Hygiena a příbuzní
Kolegové slavného počítačového magnáta Steva Jobse (1955 – 2011) dobře věděli, že se jejich šéf nekoupal právě často. Domníval se, že když dává přednost vegetariánské stravě, jeho pot není cítit. Pochopitelně se mýlil. Podobnou úchylkou trpěl i Napoleon Bonaparte (1769 – 1821). Kdy se vracel z tažení, po své Josefině požadoval, aby se před jeho návratem pokud možno co nejdéle nemyla.
Falešné vesnice a vlastní lvi
Královna Marie Antoinetta (1755 – 1793) zase strádala nutností neustále dodržovat etiketu a pobývat v luxusní atmosféře zámku ve Versailles. Proto si nechala v zámeckém parku vybudovat vlastní vesničku, tzv. Hameau de la Reine (tj. Královninu osadu). Tam si oblékala jednoduché šaty, chodila se svými dětmi na procházky po okolí a cítila se šťastná.
Falešnými vesnicemi proslul také kníže Potěmkin (1739 – 1791). Nechal je na Krymu postavit proto, aby carevně Kateřině Veliké (1729 – 1796) předvedl, jak tehdy nepříliš rozvinutá oblast začala pod jeho správou tato vzkvétat.
Velkým osobnostem ale nestačí ni běžní domácí mazlíčci. Co takhle lev? Jedním ze šťastných majitelů takového miláčka byl Winston Churchill (1874 – 1965), který jej dostal darem. Lev jménem Rota měl připomínat vítězství Velké Británie v severní Africe byl později přemístěn do londýnské ZOO. I tam ho Churchill často navštěvoval a osobně ho krmil masem.
V té době se lví kotě ale nacházelo i na druhé válečné straně, v domácnosti Hermanna Göringa (1893 – 1946). I on lvíče poté, co odrostlo, umístil do zoo, ovšem berlínské. A císař Rudolf II. (1552 – 1612) se cítil tak spjatý s jedním ze lvů ve svém lvinci, že když zvíře ochořelo a pošlo, císař se domníval, že ho bude zanedlouho následovat. A tak se taky stalo. Jenom proto, že prý měli oba dva stejný horoskop.
Je snad třeba dodávat více?
-scz-
Obr.: Pixabay – PublicDomainPictures a Christine Sponchia, wikimedia.commons – Ferme2, Urban, GNU Free Documentation License, public domain