří našli společné souznění. Hana Wichterlová se se Sudkem seznámila v roce 1930 po svém návratu do Prahy z pětiletého studijního pobytu v Paříži. Josef Sudek poprvé fotografoval autorčinu sochu Kompozice/Pomeranč (1929–1930) pro členskou výstavu v Mánesu a potom ji už pravidelně navštěvoval v zahradním ateliéru, kde s výjimkou šesti válečných let pobývala v letech 1935 až do své smrti v roce 1990. Zahrada Hany Wichterlové se stala Sudkovým oblíbeným námětem pro kontinuální cyklus Zahrádka paní sochařové (1953–1966). Často se sem vracel. Sudek dokázal pro Hanu Wichterlovou fotografoval na zakázku všechny fáze sochařského procesu – od prvních modelů z hlíny, přes sádrové odlitky až po finální sochy tvarově splývající se zahradou.

 

Josef Sudek Zahrádka paní sochařové
Josef Sudek Zahrádka paní sochařové
Josef Sudek Zahrádka paní sochařové
Josef Sudek Zahrádka paní sochařové

Dnešní výstava v ateliéru Josefa Sudka najdeme v dialogu originály plastik sochařky Wichterlové, společně s fotografiemi ze Sudkova archivu vytvořené za účelem reprodukcí pro katalogy a časopisy. Tato zakázková práce je doplněna o fotografie z vlastního Sudkova uměleckého cyklu, v němž poetická zahradní zátiší místy přecházející do surrealisticky komponované hry soch a nalezených předmětů.

 

Expozice
Expozice
Expozice
Expozice

Ministerstvo kultury v roce 2018 ateliér Hany Wichterlové prohlásilo kulturní památkou a v říjnu 2019 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Prahou 1 a Hlavním městem Prahou k rekonstrukci chátrajícího ateliéru. Ateliér by měla provozovat a odborně spravovat Galerie hl. m. Prahy a rodina sochařky přislíbila darovat vybavení ateliéru a vybraná umělecká díla.

Výstavu je možné navštívit do 28.srpna.

Informace k výstavě naleznete na: https://www.atelierjosefasudka.cz/cs/vystava/wichterlova-sudek-na-navsteve

Foto nad textem: Expozice výstavy Jiřího Thýna

S použitím TZ a informačního textu  zpracoval Petr Ondrášek

Foto © Petr Ondrášek

Podobné příspěvky

Úžasný nástěnný kalendář Miluju Prahu 2021

Redakce

Fotograf Zdeněk Lhoták vystavuje v pražské galerii Černá Labuť

Redakce

JAKUB JANOVSKÝ: Kolotoč

Redakce