Česko dnes slaví Den boje za svobodu a demokracii. Datum připomíná odpor proti nacistické okupaci v roce 1939 i nepokoje z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Svátek tradičně doprovázejí vzpomínkové akce i demonstrace.
Na podzim roku 1939 se vzedmul odpor české inteligence vůči nacistické okupaci a represím německé státní moci uvnitř protektorátu. Jako trest přišly záhy popravy studentských vůdců a zástupců dělníků. Smrt čtyřiadvacetiletého Opletala po brutálním zásahu okupační moci se symbolicky považuje za první československou oběť druhé světové války. Méně známou obětí nacistických represí z roku 1939 mladý pekařský pomocník Václav Sedláček (nar. 1917), zasažený střelou do srdce.
Dne 17.listopadu 1939 nacisté uzavřeli české vysoké školy, což doprovázelo rozsáhlé zatýkání. V noci na 17. listopadu gestapo obsadilo koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů. Nacisté popravili devět studentských vůdců – Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šafránek, Jan Weinert. Uvedeni studenti byli bez soudu popraveni v Ruzyňských kasárnách. Další studenti byli transportováni do koncentračních táborů.
Zrekonstruovaný Palachův pylon v Den boje za svobodu a demokracii
V úterý 17. listopadu si připomeneme Den boje za svobodu a demokracii. Národní muzeum u této příležitosti odhalí nově zrekonstruovaný Palachův pylon – pomník věnovaný památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Ocelový pylon, který měří necelých 30 metrů, navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon nakonec nedošlo. Po náhlé a nevítané změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a deinstalaci některých výtvarných děl, připravovaných pro budovu Federálního shromáždění, a o jejich nahrazení díly jinými. Pylon ovšem již stál, a tak se dokonce zvažovala jeho úplná likvidace. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy. Nicméně zasvěceným tento ve svém prostředí nezvyklý artefakt Palacha vždy připomínal.
Dne 17. listopadu 1989 byla povolená pražská demonstrace k padesátému výročí uzavření českých vysokých škol. Po jejím oficiálním konci pokračovala demonstrace pochodem části demonstrantů do centra města, kde účastníci projevovali nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Policie poklidné demonstranty postupně obklíčila na Národní třídě a surově je zbila. Zprávy o brutálním zásahu a „úmrtí″ studenta Šmída odstartovaly tzv. sametovou revoluci, která vedla k pádu totalitního režimu.
Letošní oslavy jsou poznamenány koronavirovými opatřeními.
On-line se letos uskuteční také již tradiční Koncert proti totalitě, který pořádá Akademie múzických umění, Akademie výtvarných umění a Knihovna Václava Havla. Po setmění by se také měly desítky budov v Praze i dalších městech rozzářit barvami české trikolory.
Na pražskou Národní třídu od rána nosí lidé svíčky i květiny k pamětnímu místu, které připomíná brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti pokojně demonstrujícím studentům. Položit věnec přišel v 8 hodin také premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a další politici.
Zrekonstruovaný Palachův pylon v Den boje za svobodu a demokracii
V úterý 17. listopadu si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii. Národní muzeum u této příležitosti odhalí nově zrekonstruovaný Palachův pylon – pomník věnovaný památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Ocelový pylon, který měří necelých 30 metrů, navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon nakonec nedošlo. Po náhlé a nevítané změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a deinstalaci některých výtvarných děl, připravovaných pro budovu Federálního shromáždění, a o jejich nahrazení díly jinými. Pylon ovšem již stál, a tak se dokonce zvažovala jeho úplná likvidace. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy. Nicméně zasvěceným tento ve svém prostředí nezvyklý artefakt Palacha vždy připomínal. Zdroj: NM
