Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Sport Vodní sport

Kiteboarding na olympiádě v Paříži 2024

Jindra-Houstek

Mezinárodní olympijský výbor schválila kiteboarding (třída Formula Kite) pro olympiádu v Paříži 2024 zvlášť pro muže a pro ženy. Tyto dvě disciplíny nahradí původně plánovaný kiteboarding smíšených dvojic a závod offshore smíšených dvojic. Tím je také jasné, že z olympiády definitivně vypadla třída Finn.

Kiteboarding na olympiádě v Paříži 2024

kiteboardingKiteboarding je ve světě velmi populární, na jižním pobřeží Francie, kde se olympijská regata bude konat se také těší velké oblibě. Nejinak je tomu i v České republice. Závodit se bude ve třídě Formula kite – to znamená na létajících foilech s draky až 25 m2 velkými! Velkou výhodou této třídy je široký záběr z hlediska hmotnosti a výšky závodníků. I menší a lehčí postavy mají plnohodnotnou šanci na úspěch.

Dva mladí kiteři začínají závodit na mistrovství světa do 19 let

Ve světě již existují klubové i národní programy pro trénink a rozvoj kiterů. Soutěžní okruhový kiteboarding pomalu zapouští kořeny i na českých vodách. V letošní sezoně nás čeká kompletní seriál pohárových závodů (Lipno, Mlýny, Rozkoš). Jachtařské kluby kiteboarding objevují a do jejich tréninkových programů se dostává sice pomalu, ale jistě. Od letošní sezony je nově podporován například v Yacht Clubu CERE na Nechranicích, svoji stálou pozici má již několik sezon v YK Jestřábí na Lipně. Bude ale vždy platit, že tréninkový program v ČR je nutné doplňovat přípravou a závody v zahraničí.

Máme u nás nějaké závodníky?

V současnosti bohužel málo. Světová konkurence má před námi náskok především v již nastavených tréninkových programech a fungujících týmech. Na druhou stranu tím, že u nás je tato jachtařská disciplína poměrně nová, tak jsou lidé, kteří chtějí Formula Kite o to víc podporovat a věnovat svůj čas a energii pro jeho rozvoj. Je třeba spolupráce mezi jednotlivými kluby a lokalitami, které se kiteboardingu věnují. Ideálně vytvořit tým závodníků a závodnic z celé republiky, kteří se budou potkávat na soustředěních v ČR i v zahraničí. Rozhodně je lepší, když se sejdou čtyři jezdci v jeden čas ne jedné vodě, než když jezdí každý sám někde jinde. Princip společných tréninků a vzájemného porovnávání je nezastupitelný a je základním stavebním kamenem jakéhokoli soutěžního sportu. Formula Kite potřebuje pro úspěšné zvládnutí praxi na nefoilovacím kitu. Je třeba znát chování různě velkých draků v různě silném větru. Ideální je začít okolo 12 až 15 let (seznámení s kiteboaringem je možné klidně již od osmi let). Skvělé je mít základy například z lodní třídy Optimist, popřípadě z jiných mládežnických plachetnic nebo windsurfů.

Představujeme: Jindra Houštěk (17) Yacht Club CERE

Jindra-HoustekJedním z českých závodníků, kteří se olympijskému kiteboardingu úspěšně věnují je Jindra Houštěk. Položili jsme mu několik otázek:

Jak jsi se dostal ke kiteboardingu?

Před několika lety jsem byl s rodinou na dovolené v Chorvatsku. Byl tam jeden kluk, měl kite a nechal se jím jen tak tahat ve vodě. Moc se mi to líbilo a chtěl jsem to také zkusit. Toho roku jsem k Vánocům dostal svůj první malý cvičný kite. A tehdy to začalo. Naši známí viděli moje videa a řekli, že mám talent, a tak jsme objednali kurz na sněhu a pak o letních prázdninách další kurz v Německu na Rujáně, tentokrát na vodě. Druhý den na kurzu jsem jezdil už prakticky sám a instruktoři se smáli, že mě nemají už téměř co ze základů učit a že se jde na skoky.

Proč sis vybral Formula Kite?

Když jsem začínal s kitingem, bavil mě bavil old school. Miloval jsem, když bušilo přes 25 uzlů a mohl jsem skákat megaloopy. Jenže tak silný vítr v Čechách moc není, a právě tady spíš fouká málo. Jediné další odvětví, kde můžu jezdit rychle a prát se s kitem je právě foil. Jeho obrovskou výhodou je, že už ve větru o síle 6 uzlů si můžu užívat to, co mě baví nejvíc – rychlost. Protože jsem celkem soutěživý a na foilu rád jezdím rychle, Formula vyhrála.

Jak vypadá tvoje příprava?

Nejsem žádný závodník F1 s fyzioterapeuty a osobním trenérem (alespoň zatím), takže trénuju sám a za zády mám většinou tátu. Když jsem někde v zahraničí, jsem na vodě od rána do večera. V Čechách jezdím, jak jen to je možné, a když už fouká, jezdím, dokud nepřestane nebo nezapadne Slunce. Mojí přípravou mimo trénink na vodě jsou workoutové hřiště, kolo, posilovna nebo si jdu zaběhat. Byl jsem také v reprezentaci boulderingu, takže když to jde, trénuju na stěně. 

Kolik stojí vybavení? Pomáhají s vybavením prodejci? Pomáhá někdo přímo tobě?

Vybavení pro konkurenceschopného závodníka je celkem dost drahé. Největší podporu finanční i časovou mám ve své rodině. Bez ní by to vůbec nešlo. Ve spolupráci s KITEBOARDING.CZ pod vedením Lenky Žůrkové mám v rámci sponzoringu dobrý přístup ke kvalitnímu vybavení, a mám tak větší šanci uspět. Snaží se mě podporovat na závodech, na cestách v zahraničí i shánět další partnery. Od letošního jara jsem hrdým členem teamu YC CERE a postupně se mi otevírají další možnosti kvalitního tréninku. Mým snem je dovézt si medaile ze zahraničních závodů a s trochou nadsázky natrhnout rybožroutům neopren.

Máš za sebou první závody ve třídě Formula Kite. Jaké to bylo?

Trénink v Egyptě      

Natrénovat na závody v českých podmínkách není nijak jednoduché, troufám si říct, že to ani moc nejde. Pořádně tu fouká několikrát do měsíce, vítr není nijak stabilní, a hlavně není s kým se honit po vodě. Proto jsem začátkem března vyrazil na tři měsíce do Egypta, kde jsem dopoledne trávil při online výuce a na odpoledne jsem měl většinou brigádu, jako instruktor kiteboardingu. Hned po kurzu jsem šel na vodu, kde jsem trénoval především rychlost a otočky. Dvakrát jsem si v rámci tréninku na nohy udělal výlet do 30 km vzdáleného města. Poprvé, když jsme jeli ve více lidech, tak nám při návratu vypnul vítr, a tak nás od břehu dělily dvě hodiny plavání. Podruhé jsem si troufnul sám, to už jsem dojel bezpečně tam i zpět. Ve volném čase jsem chodil běhat, plavat a každé ráno a večer jsem si dodal posilování.

Na Gardě

Moje závodní premiéra se odehrála na Gardě, kde se konalo třetí kolo italského šampionátu, na které přijela z Česka ještě Monika Žižlavská. Byla zde spousta výborných závodníků, především pak mistr Evropy Connor Bainbridge, zúčastnili se také Florian Gruber a Marcus Edregan. Když jsem na startovní listině viděl tato jména, tak se mé očekávání z nebýt poslední změnilo na to, aby mi nenadělili kolo. Po první rozjížďce jsem pochopil, že tak špatně na tom nejsem. Prvních pár rozjížděk jsem se rozkoukával, jak to vlastně vypadá při samotném závodě. Když vítr přidal a já přestrojil na svého oblíbeného kita, začal jsem přemýšlet nad taktikou a při startu jsem se snažil být na výhodnějších pozicích. V posledních rozjížďkách jsem dokonce předjel Sofiu Tomasoni, italskou šampionku, Alinu Korneli a pár dalších holek, které se umisťují na předních pozicích své kategorie. Jako největší úspěch beru poslední rozjížďku, kde jsem se při startu dostal do první desítky, to ale skončilo při první otočce. Měly se jet ještě čtyři další rozjížďky, které se kvůli bezvětří zrušily a já skončil na 27. místě z 37 závodníků.

V Polsku

Další závody byly v Polsku, kde byla konkurence opět obrovská, všichni polští reprezentanti se zúčastnili a já byl jediní závodník z jiné země v kategorii Formula Kite. Sice závody nebyly tak velké jako v Itálii, ale vím, jak Poláci jezdí dobře. Za mě to je národ, který bude na olympijských hrách bojovat o bednu. Přes nepříznivé podmínky byl závod náročný hned při startu na offshore, proto jsem doufal, že se na vodu dostanu v klidu, což se splnilo. Mým cílem bylo víc si osvojit starty. Oproti Itálii už jsem věděl, co a jak, hlavně poslední den, kdy jsem byl s největším kitem na vodě, se starty obzvlášť dařily. Už jsem nestartoval u lodě mezi posledními, ale pěkně jsem se snažil držet v hloučku těch nejlepších. To, co jsem nahnal na startu, jsem ztratil během první otočky ve velikých vlnách, na které z našich rybníčků nejsem zvyklý.            Největším úspěchem bylo, že poslední den jsem předjel Juliu Morkowsku, vítězku dívčí kategorie v závodech ve Španělsku, a první kolo jsem se držel za Juliou Damasewicz, nejlepší polskou foilistkou. Měl jsem obrovskou radost, když jsem viděl výsledkovou listinu. Podmínky byly vážně náročné, a proto jsem byl nadšený z celkového 12. místa z 20 závodníků.

V Gizzerii

Mým třetím závodem olympijské lodní třídy Formula Kite byl světový pohár v italské Gizzerii. Závodů se mimo celou světovou špičku, jako jsou Denis Taradin, Toni Vodisek, Theo De Remacourt, Nicolas Parlier, Maxim Nocher…, také zůčastnilo 27 závodníků U19 z celého světa. Celkově na závodech startovalo 99 jezdců. Mému favoritu Theovi De Remacourt, se moc nedařilo a skončil čtvrtý za prvním Denisem Taradinem, druhým Axelem Mazzelou a třetím Tonim Vodiskem.

První den závodu se mi dařilo nejvíc, celý ten den jsem dojížděl před nejlepšími holkami z Itálie, Německa, Španělska a po většinu dne jsem dojížděl před britským juniorským reprezentantem. V dalších dnech jsem začal pociťovat, že jsem si pořád nenašel svůj ideální postoj, kvůli tomu mi po zbytek závodu rychleji a rychleji docházely síly. To vedlo k propadnutí se ve výsledkách z krásného 55. místa na 60. Cíl na poslední den byl jasný, udržet 60. pozici, nejlíp ji ještě vylepšit, bohužel jsem se o jedno místo propadl a od 60. místa mě dělil pouze jeden bod.

 

Mistrovství světa Formula Kite do 19 let

12. 7. začíná v Gizzerii mistrovství světa Formula Kite U19. Zatím je přihlášeno přes 40 závodníků, pevně doufám, že budu atakovat první dvacítku, ale necháme se překvapit, přeci jen nevím, jak jezdí ostatní a začínat závody hned po závodech taky nepřispěje odpočinku a celkovému umístění. Z ČR je přihlášen ještě Vojtěch Koska.

Držíme palce a doufejme, že se bude našim reprezentantům dařit!

Více na www.formulakite.org

Video: https://www.youtube.com/watch?v=3P-WHamlnpM

Eva Skořepová

PR manažerka Českého svazu jachtingu

www.sailing.cz

www.facebook.com/sailingcz

 

 

Podobné příspěvky

Holiday Locations for Cyclists

Ilja Hynek

A Decade Hiking Through Eurasia

Ilja Hynek

Nejnovější kniha Daniela Bartáka – Život v kleci

Jaroslav Hauer