Galerie Václava Chada ve zlínském zámku připravilo výstavu sochařky Zdeny Fibichové (1933 – 1991) pod názvem Mezi křehkostí a monumentalitou. Umělkyně patří spolu s Evou Kmentovou, Věrou Janouškovou a Adrienou Šimotovou k nejvýraznějším českým umělkyním poválečné generace.
Narodila se v Praze. Její pradědeček byl skladatel Zdeněk Fibich. V letech 1948-52 studovala obor řezbářství u Václava Markupa na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1952-57 pokračovala v atelieru sochařství u Josefa Wagnera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde se seznámila se svým budoucím manželem sochařem Vladimírem Preclíkem se kterým se v r.1955 vzali.
Od roku 1959 byla členkou skupiny Trasa. Vytvářela stylizované ženské postavy, hlavy a torza a abstrahované tvary (Klečící,1958). Následovalo období miniaturních plastik z moduritu. V roce 1963 začala pracovat s kovem. Vedle bronzu to byl především cín. V roce 1965 se během stipendijního pobytu ve Francii seznámila s keramikou. V ní našla možnost spontánního projevu a ženské rukodělné práce. V roce 1966 se vrací k betonu a dusanému cementu v sérii Stél, které koncipovala jako dialog mezi geometrií a organickými přírodními tvary, procesy růstu, bujení a zániku. Koncem šedesátých let se kvůli onemocnění srdce vrátila ke keramické hlíně.
Jako protějšek sochařských děl vytvářela velkoformátové kaligrafické kresby, jimiž se intenzivně zabývala v osmdesátých letech. Během svého života vytvořila i řadu realizací v architektuře. V roce 1991 náhle a předčasně umírá.
Výstava v Galerie Václava Chada ve Zlíně představuje soubor děl umělkyně ze soukromé sbírky a představuje výběr ze sochařského i kresebného díla autorky.
Výstava bude přístupna do 8.září. V srpnu a září bude otevřena od úterý do soboty od 10 do 17 hodin.
Obrázek nad textem: Ošetřeno a Malé území, oboje 1970, beton, provaz
Zpracoval a foto: Petr Ondrášek
