Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Výtvarné umění Praha

Národní galerie představuje buddhistické umění

Od 3. prosince 2021 do 24. dubna 2022 hostí Národní galerie Praha ve Valdštejnské jízdárně výstavu Buddha zblízka, jejímž cílem je přiblížit hlavní myšlenky buddhismu prostřednictvím vizuálního umění a skloubit tak estetický zážitek s historickými fakty a duchovní inspirací.

Výstava, kterou pořádá Národní galerie Praha spolu s Museum Rietberg Zürich, představuje více než 100 předmětů ze švýcarských sbírek a přes 70 děl ze sbírek českých, převážně pak z vlastní Sbírky umění Asie. Sochařská, malířská a další díla buddhistického umění vytvořená v období od 2. do 20. století na různých místech Asie odrážejí základní myšlenku výstavy – představit multikulturní charakter buddhismu, v němž neexistuje pouze jeden směr, ale několik různých učení a tradic. Jak uvádí generální ředitelka Národní galerie Alicja Knast, „výstava představuje významný soubor buddhistického umění z Národní galerie Praha spolu s mistrovskými díly buddhistického umění ze sbírek Museum Rietberg Zürich, která jsou v České republice k vidění poprvé. Expozice navíc svým tématem nabízí nejenom poučení, ale posiluje také morální hodnoty, náboženské porozumění a multikulturní povědomí.“ Projekt představí v tematických

Bhavačakra kolo života Mongolsko 19. st NGP

okruzích význam a šíření buddhismu z Indie do dalších oblastí Asie i do Evropy. Pokusí se vysvětlit, kdo byl jeho zakladatel Buddha Šákjamuni (asi 480–400 př. n. l.), jakými cestami se buddhismus šířil přes jihovýchodní Asii a co přináší jeho učení. „Buddhismus je jednou z nejvýznamnějších myšlenkových tradic, jejíž hodnoty promlouvají k současné společnosti. Poznání těchto kořenů prostřednictvím výtvarné řeči je obohacující a zároveň srozumitelné. Výběr opravdu jedinečných uměleckých děl osvěžují na výstavě také zvukové interaktivní prvky nebo prostor pro meditaci,“ vysvětluje ředitelka Sbírky umění Asie Markéta Hánová. K buddhismu se dnes hlásí asi 500 mil. stoupenců, nejpočetnějším světovým náboženství je křesťanství se 2 mld. stoupenců. V ČR se k buddhismu přihlásilo přes 6100 osob.

Sedící bódhisattva Kongósatta s vadžrou, Japonsko, 17. století, NGP

Prohlídka výstavy

Výstava se připravovala od roku 2018. Její otevření na podzim 2019 znemožnila pandemie.     U vchodu vás uvítá stojící socha Buddhy Šakjamuniho, z 3.st. z Nepálu z Muzea Rietberg. Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama, zakladatel buddhismu žil do 29 let pohodlným životem syna místního vládce, oženil se a měl syna. Pak opustil domov a odešel hledat metodu, jak překonat utrpení spojené s lidskou existencí. Jméno Buddha znamená probuzený. V úvodní kapitole výstavy, Kdo je Buddha se návštěvník seznámí s podobami, které Buddhovi daly různé asijské kultury. Bude moci porovnat jejich rozmanité styly. Druhá kapitola je věnována Dějinám a šíření buddhismu.  Buddhovy sochy jsou obdařeny nejen atributy ale i gesty.  Mudry (významná gesta) jsou důležité pro identifikaci

noční útěk z paláce (detail) Japonsko, Edo perioda, 18 st. NGP

jednotlivých zobrazení Buddhy. Vidíme Buddhovy soch z Thajska z 15. st. a další z Japonska a Číny. Audiovizuální prezentace znázorňuje šíření buddhismu po celém asijském kontinentu i Evropě. Třetí kapitola je věnována Buddhovu příběhu od narození provázeného zázračnými okolnostmi až po vstup do nirvány.  První spisy o jeho životě byly zapsány až 500 let po jeho smrti. Ve Čtvrté kapitole Buddhovo učení a jeho šíření je rarita mezi vystavenými uměleckými artefakty. Z NGP je vystaven15 metrů dlouhý obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s 24 obrazy legendy Buddhova života. Spolu s kaligrafickou částí bude poprvé k vidění v celé své délce také obrazová část svitku, a to i v digitální verzi s popiskami na webu. Kompletní svitek se vystavuje poprvé. V Japonsku, kde vznikl se čte i prohlíží zprava doleva, tedy naopak než u

pohled z balkonu, uprostřed svitek dl. 15 m

nás. Z vlastnictví NGP je i Bhavačakra. „Bhava“ znamená život a „čakra“ kolo, překládá se jako „kolo života“, nebo „kolo bytí. Je z Mongolska 19. st.  Bhavačakra bývá kruhového zobrazení, v jehož středu se povětšinou nachází tři zvířata: kohout, had a prase. Mají představovat žádostivost, zášť a klam. Kolem tohoto středového zobrazení se nachází další kruh, v němž jsou umístěna vyobrazení šesti světů, do kterých se může bytost zrodit. Třetí, vnější kruh je rozdělen na dvanáct části, přičemž v každé je jedno vyobrazení představující jeden článek řetězce podmíněného vznikání.  Kapitola Šiřitelé Buddhova učení představuje arhaty-světce jako první šiřitele tohoto učení. Seznámíte se s dvěma základními směry buddhismu, théravádovým a mahájánovým.   Muzeum Rietberg zde vystavuje dílo z Tibetu roku 1800 Buddha a 16 arhatů. Jsou zde i malé modely stúp (svatyně pro uchování tělesných ostatků Buddhy). Ve stúpách byl nejen Buddhův popel ale i další cennosti.  Předávání slovem a písmem je název kapitoly, kde se objevují psané i tištěné texty a zvuková instalace recitovaných modliteb. Učení se začalo zapisovat v 1 st. V další části jsou Buddhistické rituály. Iluminovaný rukopis Pančaraksa je z Biháru v Indii, datován 1155, byl zapůjčen

Buddha a příběhy z jeho života, Tibet, konec 17. století, NGP

Museem Rietberg. Zobrazení je pomocí ikon a písma, unikátní je materiál. Před používáním papíru se psalo na palmové listy. Ojedinělá práce je velmi zachovalá. Další části jsou zaměřeny na hlavní postavy mahájánového buddhismu. Mahájána (velká cesta) je směr buddhismu, který pochází od samotného Buddhy. Vadžrajána je pozdní směr mahájánového buddhismu, který se začal šířit od 8.st. Bódhisattvové ztělesňují soucit se všemi trpícími bytostmi. Bódhisattvové jsou zobrazováni v nádherném rouchu se šperky, oproti Buddhovy, který bývá v mnišském rouchu. Buddha Amithábha je Buddha nekonečného světla či věčného života. V Tibetu je Amithábha uctíván v ceremoniálu, který sloužící k nabytí dlouhověkosti. Zobrazení Bódhisattva Avalókitešvara představuje jednu z nejoblíbenějších ikon mahájánového buddhismu. Předposlední kapitolou je Zenovou malba a kaligrafie. Stoupenci Zen-buddhismu vytvářeli tušové práce, montované do závěsných svitků a často doprovázené kaligrafickým textem.  Nevěnovali se jí profesionální umělci, nýbrž mniši, byl to výsledek meditace nebo forma duchovního cvičení. Zenové obrazy jsou především výrazem probuzení mysli. Na konci sálu pod balkonem jsou připomenuti nejvýznamnější Čeští sběratelé buddhismu a jejich akvizice v NGP. Na japonské umění se zaměřoval cestovatel a spisovatel Joe Hloucha. O sbírání čínského a tibetského umění se pak snažil šanghajský celník Josef Martínek. Z Pekingu do Prahy dovážel čínské malířské svitky Vojtěch Chytil.

Byli to právě Hloucha, Martínek a Chytil, kteří se zasloužili na přelomu 20. a 30. let o velké výstavy umění Dálného východu v Praze a v jiných evropských městech. Z jejich sbírek pochází většina starých a kvalitních buddhistických památek v České republice. Můžete zde shlédnout i filmový dokument Janka Rouse o současné praxi buddhistického učení různých směrů v České republice, vytvořený speciálně pro účely výstavy. Ve filmu zazní slova předního buddhologa Jiřího Holby, který přibližuje poslání buddhismu. „Buddhismus je neobyčejně rozsáhlá a komplexní filozoficko-náboženská tradice, která se za dobu svého trvání rozšířila téměř po celé jižní, střední a východní Asii do mnoha původně úplně odlišných kultur a měla velký vliv ve většině Asie. Nejvyšším cílem buddhismu je vysvobození se z koloběhu opětovných existencí (sansára), které jsou považovány za strastné a neuspokojivé kvůli jejich nestálosti a pomíjivosti. Buddhistická cesta se v praxi uskutečňuje přeměnou mysli či srdce, zejména však odstraňováním existenciální úzkosti, negativních stavů, prožitků a myšlenek a pěstováním stavů,

Taima Mandala (detail), Japansko, Edo perioda, 18.st.

prožitků a myšlenek pozitivních.“  Na balkoně jsou pak fotografie Františka Drtikola, známého uměleckého fotografa, který je řazen k nejúspěšnějším českým klasikům fotografie aktu všech dob. Je rovněž zakladatelem českého buddhismu. Jsou tu i práce malířů Františka Kupky, Jana Zrzavého a Josefa Váchala, kterým byl svět buddhismu blízký. Můžete si tu složit i origami, japonské umění skládání rozličných motivů z papíru vzniklo v 9. st.

Hlavními kurátory výstavy jsou Markéta Hánová za Národní galerii Praha a Johannes Beltz za Museum Rietberg Zürich. Na přípravě výstavy se podílely další kurátorky z obou institucí. Architektem výstavy je Šimon Caban, který ve scénicky pojatém výstavním prostoru zvýraznil duchovní hloubku a výtvarný potenciál buddhistického umění. Výstavu doplňuje bohatý doprovodný program ve formě přednášek a komentovaných prohlídek, ale třeba i jógy či meditace. Na webových stránkách jsou k dispozici edukační materiály včetně zdigitalizovaného japonského svitku s kapitolami z Buddhovy legendy s podrobným výkladem. Pro zájemce o hlubší kontext buddhistického umění vychází obsáhlý obrazový katalog v českém a anglickém jazyce a edukativní publikace Malý Buddha.

Jaromír a Věra Hamplovi                  Foto: Archiv NGP, Hampl

Podobné příspěvky

Galerie hlavního města Prahy znovu přivítala své návštěvníky

Afri

PechaKucha Night Prague Window Gallery přemění prázdné výlohy zavřených kaváren na výstavní prostor

Afri

TRANSFORMACE GEOMETRIE – SBÍRKA SIEGFRIED GRAUWINKEL, BERLÍN A SBÍRKA MIROSLAV VELFL, PRAHA

Petr Ondrášek