Smrt Jana Palacha a Jana Zajíce se staly mementem českých dějin 20.století. Protestovali proti situaci vytvořené vstupem sovětských vojsk, která násilně ukončila Pražské jaro a snažili se dodat společnosti odvahu a sílu ke změně svojí krajní obětí.
Kurátorka Helena Musilová v textu k výstavě uvádí: „Tzv. Pražské jaro v roce 1968 znamenalo snahu o decentralizaci a demokratizaci řízení státu, změnu charakteru vládnoucí Komunistické strany Československa, liberalizaci poměrů a vyvázání se ze zásadního vlivu Sovětského svazu. Důležitým momentem se stal také zrod občanské společnosti, která se hlásila o právo zasahovat do veřejného dění a proměňovat ho. Překotné reformy, které se v lednu 1968 nově zvolené vedení KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem snažilo realizovat, vzbuzovaly nejistotu a silnou nevoli v okolních prosovětských zemích, ovšem zejména v Sovětském svazu. Jeho fatální reakcí bylo vyhlášení operace Dunaj, během které bylo Československo v noci z 20. na 21. srpna 1968 obsazeno vojsky Varšavské smlouvy. Po invazi zůstala řada vojsk na československém území, k moci se opět dostávalo prosovětské křídlo komunistické strany rušící všechny reformy Pražského jara; s celou situací se začala smiřovat a přijímat ji jako fakt i celá československá společnost.
Student filozofické fakulty Jan Palach, od listopadu 1968 intenzivně uvažující o nutnosti „velkého činu“, který se stane novým impulzem k setřesení okupantů a toho všeho, co představovali, se zapálil 16. ledna 1969 u Národního muzea v Praze; 19. ledna svým zraněním podlehl. Na jeho čin navázal středoškolský student Jan Zajíc, který zvolil stejnou smrt 25. února 1969, v den výročí Vítězného února. Důvodem smrti obou studentů byl protest proti letargii, která zachvacovala posrpnovou společnost, proti vytrácení pravdy a víry v její smysl.“
Museum Kampa vystavuje umělecká díla, kterými čeští i slovenští výtvarníci reagovali na tyto události a nebo se k nim vracejí. Umělci se ve svých dílech nejrůznějšími formami dotýkají základních otázek lidského bytí. Představeny jsou nejen ikonická díla jako např.socha Jan od Olbrama Zoubka nebo mimořádná koláž Jiřího Koláře Pocta Palachovi, která je použita na plakátech výstavy, nebo obraz Modrá (pro Jana Palacha) od Václava Boštíka, ale díla dlaších umělců mezi nimiž nechybí Jan Koblasa , Adriena Šimotová, Jiří Sozanský, Jaroslav Šerých, Alena Kučerová, Zdeněk Šimek, František Kyncl, Antonín Málek, Rudolf Sikora, Miroslav Šnajdr, Jiří Beránek, Rudolf Fila, Olaf Hanel, Jiří Seifert, Miroslav Houra, Vladimír Jarcovják, Jiří Jílek nebo Karel Svolinský, Na výstavě můžete zároveň shlédnout několik filmů, zachycujících události včetně pohřbu Jana Palacha nebo z Palachova týdne z roku 1989. Výstava bude přístupná do 24.3.2019.
Zpracoval: Petr Ondrášek, foto ©Museum Kampa
Obrázek nahoře: Štefan Bobota, Náhrobný kameň pre Jana Palacha, 1969, olej, soukr.sbírka
