Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Praha architektura

Metropolitní plán ohrožuje městskou zeleň, ignoruje zhoršující se klima

OCR park v ČR v rámci areálu Praha Louka

Zveřejněný Metropolitní plán, ke kterému je možné podávat námitky už jen do 30. června, má umožnit velmi hustou zástavbu v celém širším centru Prahy a na většině transformačních lokalit. Nezahrnuje v podstatě žádná adaptační opatření v centru města, které trpí problémem tepelného ostrova; téměř jistě tak dojde ke zhoršení klimatické situace. Umožnit má dokonce výstavbu v části parků či lesoparků, nebo v některé sídlištní zeleni, což se týká například okraje Kunratického lesa u metra Roztyly, trojského údolí,(1) okolí Rokytky ve Vysočanech, Hrdlořezech i Kyjích, okraje centrálního parku na Jižním Městě a mnohých dalších.

Metropolitní plán ignoruje zhoršující se klima.

PrahaMetropolitní plán podle organizace Arnika v podstatě nereaguje na nutnost adaptace Prahy na změnu klimatu. Nenavrhuje žádná opatření vedoucí ke snižování už existujících dopadů, ani prevenci potenciálního zhoršování. Na teplotu v lokalitě a zasakování vody má zásadní vliv blízké okolí čili nezastavěnost vnitrobloku a uspořádání veřejných prostranství. Metropolitní plán přitom umožňuje velmi hustou zástavbu v celém širším centru města i na většině transformačních lokalit.(2)

Plán počítá s výstavbou pro navýšení počtu obyvatel z 1,3 milionu na 1,9 milionu, přičemž stávající plochy parků a přírodních území jsou 2 096 ha a navrhované pouhých 583 ha. Už z návrhu tedy vyplývá de“Izolační zeleň chrání osídlené oblasti od silného zdroje znečištění a hluku. Není možné ji označit jako park, který má sloužit k relaxaci lidí, ale také jako útočiště pro drobné živočichy žijící ve městech. Vydávat izolační zeleň například podél dálnice D1 za park, jen aby Metropolitní plán na papíře vypadal přívětivěji, něž jaký je, působí jako alibi pro jeho prosazení” komentuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Na brownfficit 380 ha nové zeleně, pokud by měl být zachován alespoň současný standard,(3) který je přitom nesjpíš už na hraně udržitelnosti. “Při pouhé procházce kterýmkoliv parkem v centru vidíte, jak se lidé těsnají na každém kroku. Dnes na jednoho obyvatele  připadá 16,1 m2 městské zeleně, Metropolitní plán umožní tuto plochu ještě snížit, a to na 14 m2 ,” upřesnila Vinklárková. 

Pokud Metropolitní plán projde v této podobě, umožní stavět v některých parcích. Přestože se jedná o jednotlivé stavby takzvané rekreační vybavenosti, což mohou být například veřejné toalety, sklad techniky pro údržbu parku, ale také hospoda, klid a charakter parku může být i jimi zásadně narušen. Praha podle plánu přijde o značné plochy skutečně pobytové zeleně, zatímco izolační zeleň (např. podél dopravní a technické infrastruktury) je označována jako parky.

Brofieldech a dalších rozvojových územích Metropolitní plán většinou nevymezuje “zeleň” dokonce vůbec, případně jen procentuálním podílem z celkové plochy, což znamená, že není jasné, zda a kde potenciální park bude, jestli bude souvislý apod.(4) “Spojitý celoměstský systém zeleně je velice důležitý a zcela nenahraditelný z hlediska ekologické stability, biodiverzity i rekreace obyvatel. Na naše dotazy k tomuto tématu nám úředníci IPRu nebyli schopni odpovědět,“(5) upozornila Vinklárková, která poukázala také na to, že “parametrickým přístupem k transformačním územím navíc Institut plánování a rozvoje

ignoruje, že v těchto lokalitách, které jsou často opuštěné třeba už 20 let, je mnohdy vzrostlá zeleň, jejíž hodnota z pohledu ekologické stability i rekreačního potenciálu může být mnohem vyšší než hodnota nově zakládaného parku.” 

Obdobně nedostatečný je Metropolitní plán z hlediska mitigačních opatření. S ohledem na udržitelný rozvoj a snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích je nutné směřovat výstavbu především v docházkové vzdálenosti od stávajících či plánovaných stanic kapacitní kolejové dopravy. Metropolitní plán sice často navrhuje zástavbu v blízkosti stanic metra, na druhou stranu ale také plánuje kapacitní zástavbu, včetně například 27 patrových věží pod Bohdalcem či na Pelc-Tyrolce.

Metropolitní plán právě prochází veřejným projednáním, připomínky a námitky lze podat pouze do 30. června 2022 (včetně). Vše o tématu je k dispozici na webových stránkách sdružení Arnika, které bude veřejnosti i novinářům k dispozici 20. – 22. 6. 2022 vždy od 16 do 19 hodin na Mariánském náměstí, a také u dalšího diskuzního večera pořádaného 22. 6. 2022 od 19 hodin, v Malém sále Městské knihovny na Mariánském náměstí 98/1, Praha 1.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Poznámky:
(1) Vavrouška, Povltavská, v těsném sousedství přírodního parku Drahaň-Troja mohou vyrůst 15 až 21
patrové věže.
(2) U blokové zástavby, která pokrývá širší centrum města a u tzv. hybridní struktury, která je navržena pro
většinu rozvojových území, je umožněn vysoký podíl zastavěnosti bloku. Pro první podlaží dokonce 100% prostavění. Viz výroková část Metropolitního plánu, článek 96.
(3) Viz záznam diskuze v CAMPu dne 8. 6. 2022, min 24:00 CAMP – Centrum architektury a městského plánování – Klimatická změna: Temná džungle (facebook.com).
(4) Metropolitní plán používá ve velkých rozvojových územích parametrickou regulaci a nepodmiňuje
výstavbu zpracováním podrobnější územně plánovací dokumentace či územními studiemi (viz článek 159
(3), čl. 164, čl. 165 výrokové části), které by uspořádání ploch včetně zeleně řešily, čímž není žádná
záruka, kde budou.
(5) Viz záznam diskuze v CAMPu dne 8. 6. 2022, kde spoluautoři Metropolitního plánu nebyli schopni
odpovědět na dotazy týkající se krajinné koncepce a adaptace Prahy na změnu klimatu – od cca 1:01:00 CAMP – Centrum architektury a městského plánování – Klimatická změna: Temná džungle | Facebook.
https://www.facebook.com/camppraha/videos/1089524571637974

Podobné příspěvky

Ikony české avantgardy: autenticita a stylová diverzita

Redakce

Brány Clam-Gallasova paláce na Starém městě pražském se otevírají veřejnosti

Redakce

Japonská architektura uprostřed Čech

Redakce