Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Akcie firem jako ČEZ nebo MOL podle expertů ochrání úspory před inflací

burza

Akcie firem z energetického odvětví patří historicky k těm aktivům, která porážejí i rapidní inflaci. Kromě právě energetických titulů budeme těžko hledat akciové tituly jakéhokoli jiného odvětví, které by v uplynulé zhruba stovce let tak spolehlivě zdolávaly právě i poměrně výraznou inflaci. Spolehlivější už je pak investice jen přímo do surovin či energií, třeba prostřednictvím termínových kontraktů na ropu či plyn. Zůstaneme-li však u akcií jako takových, těžko najdeme spolehlivější pojistku proti inflaci, než jsou právě ty energetické.

Akcie ČEZ by měly podle některých z nich stoupnout o 40 během následujících 12 měsíců

Důvod je zřejmý. Klíčovým zdrojem inflace bývá často právě citelný růst cen surovin či energií. Ostatně, právě v současnosti to pozorujeme v přímém přenosu.

Už od konce loňského léta je třeba evropský trh s plynem v nevídaném napětí. Dnes je přitom zřejmější než tehdy, proč tomu tak je. Gazprom, plynárenský monopol v rukou Kremlu, právě už loni dodával do Evropy méně plynu, než mohl. Své krátkodobé dodávky zkrátka přesměroval jinam. Položil tak základ panické situaci na evropském trhu s plynem, která následně vyústila v dramatický růst burzovních cen. V důsledku tohoto prudkého růstu loni v říjnu zkolabovala Bohemia Energy.

Bohemia Energy ovšem plyn, ale také elektřinu jen přeprodávala. Není to tedy energetická společnost v prvém smyslu slova. Sama žádnou energii nevyrábí. Takový ČEZ, to už je ovšem jiná písnička. Ten elektřinu vyrábí i prodává zároveň.

S panikou na trhu s plynem loni citelně na podzim zdražovala také elektřina. Proto, že podstatná část elektřiny se na propojeném evropském trhu vyrábí právě z plynu. Mohutný vzestup burzovních cen elektřiny umožnil ČEZ navýšit svoji ziskovost. K růstu ziskovosti ČEZ ale nedochází tak, že by se „pakoval“ na nebohých domácnostech, jimž rostou účty za elektřinu. Primárním zdrojem růstu ziskovosti podniku je vlastní výroba elektřiny. Zejména ta uskutečňovaná v jaderných elektrárnách – Dukovanech a Temelíně –, neboť k její výrobě není na rozdíl od elektřiny z uhelných či i plynových zdrojů třeba nákladného povolení v podobě emisních povolenek EU.

ČEZ vlastní vyrobenou elektřinu nedodává domácnostem a firmám přímo, tedy přímo z elektráren, neboť by šlo o porušení pravidel jednotného evropského trhu. Společnost vyrobenou elektřinu prodá na lipské burze, kde ji zpětně odkoupí její dceřina firma ČEZ Prodej. A teprve ta pak elektřinu prodává domácnostem a firmám v Česku.

Třeba v prvním letošním čtvrtletí ČEZ na vlastním prodeji elektřiny koncovým zákazníkům v ČR prodělával. Holt proto, že dcera ČEZ Prodej nakupovala na burze elektřinu velmi draho. Drahota plyne ze zmíněné loňské podzimní paniky na trhu s plynem, na niž letos navázala panika plynoucí z ekonomických důsledků války na Ukrajině a souvisejících sankcí. Jde ostatně o provázané věci. Zmíněné loňské nedostatečné naplnění evropských zásobníků s plynem, těch v rukou Gazpromu, bylo – zpětně dnes viděno – přípravou Ruska na válku. Kreml zamýšlel dostat Evropu – v čele s Německem – do kleští, aby se mu podvolila, až přepadne Ukrajinu. V tom se ovšem přepočítal. Zejména v prvních týdnech po invazi celý Západ držel v odezvě na ruskou agresi až překvapivě jednotnou linii.

Každopádně burzovní nákupy dcery ČEZ Prodej byly a jsou kvůli panice tak drahé, že dané ceny nelze zcela přenést na koncové zákazníky. Část z nich má ceny fixovány a ani ceníky pro ty ostatní nelze měnit ze dne na den.

Zatímco tedy na prodeji vlastním koncovým zákazníkům ČEZ letos v průměru prodělává, více než velkoryse mu tento prodělek vynahrazuje prodej elektřiny mimo skupinu. V takovém aranžmá totiž už ČEZ plně těží z panicky vyhnaných burzovních cen. Česko patří mezi největší čisté vývozce elektřiny na světě a ČEZ je jejím největším tuzemským výrobcem. Ta podstatná část elektřiny, kterou nemusí zpětně nakupovat pro své koncové zákazníky, mu tedy pohádkové vydělává. Tak, že spolehlivě pokryje zmíněný prodělek – v letošním prvním čtvrtletí jde o bezmála 200 milionů korun – vzniklý prodejem vlastním zákazníkům za nižší než burzovní ceny.

Výroba a prodej elektřiny na burze jiným zákazníkům, než je vlastní dceřiná společnost, letos během prvních tří měsíců roku podniku ČEZ vydělaly o 19 miliard korun více než ve stejném období loňska. To značí nárůst o více než 200 procent. Nezdá se navíc, že by ceny energií měly v Česku, v Evropě, ba ve světě v dohledné době klesat. Naopak. Nelze se pak divit, že od začátku letošního roku jsou akcie ČEZ o nějakých 40 procent výše. A to ještě někteří analytici v nich spatřují další velký růstový potenciál. Třeba ti z J&T Bank míní, že během dalších dvanácti měsíců se akcie ČEZ vyhoupnou z nynější ceny necelých 1200 korun za akcii na více než 1600 korun, tedy o dalších 40 procent výše.

Navíc, ČEZ je dividendový titul. Letos management firmy navrhuje dividendu 44 korun na akcii. Při pohledu na výši dividendy v uplynulých deseti letech patří k těm vyšším. Leč vzhledem k přiblížené ziskovosti firmy, úrovni zadlužení i poměrně malým plánovaným investicím by mohla činit až třeba 90 korun na akcii. A tlak na navýšení dividendy tu je už nyní, a bude zřejmě i v příštích letech. Hlavně proto, že 70procentním vlastníkem ČEZ je stát, jenž by mohl z tučné dividendy přispívat na úhradu energií chudším domácnostem. Z tučné dividendy by se ale pochopitelně radovali také menšinoví akcionáři ČEZ. Sázka na zvýšení dividendy je tak dalším motivem v pozadí letošního citelného růstu ceny akcií firmy.

Pochopitelně, do energetických titulů lze s dobrou vyhlídkou investovat i za hranicemi. Třeba akcie maďarské petrochemické společnosti MOL na budapešťské burze minulý týden citelně rostly, bezprostředně o více než šest procent, v reakci na schválení embarga EU na ruskou ropu. Investoři totiž ve velkém nakupovali akcie druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, neboť embargo se na jeho byznys vztahovat nebude. Bude ji mít navíc v obří slevě. Embargo EU na ruskou ropu je podle analýzy agentury Bloomberg právě pro MOL zvláště příznivé. Jeho marže proto prý dále porostou, nad historicky rekordní březnové a dubnové úrovně (ty už byly zřejmě tak vysoké, že je firma raději zatajila). MOL totiž dále bude zpracovávat extrémně zlevněnou ruskou ropu a tu prodávat za „západní ceny“, a to i českým řidičům.

Je ale radno se dívat i za oceán. S postupným ústupem ruského plynu z EU v příštích letech jej zřejmě ponejvíce zastoupí zkapalněný plyn dovážený z USA. Takže prudce rostou akcie amerických firem, které tyto dodávky zajistí. Třeba akcie firmy Antero Resources vylétly za poslední rok o skoro 230 procent. Jen od invaze Ruska na Ukrajinu o skoro 100 procent. Terno.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Nový kurzarbeit ještě více znevýhodní osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Afri

Burzy padají kvůli Applu, který však sází na “plán B”

Afri

Zahraniční obchod stahuje českou ekonomiku dolů

Afri