Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Doprava

Tramvaje T3 vozí cestující již 60 let

Tramvaj T3 slaví kulaté výročí, šedesáté – šest desítek let od okamžiku, kdy „tétrojka“ svezla první cestující.

tramvaj T3Tramvaje T3 vyvinula Tatra Smíchov jako nástupce typu T1 pro Prahu. Byl to třetí pokus o vůz koncepce vycházející z amerických tramvají PCC – tedy tramvají velkokapacitních se dvěma dvounápravovými otočnými podvozky, které jsou vybavené vlastními trakčními motory, a řízených takzvaným zrychlovačem, který umožňuje plynulý rozjezd na rozdíl od ručních stupňových kontrolérů ve starých tramvajích. Vozy PCC vyvinuli američtí výrobci kolejových vozidel koncem 20. let minulého století ve snaze zachránit tramvajové provozy. Tramvaje začaly být považovány za pomalé, těžkopádné, málo kapacitní a málo komfortní. 

Na T 1 navázal typ T2, který nabídl oproti svému předchůdci vyšší kapacitu, avšak za cenu vyšší hmotnosti. Druhá verze tramvaje byla od počátku vyvíjena pro mimopražské zájemce. Vozy T2 v Praze téměř nejezdily, v provozu byly jen dvě prototypové „tédvojky“. Největší podíl z více než sedmi stovek vyrobených tramvají T2 šel do Moskvy.

Tatra vyvíjela novou verzi tramvaje s označením T3. Cílem bylo zachovat základní parametry předchozího typu, ale zároveň postavit lehčí tramvaj. Odborná komise pod vedením Františka Jansy doporučila použít pro odlehčení na vozovou skříň sklolaminát. Vozy T3 byly tedy kapacitní, pohodlné, velmi výkonné a rychlé a zároveň nebyly tak těžké jako jejich předchůdci.

Zkušební provoz začal 21. června 1961 a trval  tři čtvrtě roku.  Prototypová tramvaj T 3 číslo 6101 vyjela na linku 4, ze Smíchova do Hostivaře a její trasa umožňovala provoz nových tramvají vybavených pantografovým sběračem.

Pro provoz nových tramvají bylo totiž potřeba pražskou tramvajovou síť zásadně inovovat. V případě přechodu od tyčových sběračů na pantografové bylo nutné odstranit trolejové výhybky, ale to zdaleka nebylo vše. T 3 byly kapacitní a výkonné, což znamenalo, že se pro ně musely postupně upravit oblouky, aby se v nich mohly míjet dvě tramvaje. Největší výzvou ale bylo zvýšení kapacity napájecí soustavy. 

Pražský dopravní podnik tramvaje T3 oficiálně zařadil do provozu v roce 1962. Vozy základního typu T3 skončily v pravidelném provozu v roce 2011, tedy půl století po první jízdě s cestujícími. Samozřejmě že tramvaje, které začaly jezdit v první polovině 60. let, se od těch ze 70. let – které vydržely až do nového století a s nimiž se lze i dnes potkat. Historické vozy dnes jezdí na některých spojích linky 2). 

Postupem času se změnila zejména podoba čelního okna i bočních oken. Navíc se postupně vyměnily dveře i blinkry. Původně nebyly v tramvajích T3 ani charakteristické laminátové sedačky červené a šedé barvy, první série byla vybavena polstrovanými koženkovými sedadly.

Některé tramvaje byly z výroby vybavené i nucenou střešní ventilací na rozdíl od standardních větracích klapek. Samozřejmě že ke konci provozu nebylo ve vozech ani stanoviště průvodčího a naopak některé tramvaje dostaly zcela uzavřené stanoviště řidiče na rozdíl od původních otevřených či polouzavřených.

Dopravní podniky v celém Česku se nakonec koncem 90. let a na počátku nového století orientovaly převážně na modernizace tramvají T3 se zachováním původních vozových skříní, novou elektrickou výzbrojí a změnami v interiéru a informačním systému. Nejpočetnějším výsledkem byly (a jsou) vozy T3R.P, kterých pražský dopravní podnik převzal přes tři stovky a výrazné zastoupení mají i v Olomouci, Ostravě a Plzni, menší i v Brně a Bratislavě.

Tramvaje T3 a Praha patří neodmyslitelně k sobě. I proto Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., ve spolupráci se studiem Anna Marešová designers vytvořil nový koncept výletní tramvaje, která navazuje na tradici legendárních vozů typu Tatra T3. Plně respektuje základní charakteristiky původního designu, ale citlivými a promyšlenými zásahy jej posouvá do kontextu současné doby. Otevřením zadní části vozu a využitím původních prvků v kombinaci s moderními technologiemi vznikl „old-timer“, který ukazuje, že i tradiční prostředky městské hromadné dopravy mohou nabídnout zcela nečekaný luxus.

Tramvaj T3 Coupé nabízí požitek nejen ze samotné jízdy po Praze v polootevřeném voze, ale také ze stylového řešení jeho interiéru. Designéři se pochopitelně nejvíce inspirovali původní Tatrou T3, občas si ale pro nápady „odskočili“ i do starších typů tramvají.

Součástí interiéru je tak mimo jiné i bar vycházející z tramvaje typu T1, kde podobný pultík sloužil pro prodej jízdenek. Další výraznou reminiscencí jsou střešní okna, která upomínají na legendární autobus Škoda 706 RTO. Návrháři neopomněli ani takové detaily, jako je mechanický znehodnocovač jízdenek, mimochodem speciálně navržených pouze pro jízdy v T3 Coupé.

Veškerým inovativním prvkům navzdory si tramvaj záměrně zachovává poetiku šedesátých let a vyjadřuje tak poctu designérovi Františku Kardausovi (1908 –1986), autorovi původních vozů Tatra T3. Tramvaj T3 Coupé byla vyrobena v Opravně tramvají DPP v Praze Hostivaři. Celý projekt včetně návrhu až po kompletní výrobu vozu trval dva roky.

Zdroj: https://www.dpp.cz/

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/

Foto: Afr

Podobné příspěvky

Vláda rozhodla o omezení slev na jízdném pro studenty a seniory

Afri

Cena pohonných hmot láme další rekordy

Afri

Emirates spouští novou letovou třídu Premium

Afri