Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Business

Letní brigáda jako start nové kariéry

Advokátní kancelář místo sběru jahod. Reklamka místo vykládky kamionů. Banka místo obsluhy v restauraci. Personální oddělení místo doplňování zboží. Přestože letní brigádu si většina studentů spojuje s nekvalifikovanými pracemi, lze ji využít pro start kariéry a najít si práci ve svém oboru

Letní brigáda nemusí být jen manuální dřina

chůze do školyPodle výsledků projektu Eurostudent, který se zabývá sociálním rozměrem vysokoškolského studia, jsou čeští studenti evropští rekordmani: alespoň občas jich pracuje 92 procent. Ve svém oboru jich však pracuje méně než polovina, konkrétně 47 procent. Výjimkou jsou studenti IT oborů, z nichž dvě třetiny pracují při studiu na různých pozicích v IT sféře. Lehce nad polovinou se „svého kopyta“ drží také studenti vzdělávacích oborů, konkrétně 51 procent. Studenti zdravotnických programů však pracují ve svém oboru už jen ze 45 procent, a studenti přírodních věd dokonce jen z 33 procent. Z toho mj. vyplývá, že čerství absolventi se nemohou při pozdějším „plném“ nástupu na pracovní trh vykázat zaměstnavatelům relevantní praxí. Podle headhunterky Terezy Černé ze společnosti R4U tím dosti výrazně klesá jejich hodnota a přinejmenším několik let se ochuzují o výdělky, kterých by mohli dosahovat: „Rozdíl v odměňování mezi člověkem s praxí a bez praxe je značný a disproporce může trvat i několik let od nástupu. Někdy činí až čtvrtinu výdělku.“

Ajťáci potřebují hlavně praxi, analytici diplom

Zaměstnavatel, který si může vybrat mezi srovnatelnými lidmi, téměř vždy sáhne po těch, kteří již v oboru pracovali. Markantní je to zejména u programátorů a obecně IT lidí, kde firmy často vůbec nehledí na to, zda uchazeč disponuje ukončenou vysokou školou. „U programátora je důležité, aby skutečně ovládal daný program, což se jinde než při práci v IT firmě těžko naučí,“ říká Tereza Černá. Jiné je to u „nerdů“ z matematických a statistických oborů, kde je dokončení matfyzu či podobné školy obvykle podmínkou nástupu na pozici data analytiků, kteří jsou vůbec nejžádanějšími specialisty na trhu. A například v oboru lidských zdrojů či marketingu jsou uchazeči s relevantní praxí oproti absolventům bez zkušeností zvýhodnění zcela zásadně, přičemž na zaměření jejich předchozího studia prakticky nezáleží. „Pokud se například hlásíte na personální oddělení do banky, bude zaměstnavatele zajímat, zda máte praxi z HR oddělení nebo personální agentury, ale není nutné, aby to bylo zrovna z banky. Jakékoli HR praxe se počítá,“ vysvětluje Tereza Černá.

Zahraniční studijní pobyt absolventy zvýhodní

Kromě praxe samotné oceňují firmy také zahraniční studijní či pracovní pobyty. Absolventi tím demonstrují, že jsou samostatní a cílevědomí, a navíc si důkladně procvičí cizí jazyky. Ty jsou dnes u expertních a manažerských pozic v podstatě nezbytné. „Hledali jsme například absolventy pro globální kosmetickou značku, a podmínkou zaměstnavatele byly hned dva cizí jazyky, k tomu odborná praxe, a navíc zkušenost typu Erasmus nebo Ceepus, tedy studijní pobyt v cizině,“ vzpomíná Tereza Černá. „Některé mezinárodní firmy zase nabízejí víceleté programy pro absolventy, ale i u nich už požadují relevantní praxi, tzn. ne sběr ovoce, ale působení v oboru. A mnoho zaměstnavatelů nabízí i dlouhodobé stáže, jejichž absolventy si následně nechávají na hlavní pracovní poměr.“

Sedm z deseti studentů mimo EU pracují již během studia

Danou situaci si uvědomují i zahraniční studenti v České republice. Přibližně 58 procent zahraničních absolventů po ukončení studia pracuje ve stejném oboru, který studovali. V mnoha případech jde o přirozenou návaznost na jejich studijní léta, protože sedm z deseti absolventů v Česku pracovalo již během studia. Mnohdy se i stává, že studenti zůstanou v dané organizaci jako její zaměstnanci. „Zahraniční studenti z tzv. třetích zemí (země mimo EU) mají v České republice v rámci studia volný přístup na trh práce jenom za podmínek soustavné přípravy na budoucí povolání, což znamená jenom v rámci prezenčního studia,“ Mirek Mejtský, specialista na globální pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners. Z brigády se ovšem často stane zaměstnání a student změní formu studia na kombinovanou anebo distanční, čímž ztrácí volný přístup na trh práce a pracuje nelegálně. „Studenti si podmínky prezenčního studia většinou nejsou vědomi, a pokud změnu formy studia nenahlásí zaměstnavateli, je v nevědomosti i on. Volný přístup na trh práce by proto měl být vázán na platnost studijního povolení k pobytu. Tímto krokem bychom studentům umožnili zvyšovat svou hodnotu na trhu a zvýšili jistotu zaměstnavatele, že studenta zaměstnává legálně.“

Václav Kodým

Podobné příspěvky

Obchody, restaurace či kadeřnictví dnes otevírají

Afri

Hospodaření skupiny PPF neblaze zasáhl koronavirus, jde ale jen o přechodný útlum její výkonnosti

Afri

Zákazníci preferují velké datové balíčky

Afri