Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Výtvarné umění Praha

FALZA? FALZA! Výstava Národní Galerie Praha

Ve Šternberském paláci na Hradčanech otevřela Národní galerie Praha (NGP) 19. listopadu novou výstavu s názvem Falza? Falza!, která představuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Návštěvníci je mohou porovnat s originály, dozvědět se více o metodách jejich odhalování, a dokonce si sami zahrát na detektivy.

Falza uměleckých děl, vznikající od nepaměti, jsou dodnes noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava představuje napodobeniny středověkých obrazů a soch, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a prvních dekád 20. století.

Výstava vedle sebe nevšedním způsobem staví falzifikáty a původní umělecká díla. „Právě přímá konfrontace originálu a padělku nabízí mimořádnou příležitost se na tyto práce zadívat a zaměřit se na mnohdy subtilní a na první pohled nenápadné rozdíly mezi nimi. Věřím, že jednoznačně vynikne primární kurátorský koncept a jedinečnost artefaktu, což jsou hodnoty, na kterých stojí prezentace výtvarného umění ve všech expozicích Národní galerie Praha,“ řekla generální ředitelka NGP Alicja Knast.

falzum 20.st. starý něm. mistr 1537 NGP-z Schubertovy sbírky

Do sbírek NGP se padělky dostaly za nejrůznějších okolností, například jako poválečné konfiskáty. Mnohdy však byly galerií přímo zakoupeny v dobré víře, že se jedná o originály. To je případ dvou kreseb, které NGP před lety získala jakožto Kupkovy studie k obrazům Amorfa. Dvoubarevná fuga a Čáry, plochy, hloubka. Výstava dále připomíná práce napodobující mimoevropská umělecká díla, například čínské tušové malby, a prezentuje několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce Hana van Meegerena po celém světě.

 „Výstava pátrá i po důvodech vzniku falzifikátů. Často jimi byly nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s dobrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ. Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum,“ vysvětlila kurátorka výstavy Olga Kotková ze Sbírky starého umění NGP.

Raffael Santi – kopie z 19. stol Panna Marie s dítětem, NGP

Pracovní metody historika umění při zkoumání díla sestávají z 5 kroků. Po zevrubné prohlídce díla ze všech stran následuje studium dokumentace a literatury. Je nutná zkušenost, následuje spolupráce s restaurátorem a chemikem. Závěr tvoří vyhodnocení. Výstava srozumitelnou formou vysvětluje metody současného forenzního zkoumání, do kterého je zapojen celý tým odborníků NGP působících ve sbírkách, restaurátorském ateliéru, chemické laboratoři či archivu. Ve složitějších případech pak galerie spolupracuje s renomovanými specialisty z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR či s Kriminalistickým ústavem Policie ČR. „Výstava představuje i současnou metodologii detekce falz, založenou na mezioborové spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Průzkum je tak postaven na opticko-fyzikálních metodách, jako je užití mikroskopu, rentgenu a infračervené kamery, dále na laboratorních metodách specifikujících použité malířské materiály, jako jsou pigmenty a pojiva, a na uměleckohistorické analýze,“ zmiňuje vedoucí restaurátorského oddělení Adam Pokorný.

Jihotyrolský sochař, kolem 1500 Falzum z 2pol.19. st.-(dřevo z 1.pol.15.st. )Sv. Hubert, NGP

Pokud návštěvníci nebudou stát o možnost hlouběji nahlédnout do výsledků vědeckého zkoumání, mohou zkusit odhalit falza sami. Ve vybraných případech zůstane určení pravosti děl na nich. Národní galerie spolupracuje s Kriminalistickým ústavem Policie ČR. Kriminalistický ústav letos uspořádal dvě konference o padělcích, kterých se zúčastnili zástupci 35 našich galerii. Spolupráce s NGP probíhá dlouhodobě. V současnosti se řeší s NGP dva projekty. V zahraničí to není obvyklé, třeba Louvre a další významné galerie se spolupráci brání. Zřejmě se obávají objevení falz. Cílem výstavy je zejména osvěta o falzifikátech.

 Prohlídka výstavy

Padělatelství uměleckých děl je fenoménem, který provází lidstvo od nepaměti. První zmínky o padělatelství se objevují již v době starého Egypta. Na výstavě je cca 100 obrazů, které jsou v 8 sálech rozděleny do čtyřech oddílů. V úvodu se seznámíte s tím, jak se liší originál od kopie či falza. Nejčastějším typem jsou kopie konkrétních děl. Dalším typem jsou stylové imitace. Kopie, na rozdíl od padělku, přiznává svůj status a nevzniká za účelem podvodu. Zhotovování kopií slouží již po řadu století jako nejefektivnější naučná pomůcka pro mladé umělce.

Ruský malíř, 19. století, Narození Bohorodičky, NGP

Ruskou ikonu zakoupila NGP v pražském starožitnictví v roce 1996 jako práci ze 17. st. Analýzou se zjistila že dílo obsahuje pruskou modř, ta se používá až po r. 1720.  Tak ikona byla prohlášena za falzum. Současný průzkum a umělecko historické zhodnocení tento závěr nepotvrdilo. Byla to imitace staršího slohu, a nebyla vytvořena jako falzum. V dalším sále je Podobizna vojevůdce Ambrogia Spinoly od Rubense z roku 1627, NGP a vedle jeho kopie z 19.stol., NGP. Původně se kopie pokládala za práci ze 17.st. Kurátorka Olga Kotková zjistila z archiválii-Inventáře Nostické sbírky z r. 1819, že tam kopie není zanesena. V té době neexistovala, je až z 19.st. Tato sekce výstavy se věnuje úzké hranici mezi starou kopii, novodobou kopii, imitací a falzem.  Falzum je záměrně ostaršeno a vydává se za originál. Falzem se stává v okamžiku, kdy ho podvodník uvede na trh. Ve 20.-30. letech minulého století byla velká poptávka po holandských krajinářích. Sběratelé ukládali peníze do umění. Pro srovnání je zde vystaven originál J. van Goyen: Bouře v přístavu 1648, NGP a vedle nápodoba, kterou v roce 1974 koupila NGP jako originál. V r. 2004 provedl prof. Klein z Hamburku dendrologickou analýzu a zjistil, že dřevěná podložka je z 19. stol. Zřejmě se jedná o imitaci, nejsou tam znaky podvodného ostaršení.

Albrecht Dürer imitace, Hans Hoffmann 1585-1592 Posmívání Kristu, NGP

Slavným sběratelem byl František Ferdinand d´Este.  Po svém italském strýci zdědil nejen přídomek d´Este, ale i obrovský majetek. Jeho sbírka raného italského malířství „italských primitivů“ je nejpočetnějším souborem dochovaným mimo území Itálie. Následník trůnu měl velkou slabost pro zobrazení sv. Jiřího. Vidíme zde 2 křídla oltáře se sv. Jiřím, falzum – benátský malíř 16. st., ve skutečnosti 19.st. Ferdinand d´Este kde neměl originál pořídil si imitaci. V tomto případě byl ale oklamán. Falzifikátor použil starou desku, na které byla sv. Rodina a přemaloval ji sv. Jiřím. Ferdinand d´Este byl vášnivým lovcem, jeho patronem byl sv. Hubert. Dalším dílem je soška sv. Huberta od jihotyrolského sochaře z r 1500. Radiouhlíkovou analýzou bylo zjištěno, že dřevo je staré. Podvodník zřejmě přeřezal starou sošku na sv. Huberta, jeho typ bot se nosil až v 19. st. Vedle sebe jsou 2 obrazy od Lucase Cranacha st. a mladšího. Pravděpodobně dostal Cranach ml. zakázku, aby namaloval přesnou kopii. Liší se v detailu, Eva v originálu je nahá, v kopii z luteránského období má fíkový list.

Imitace A. Dürera z r. 1592 od italského rytce Raimondiho, Dürer ho obvinil z padělání. Spor vyhrál s výsledkem, že Raimondi může kopírovat, ale nesmí dát na kopii značku AD.  Dva obrazy ze sbírky odsunutého Němce Augusta Schuberta jsou falza na první pohled. Podobizny muže od H. Memlinga a D. Boutse jsou z 20 st. Zdařilejším falzem je Podobizna muže od německého malíře 1537- ve skutečnosti z 20.st. Dalším falzem je obraz Mona Vanna nuda, patrně od J. van Cleve,1530 Museé Condé Chantilly. Je to obraz typické kurtizány, tváří se jako dílo Leonarda – postavení rukou stejné s Mona Lisou.

van Meegeren Učedníci z Emaus1937 Museum Boijmans Van Beuningen Rotterdam

Han van Meegeren se stal bezpochyby nejznámějším padělatelem 20. století a jeho ikonické falzum Cizoložnice před Kristem, jeden z vrcholů výstavy Falza? Falza!, kdysi oklamalo i Hermanna Göringa. Po válce našli američtí vojáci tento obraz v solném dole u Salzburgu. Začalo vyšetřování, kdo ho prodal stopa vedla k Meegerenovi. Za kolaboraci mu hrozil vysoký trest. Nevěřili mu, že to namaloval, jeho falza měla posudky o pravosti od největšího znalce dr. Brediuse. Až když ve vězení namaloval dalšího „Vermeera“ uvěřili mu. V říjnu 1947 byl odsouzen na rok do vězení, ale v prosinci ve věku 58 let zemřel na infarkt. Proces s ním vyvolal obrovský skandál ve světě umění, zničil kariéru řady expertů, kteří uznali jeho obrazy za pravé. Udělal z Meegerena národního hrdinu, který svým padělkem zesměšnil Göringa. Malíř studoval dlouho Vermeerovu techniku malby, v r.1932 se přestěhoval do vily v Roquebrune ve Francii a zde vytvářel padělky. Meegeren maloval na bezcenné obrazy ze stejné doby, ze kterých

Han van Meegeren říjen1945 maluje obraz Kristus mezi učenci

setřel původní malbu. Štětce měl z jezevčích chlupů, stejné, jaké používal Veermer. Používal výhradně barvy, které existovaly už v 17. století. Vynalezl několik důmyslných postupů na vytváření patiny stáří. Obrazy dopékal v troubě a namotával na rouru. Maloval Vermeerovy slavné obrazy, které v průběhu staletí zmizely (v jistém smyslu tedy šlo o původní tvorbu).  Na výstavu budou od ledna zapůjčeni Učedníci z Emauz z Museum Boijmans Van Beuningen Rotterdam. Toto slavné falzum o rozměrech   118 x 130.5 cm z roku 1937 mělo být Vermeerovou ranou prací ovlivněnou Carravagiovým obrazem stejného jména. Ve výběru je zastoupen také Icilio Federico Joni, mimořádně nadaný falzifikátor mistrů staré italské malby. Obelstil největší znalce umění včetně Berensona, a kdyby se sám nepřiznal, možná by mnohá jeho díla zůstala dodnes neodhalena Vystaveny jsou 2 práce ze Západočeského muzea v Plzni. Zajímavé je, že je získal hudební virtuos Jan Kubelík. Dalším falzem je Panna Maria s dítětem – sienský malíř 14.st. NGP, z kolekce průmyslníka Františka Ringhoffera je z 20 st. Ani restaurátorské analýzy v 80 letech to neodhalily, zjistilo se to až při přípravě této výstavy. V

Jan Zrzavý Lodě v přístavu 1934-NGP falzum z 21. st.

poslední místnosti je turecký koberec ze 17. st. falzum rumunského podvodníka z 20.st. Výstava končí falzem J. Zrzavého z 21. st. a Schikanederovým Večerem v Týnské uličce, je z druhé poloviny 20. let 20.st. NGP ho koupila v roce 1984,

Jakub Schikaneder – falzum, 2 polovina 20.let 20. stol. Večer v Týnské uličce, NGP

dnešními metodami by se zjistilo falzum, tenkrát ne. Vizuálně se to nepozná.

K výstavě je připraven bohatý program v podobě online přednášek, komentovaných prohlídek a dalších akcí. Obsáhlý obrazový katalog v českém jazyce popisuje metody používané k ověřování pravosti uměleckých děl, přibližuje kontext některých obrazů a vylíčí osudy Hana van Meegerena. Mladším návštěvníkům i dospělým je určena doprovodná publikace s názvem Falza! Průvodce na cestě mezi falzem a originálem, která odlehčenou formou odpoví na otázky, co jsou napodobeniny a jak je rozpoznat. Výstavní paneláž sleduje nejnovější trendy ve výstavnictví. Architektonickým záměrem bylo snížení odpadu na minimum, tedy použité materiály jsou recyklovatelné. Výstavu můžete navštívit do 1.5.2022.

falzum Hans Memling Podobizna muže falzum z 20. stol. NGPLeonardo da Vinci - falzum, Joos van Cleve 2. čtvrtina 16.stol. Mona Vanna Nuda, NGPJohannes Vermeer falzum Han van Meegeren Kristus a cizoložnice kolem   1936-1940 Museum de Fundatie ZwolleResidence Villa Primavera     Hana van Meegerena 1932-1938 v Roquebrune FrancieFrans Hals Smějící se dívka NGP falzum z r. 1920 Ruský malíř, 19. století, Narození Bohorodičky, NGP

Jaromír a Věra Hamplovi            Foto: Archiv NGP, Wikiwand, Hampl

Podobné příspěvky

Vladislav Mirvald a Jan Kaláb dešifrují Kód geometrie ve Ville Pellé

Afri

Svatá Ludmila – žena na rozhraní věků

Redaktor J.Hampl

MÍSTA ’21 – SOCHY PRO ZBRASLAV

Afri