Akcie firem z energetického odvětví patří historicky k těm aktivům, která porážejí i rapidní inflaci. Kromě právě energetických titulů budeme těžko hledat akciové tituly jakéhokoli jiného odvětví, které by v uplynulé zhruba stovce let tak spolehlivě zdolávaly právě i poměrně výraznou inflaci. Spolehlivější už je pak investice jen přímo do surovin či energií, třeba prostřednictvím termínových kontraktů na ropu či plyn. Zůstaneme-li však u akcií jako takových, těžko najdeme spolehlivější pojistku proti inflaci, než jsou právě ty energetické.
Akcie ČEZ by měly podle některých z nich stoupnout o 40 % během následujících 12 měsíců
Důvod je zřejmý. Klíčovým zdrojem inflace bývá často právě citelný růst cen surovin či energií. Ostatně, právě v současnosti to pozorujeme v přímém přenosu.
Už od konce loňského léta je třeba evropský trh s plynem v nevídaném napětí. Dnes je přitom zřejmější než tehdy, proč tomu tak je. Gazprom, plynárenský monopol v rukou Kremlu, právě už loni dodával do Evropy méně plynu, než mohl. Své krátkodobé dodávky zkrátka přesměroval jinam. Položil tak základ panické situaci na evropském trhu s plynem, která následně vyústila v dramatický růst burzovních cen. V důsledku tohoto prudkého růstu loni v říjnu zkolabovala Bohemia Energy.
Bohemia Energy ovšem plyn, ale také elektřinu jen přeprodávala. Není to tedy energetická společnost v prvém smyslu slova. Sama žádnou energii nevyrábí. Takový ČEZ, to už je ovšem jiná písnička. Ten elektřinu vyrábí i prodává zároveň.
S panikou na trhu s plynem loni citelně na podzim zdražovala také elektřina. Proto, že podstatná část elektřiny se na propojeném evropském trhu vyrábí právě z plynu. Mohutný vzestup burzovních cen elektřiny umožnil ČEZ navýšit svoji ziskovost. K růstu ziskovosti ČEZ ale nedochází tak, že by se „pakoval“ na nebohých domácnostech, jimž rostou účty za elektřinu. Primárním zdrojem růstu ziskovosti podniku je vlastní výroba elektřiny. Zejména ta uskutečňovaná v jaderných elektrárnách – Dukovanech a Temelíně –, neboť k její výrobě není na rozdíl od elektřiny z uhelných či i plynových zdrojů třeba nákladného povolení v podobě emisních povolenek EU.
ČEZ vlastní vyrobenou elektřinu nedodává domácnostem a firmám přímo, tedy přímo z elektráren, neboť by šlo o porušení pravidel jednotného evropského trhu. Společnost vyrobenou elektřinu prodá na lipské burze, kde ji zpětně odkoupí její dceřina firma ČEZ Prodej. A teprve ta pak elektřinu prodává domácnostem a firmám v Česku.
Třeba v prvním letošním čtvrtletí ČEZ na vlastním prodeji elektřiny koncovým zákazníkům v ČR prodělával. Holt proto, že dcera ČEZ Prodej nakupovala na burze elektřinu velmi draho. Drahota plyne ze zmíněné loňské podzimní paniky na trhu s plynem, na niž letos navázala panika plynoucí z ekonomických důsledků války na Ukrajině a souvisejících sankcí. Jde ostatně o provázané věci. Zmíněné loňské nedostatečné naplnění evropských zásobníků s plynem, těch v rukou Gazpromu, bylo – zpětně dnes viděno – přípravou Ruska na válku. Kreml zamýšlel dostat Evropu – v čele s Německem – do kleští, aby se mu podvolila, až přepadne Ukrajinu. V tom se ovšem přepočítal. Zejména v prvních týdnech po invazi celý Západ držel v odezvě na ruskou agresi až překvapivě jednotnou linii.
Každopádně burzovní nákupy dcery ČEZ Prodej byly a jsou kvůli panice tak drahé, že dané ceny nelze zcela přenést na koncové zákazníky. Část z nich má ceny fixovány a ani ceníky pro ty ostatní nelze měnit ze dne na den.
Zatímco tedy na prodeji vlastním koncovým zákazníkům ČEZ letos v průměru prodělává, více než velkoryse mu tento prodělek vynahrazuje prodej elektřiny mimo skupinu. V takovém aranžmá totiž už ČEZ plně těží z panicky vyhnaných burzovních cen. Česko patří mezi největší čisté vývozce elektřiny na světě a ČEZ je jejím největším tuzemským výrobcem. Ta podstatná část elektřiny, kterou nemusí zpětně nakupovat pro své koncové zákazníky, mu tedy pohádkové vydělává. Tak, že spolehlivě pokryje zmíněný prodělek – v letošním prvním čtvrtletí jde o bezmála 200 milionů korun – vzniklý prodejem vlastním zákazníkům za nižší než burzovní ceny.
Výroba a prodej elektřiny na burze jiným zákazníkům, než je vlastní dceřiná společnost, letos během prvních tří měsíců roku podniku ČEZ vydělaly o 19 miliard korun více než ve stejném období loňska. To značí nárůst o více než 200 procent. Nezdá se navíc, že by ceny energií měly v Česku, v Evropě, ba ve světě v dohledné době klesat. Naopak. Nelze se pak divit, že od začátku letošního roku jsou akcie ČEZ o nějakých 40 procent výše. A to ještě někteří analytici v nich spatřují další velký růstový potenciál. Třeba ti z J&T Bank míní, že během dalších dvanácti měsíců se akcie ČEZ vyhoupnou z nynější ceny necelých 1200 korun za akcii na více než 1600 korun, tedy o dalších 40 procent výše.
Navíc, ČEZ je dividendový titul. Letos management firmy navrhuje dividendu 44 korun na akcii. Při pohledu na výši dividendy v uplynulých deseti letech patří k těm vyšším. Leč vzhledem k přiblížené ziskovosti firmy, úrovni zadlužení i poměrně malým plánovaným investicím by mohla činit až třeba 90 korun na akcii. A tlak na navýšení dividendy tu je už nyní, a bude zřejmě i v příštích letech. Hlavně proto, že 70procentním vlastníkem ČEZ je stát, jenž by mohl z tučné dividendy přispívat na úhradu energií chudším domácnostem. Z tučné dividendy by se ale pochopitelně radovali také menšinoví akcionáři ČEZ. Sázka na zvýšení dividendy je tak dalším motivem v pozadí letošního citelného růstu ceny akcií firmy.
Pochopitelně, do energetických titulů lze s dobrou vyhlídkou investovat i za hranicemi. Třeba akcie maďarské petrochemické společnosti MOL na budapešťské burze minulý týden citelně rostly, bezprostředně o více než šest procent, v reakci na schválení embarga EU na ruskou ropu. Investoři totiž ve velkém nakupovali akcie druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, neboť embargo se na jeho byznys vztahovat nebude. Bude ji mít navíc v obří slevě. Embargo EU na ruskou ropu je podle analýzy agentury Bloomberg právě pro MOL zvláště příznivé. Jeho marže proto prý dále porostou, nad historicky rekordní březnové a dubnové úrovně (ty už byly zřejmě tak vysoké, že je firma raději zatajila). MOL totiž dále bude zpracovávat extrémně zlevněnou ruskou ropu a tu prodávat za „západní ceny“, a to i českým řidičům.
Je ale radno se dívat i za oceán. S postupným ústupem ruského plynu z EU v příštích letech jej zřejmě ponejvíce zastoupí zkapalněný plyn dovážený z USA. Takže prudce rostou akcie amerických firem, které tyto dodávky zajistí. Třeba akcie firmy Antero Resources vylétly za poslední rok o skoro 230 procent. Jen od invaze Ruska na Ukrajinu o skoro 100 procent. Terno.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
