Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos v srpnu, zopakoval dnes v televizi ministr dopravy Martin Kupka. Ministr tak potvrzuje dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až takřka o 20 korun na litr.
Nafta bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích, v Polsku bude srovnatelná
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, bude znamenat skokové zdražení nafty, a to o 1,80 až dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohlednění také vyšší DPH. Někteří se budou snažit situace využít k navýšení marží pod záminkou zvýšení daně.
Z dat Evropské komise z poloviny června (viz zde) plyne, že Česko má nyní čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankují pouze na Maltě, v Bulharsku a v Litvě. Pokud by se nyní zvýšila daň z nafty průměrně o 1,90 na litr, Česko bude mít osmou nejnižší cenu nafty. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj dostanou ještě Rumunsko, Kypr, Polsko a Lotyšsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku budou i nadále vyšší než v ČR.
Cena nafty v Česku bude však oproti naftě v Polsku dražší jen poměrně nepatrně, maximálně v rozsahu nižších desítek haléřů na litr. Takový rozdíl neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců, protože cena nafty zůstane víceméně srovnatelná s Polskem.
Sdružení Česmad Bohemia však přesto varuje, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
